Závislost na Facebookových hrách

2.2 Závislost

2.2.1 Obecná definice závislosti a její diagnostika

Před tím, než se začneme věnovat závislosti na Facebookových hrách, je důležité se zmínit o tom, co to vlastně závislost je, proto je vhodné začít nejprve z obecnějšího hlediska.
Podle aktuální platné 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10, 2008) je syndrom závislosti definován jako soubor fyziologických, kognitivních a behaviorálních stavů, který se vyvíjí při opakovaném užívání nějaké látky a který zahrnuje silné přání znovu užít drogu. Následně je toto chování pro jedince důležitější než jiné, kterého si dříve velmi cenil. Hlavní charakteristikou syndromu závislosti je touha k užití drogy. Ke stanovení konečné diagnózy by mělo dojít pouze tehdy, pokud se během posledního roku vyskytly alespoň tři z následujících jevů:

1. 
   pocit puzení užívat látku nebo silná touha
   
2. 
   potíže se sebeovládáním v užívání dané látky
   
3. 
   nárůst tolerance, tedy zvýšení dávky, aby bylo dosaženo stejného účinku
   
4. 
   somatický odvykací stav (zvracení, zimnice, halucinace,…)
   
5. 
   postupné zanedbávání koníčků, přátel, rodiny ve prospěch užívané látky
   
6. 
   pokračování v užívání látky i přes jasný důkaz škodlivých následků
   

V americkém Diagnostickém a statistickém manuálu psychických poruch (Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, DSM-IV) nalezneme obdobnou definici závislosti, kdy fyziologické, kognitivní a behaviorální symptomy ukazují, že osoba nemá žádnou kontrolu nad užíváním a pokračuje i navzdory nepříznivým následkům. Ke stanovené diagnózy se musí u dané osoby vyskytovat alespoň tři skutečnosti z následujících sedmi bodů během jednoho roku:

1. 
   narůst tolerance
   
2. 
   užívání látky ve větším množství nebo po dobu delší, než jedinec původně plánoval
   
3. 
   při vysazení látky se dostaví odvykací příznaky
   
4. 
   dlouhodobější snaha nebo pokusy o omezení příjmu látky
   
5. 
   zanedbávání pracovních nebo sociálních aktivit a koníčků
   
6. 
   jedinec tráví příliš mnoho času užíváním nebo obstaráváním látky a zotavováním se z jejich účinků
   
7. 
   užívání látky i přes dlouhodobé problémy různého směru, o kterých člověk ví a jsou způsobeny užíváním látky (Nešpor, 2011)
   

Tyto dvě definice jsou velmi podobné avšak příliš obecné a vztahují se především na závislost látkovou, nicméně závislost na internetu musíme řadit mezi závislosti na činnosti, kde spadá např. gamblerství, kleptomanie, či workoholismus (Hartl & Hartlová, 2010). Výzkum Ingrama ovšem ukazuje, že stejně jako psychoaktivní drogy, tak i naše chování (např. hraní) a smyslová percepce stimulují podobně neurobiologické systémy a především dopaminový odměňující systém, kterému je připisována primárního role při vzniku závislosti (1998, in Kalina & kolektiv, 2008). Vzhledem k tomuto zjištění, je velmi pravděpodobné, že člověk, který byl závislý např. na automatech, bude mít sklon k jiné závislosti. Což například dokazuje Youngová ve svém výzkumu o závislosti na internetu, neboť zde polovina jedinců ze vzorku trpěla již dříve nějakou jinou závislostí (1998, in Kalina & kolektiv, 2008).
Vzhledem k tématu práce je nutné také zmínit patologické hráčství, které je podle MKN-10 řazeno mezi nutkavé a impulzivní poruchy. Patologické hráčství (F63.0) je dle MKN-10 „porucha, která spočívá v častých opakovaných epizodách hráčství, které dominují v životě subjektu na újmu hodnot a závazků sociálních, vyplývajících ze zaměstnání, materiálních a rodinných“ (MKN-10, 2008, 237).
Podle DSM-IV je patologické hráčství diagnostikováno při splnění alespoň 5 bodů z následujících 10:

1. 
   zaujetím hazardní hrou (vzpomínky na minulé zkušenosti, opatřování prostředků)
   
2. 
   aby dosáhl žádoucího vzrušení ze hry, musí zvyšovat obnos peněz
   
3. 
   podrážděnost nebo neklid při pokusu o ukončení hry
   
4. 
   opakované neúspěchy při pokusu hru kontrolovat nebo ji přerušit
   
5. 
   hra slouží jako prostředek k úniku od problémů nebo zbavení se dysforické nálady
   
6. 
   pokud prohraje, druhý den se vrací, aby získal prohrané prostředky nazpátek
   
7. 
   lže svým blízkým a terapeutovi, aby zatajil rozsah svého hráčství
   
8. 
   páchá nelegální činnost, aby získal prostředky ke hraní
   
9. 
   spoléhá na druhé, že mu pomohou vyřešit jeho tíživou finanční situaci
   
10. 
    kvůli hraní ztratil přátele, práci, vzdělaní (Verosta, 2011)
    

V této podkapitole jsme si tedy probrali obecné definice závislosti a také definici patologického hráčství, i když se v následující podkapitole dozvíme odlišné definice, které dodnes nejsou v mnohém ujasněné, zjistíme, že se základní charakteristika a diagnostika prolíná.

2.2.2 Definice závislosti na internetu a její diagnostika

Tento termín stále není přesně ujasněn, proto se u různých autorů setkáváme s odlišnou terminologií. Setkáváme se s názvy, jako je závislost na internetu, problémové používání internetu, porucha závislosti na internetu nebo závislostní chování na internetu. V této práci tedy budeme používat ¨závislost na internetu“ pro lepší srozumitelnost. Závislost na internetu můžeme definovat jako používání internetu, které s sebou přináší do života jedince sociální, pracovní, školní nebo psychologické komplikace (Beard & Wolf, 2001). Jiná definice pak uvádí, že se jedná o neschopnost jedince mít kontrolu nad vlastním užíváním internetu, které potom vede k zhoršení fungování nebo stresu (Shapira, 2000).
Asi nejlépe rozděluje závislostní chování na internetu Youngová, která jej člení do pěti základních kategorií:

1. 
   závislost na virtuálních vztazích (nadměrné věnování se těmto vztahům)
   
2. 
   závislost na virtuální sexualitě (častě sledování pornografického obsahu)
   
3. 
   závislost na počítači (nadměrné hraní PC her)
   
4. 
   internetová kompulze (hraní online her, nebo nakupování přes internet)
   
5. 
   přetížení informacemi (Young, 2004)
   

Diagnostika závislosti na internetu je dodnes předmětem mnoha diskuzí, neboť jednotliví odborníci tento fenomén řadí do odlišných kategorií. Někteří jej řadí mezi obsedantně kompulzivní poruchy, neboť splňuje požadovaná kritéria svým klinickým obrazem (Aboujaoude, Koran, Gamel, Large & Serpe, 2006), podle jiných odborníků patří mezi poruchy vyvolané užíváním návykových látek (Li & Chung, 2006). Nicméně dnes se mnoho odborníků shoduje na tom, že bychom tento fenomén měli řadit pod kategorii F63.8. – Jiné návykové a impulzivní poruchy (Shaw & Black, 2008).
Závislost na internetu dle Bearda a Wolfa (2001) můžeme diagnostikovat podle následujících 5 kritérií, které musí být přítomny pro diagnostiku tohoto fenoménu:

1. 
   silné zaujetí internetem (trávení času přemýšlením o internetu a jeho budoucím použití)
   
2. 
   aby člověk dosáhl dostatečného uspokojení, musí používat internet delší časový úsek než před tím
   
3. 
   podrážděnost nebo neklid při ukončení nebo přerušení používání internetu
   
4. 
   neúspěšná opakovaná snaha ukončit nebo přerušit používání internetu
   
5. 
   překročení naplánovaného času připojení k internetu, který, jsme si původně vytyčili
   

Zároveň alespoň jeden z následujících příznaků musí být přítomen:

1. 
   člověk používá internet, aby se vyhnul, utekl od osobních problémů nebo se zbavil dysforické nálady
   
2. 
   člověk je ochoten riskovat ztrátu vztahu, zaměstnání nebo příležitosti v kariéře
   
3. 
   lže členům rodiny, terapeutovi nebo jiným osobám, aby zakryl nadměrné užívání internetu
   

Tato diagnostika je již modifikací původní diagnostiky od Youngové a dodnes je považována za nejpoužívanější. Tato diagnostická kritéria již dala mnohým autorům podklad pro vytvoření velkého množství dotazníků, která diagnostikují závislost na internetu. Asi nejznámější z nich je bez pochyby Internet Addiction Test (IAT) od Youngové, který obsahuje 20 otázek týkajících se užívání internetu. Zmiňujeme tento test z důvodu inspirace a využití v empirické části práce.
Mohli bychom se ještě zmínit o Marku Griffithsovi (1996), který řadí závislost na internetu do skupiny závislosti behaviorálních, které podle něj obsahují 6 jádrových komponent závislosti:

1. 
   změny nálady, které se objevují v důsledku zapojení se do určité aktivity, která může být vnímaná jako druh uklidňující strategie
   
2. 
   význačnost, která se projevuje tím, že se určitá aktivita člověka stane v jeho životě nejdůležitější a začne ovládat jeho cítění, chování a myšlení
   
3. 
   odvykací symptomy, objevují se při ukončení nebo omezení aktivity
   
4. 
   tolerance, tzn, že pro dosažení dostatečného uspokojení, se musíme stále více zabývat danou aktivitou
   
5. 
   konflikt může být vnitřní v důsledku dané aktivity, nebo mezi závislými jedinci a ostatními lidmi
   
6. 
   relaps, znamená nutkání opakovat dřívější vzorce chování (Griffiths, 2000)
   

Nakonec ještě můžeme zmínit Songa, LaRose, Eastina a Lina (2004), kteří označují internetovou závislost jako nový druh potěšení, které se skládá z několika faktorů, jako je hledání informací, udržování vztahů a vytváření virtuálního společenství.
V této podkapitole jsme tedy přišli na to, že skutečně členění závislosti na internetu není jednoduché, neboť jej mnoho autorů řadí do jiné diagnostické kategorie, která dodnes není jednotná.

2.2.3 Závislost a online hry

V této podkapitole si můžeme porovnávat patologické hráčství, které jsme si představili v kapitole 2.2.1 s online hrami. Patologické hráčství se týká především hraní na automatech, tedy hazardu, zatímco online hry hrajeme prostřednictvím počítačů nebo smartphonů. Většina online her je ve verzi bezplatné, ovšem je zde možnost vylepšení postavy nebo koupení doplňků, tedy v těchto hrách za lepší možnosti platíme. To stejné platí i o Facebookových hrách. Je zde určité procento her, které jsou bez platné, za některé bonusy se platí, ale vyskytuje se zde určité procento hazardních online her, jako je například poker a mnoho dalších.
Ng & Wiemer-Hastings (2005) provedli výzkum, kde zkoumali rozdíly mezi hráči offline a online her. Za významný rozdíl považují fakt, že online hry se stále vyvíjí a nikdy nekončí, obsahují kompetitivní a sociální aspekty, které znamenají, že pokud chce být hráč úspěšný, musí se hře věnovat co nejvíce. Důležitým prvkem online her je vylepšování postavy, vybavení nebo prvků hry, kdy je mnohdy nezbytná spolupráce s ostatními hráči a tedy dochází k vytváření určité sociální sítě, která může být jedním z prvků patologického hráčství. Ze studie vyplývá, že 29% hráčů tráví 0 až 10 hodin týdně hraním her, 71% tráví více jak 11 hodin, 34% hráčů 21 až 40 hodin a více jak 40 hodin týdně 11% hráčů. Tato čísla jsou velká, proto je možné usuzovat, že lidé, kteří tráví příliš mnoho času hraním, zanedbávají jiné povinnosti a koníčky.
Studie Griffithse, Grussera & Thalemanna (2006) přišla na to, že 12% online hráčů vykazuje alespoň tři symptomy závislosti. Hráči, kteří byli označení jako závislí, vykazovali bažení po hře, abstinenční syndrom a také trávili významně více času hraním.
Yee (2002, 1) definuje závislost jako „opakující se chování, které je nezdravé nebo sebedestruktivní a jedinec má potíže s jeho ukončením“. Ve své studii na hráčích Everquestu (největší MMORPG v roce 2002) uvádí, že až 60% respondentů hrálo tuto hru déle než 10 hodin v kuse a 40% z nich udávalo, že kvůli této hře často nespali. Podle něj čas, který hráč tráví hraním, vysoce koreluje s výskytem abstinenčních příznaků, jako je podrážděnost, zlost a úzkost.
Není od věci zdůraznit, že jakékoliv hraní, ať už na automatech, nebo počítačích s sebou přináší mnoho negativních vlivů, a proto by nám nikdy nemělo tzv. přerůst přes hlavu, abychom nezanedbávali své blízké, koníčky, nebo práci a hra se nestala nejdůležitější součástí našeho života.