Závislost na Facebookových hrách
Výsledky studie a ověření hypotéz
Yüklə 409,95 Kb.
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- 3.3.2 Ověření hypotéz
3.3 Výsledky studie a ověření hypotéz3.3.1 Výsledky studiePo vyčištění dat se naší výzkumné studie účastnilo 150 probandů a z toho pouze 35 z nich uvedlo, že hraje Facebookové hry. Rozhodli jsme se nejprve uvést data z jednotlivých částí dotazníku. Již nebudeme zmiňovat rozložení populace, kterým jsme se zabývali v kapitole Výzkumný soubor. Nejprve si uvedeme některá data z první části dotazníku, což byl dotazník BFAS. V následující tabulce máme uvedeny jednotlivé položky tohoto dotazníku, které si můžeme srovnat. Nejvyšší počet obdržela položka 1: ¨Trávíte mnoho času přemýšlením o Facebooku nebo plánujete jeho použití? ¨. V tabulce můžeme vidět, že položka obdržela celkově 269 bodů a její průměr byl 1,8. Oproti tomu nejméně bodů, tedy 159 a průměr 1,06 obdržela položka 3: ¨Používáte Facebook, abyste zapomněl/a na své osobní problémy? ¨. Z následující tabulky tedy můžeme usuzovat, že se nebude vyskytovat velký počet možných „závislých“ jedinců na Facebooku.
Tabulka 1: Výsledky BFAS Pro zajímavost si ještě uvedeme tabulky četností nejvíce a nejméně bodované položky, pro srovnání četností jednotlivých odpovědí. Nejprve zde vidíme tabulku četnosti první položky: ¨Trávíte mnoho času přemýšlením o Facebooku nebo plánujete jeho použití? ¨. Nejvíce probandi odpovídali na naší škále kategorií 1. Jak vidíme 4 a 5 probandi označili pouze 17x, přičemž tyto dvě kategorie jsou podle Andreassenové, možným znakem závislosti, v případě, že se ještě tato 2 čísla objeví u dalších 3 položek.
Tabulka 2: četnosti položky 1 Nejméně bodovaná položka byla položka 3: ¨Používáte Facebook, abyste zapomněl/a na své osobní problémy? ¨Zde můžeme vidět, že nejčastější odpovědět na tuto otázku byla kategorie 0, tedy ¨nikdy¨ a to hned 72x. Opět nejméně odpovědí bylo u kategorie 5.
Tabulka 3: četnosti položky 3 Nyní se podíváme na výsledky závislosti na Facebooku samotném dle Cecilie Schou Andreassen. U jedince, který odpoví na 4 ze 6 otázek možností ¨často¨nebo ¨velmi často¨v našem případě 4 nebo 5, se objevuje možný výskyt závislosti. Nebudeme striktně uvádět, že takovýto člověk opravdu závislý je, ale je zde možnost, že jeho chování na Facebooku ohrožuje jeho běžný denní život.
Tabulka 4: četnosti závislosti na Facebooku Z předchozí tabulky tedy vidíme, že ze 150 probandů je pravděpodobně pouze 5 z nich závislých, tedy 3,33%. Jelikož jsme si jednotlivé odpovědi očíslovali, můžeme si předvést statistiku číselnou.
Tabulka 5: výsledek závislosti na Facebooku V této tabulce vidíme, že se vyskytli mezi probandy i takoví, kteří odpověděli na všech 6 otázek možností nikdy a tedy pro ně Facebook tolik neznamená jako pro ostatní. Je tedy možné, že tuto sociální síť využívají pouze k pracovním účelům nebo jako nezbytný prostředek ke komunikaci. Nejvíce se v této části dotazníků objevilo 30 bodů, což je také maximální počet, který lze dostat. Druhou části našeho šetření byl dotazník vlastní konstrukce inspirovaný podle dotazníku IAT. Tato část obsahovala 10 položek zjišťující závislost na Facebookových hrách. Hráčů v našem výzkumném vzorku se objevilo pouze 35 ze 150 probandů. Škály těchto položek byly srovnatelné se škálami v předchozí části dotazníku, tedy nejvyšší možný počet bodů za otázku bylo 5, tedy ¨velmi často¨.
Tabulka 6: výsledky položek zaměřených na hry V tabulce 6 můžeme vidět, že nejslaběji byla hodnocena položka 9: ¨Navazujete vztahy lépe se spoluhráči Facebookových her než s lidmi z Vašeho okolí? ¨. Oproti tomu nejlépe byla hodnocena položka 1: ¨Jak často zjistíte, že hrajete Facebookovou hru déle, než jste původně plánovali? ¨. Pokud tuto část dotazníku srovnáme s první, zjistíme, že u prvního byl průměr jednotlivých položek mezi 1,06 až 1,8. U této druhé části se hodnoty průměru pohybují v rozmezí 0,3 až 2,6. Tedy odpovědi na Facebookové hry jsou mnohem pestřejší, než odpovědi na samotný Facebook. V následující tabulce vidíme četnosti položky 1: ¨Jak často zjistíte, že hrajete Facebookovou hru déle, než jste původně plánovali? ¨, která dopadla nejlépe. Nejvíce na tuto otázku bylo odpovězeno kategorií 3 a 4, které byly označeny 16 probandy z 35, což je téměř polovina z našeho vzorku. Z odpovědí na tuto otázku je patrné, že téměř většina těchto hráčů má ať už příležitostně nebo pravidelně potíže s ukončením hry a pouze 5 probandů ukončí hru ve stanovém čase.
Tabulka 7: četnosti položky 1 Oproti tomu položka 9: ¨Navazujete vztahy lépe se spoluhráči Facebookových her než s lidmi z Vašeho okolí? ¨, skončila na posledním místě. V tabulce 8, můžeme vidět, že u této otázky dokonce nebylo odpovídáno možností 3 a 4 ani jedním z probandů. Nejvíce odpovědí a to 28 dostala kategorie 0. Z této otázky tedy můžeme usuzovat, že probandi navazují vztahy lépe někde jinde, zda na samotném Facebooku, nebo v jiném jak už virtuálním nebo reálném prostředí ale nevíme. Může zde být také problém v tom, že spoluhráče těchto her probandi znají prostřednictvím Facebooku samotného, takže v herním prostředí už dopředu vědí s kým nebo proti komu hrají a nemají potřebu vyhledávat hráče cizí. Samozřejmě také bude záležet na druhu hry, který naši probandi hrají, což ale nebylo předmětem naší studie.
Tabulka 8: četnosti položky 9 Teď se podíváme na výsledky závislosti na Facebookových hrách. Z této části dotazníku mohl každý proband obdržet nejvíce 50 bodů. U původního dotazníku IAT to bylo 100 bodů, a pokud proband dosáhl 80-100 bodů, dala se u něj předpokládat závislost, která má dopad na jeho život. Abychom tedy byli stejně přísnými, stanovili jsme si hranici pro tento předpoklad 40-50 bodů. Této hranice dosáhl pouze jeden proband z 35 a to se svými 48 body. Tedy u 2,86% účastníků se dá předpokládat, že je závislých na Facebooku. V této části je patrné, že máme malý počet probandů pro stanovení vážnějších předpokladů.
Tabulka 9:četnosti závislosti na Facebookových hrách Pro přehled si ještě představíme následující tabulku, kde vidíme, že probandi bodovali v rozmezí 0 až 48 bodů a celkový součet bodů byl 421.
Tabulka 10: výsledek závislosti na Facebookových hrách 3.3.2 Ověření hypotézNyní se zaměříme na ověřování našich tří hypotéz. První z nich se týkala souvislosti mezi závislosti na Facebooku a závislosti na jeho hrách. Naše první hypotéza tedy zněla takto: H1: U hráčů Facebookových her existuje statisticky významná pozitivní korelace mezi závislosti na Facebooku a závislostí na Facebookových hrách. Tuto hypotézu můžeme porovnávat pouze u 35 probandů (3 muži a 32 žen), kteří Facebookové hry hrají. Z naší podkapitoly výzkumný soubor víme, že máme nerovnoměrné rozložení a to konkrétně bimodální, proto k ověření naši hypotézy musíme použít neparametrickou metodu, konkrétně se zde jedná o Spearmanův korelační koeficient. Hladinu významnosti jsme si stanovili jako p < 0,05. Naše korelace je 0,432550 a tedy se dá považovat již za střední korelaci, proto naši H1 přijímáme.
Tabulka 11: Spearmanův korelační koeficient pro H1 Naše druhá hypotéza se zabývá otázkou rozdílu v závislosti mezi muži a ženami u dotazníku BFAS. V podkapitole výzkumný soubor jsme se dozvěděli, že máme nerovnoměrné rozložení populace, konkrétně levostrannou asymetrii. Z toho důvodu je nezbytné využití neparametrického statistického testu. Naši hypotézu tedy ověřujeme pomoci Mediánového testu, protože máme 2 nezávislé výběry o různé velikosti. Naše hypotéza tedy zní: H2: U mužů se neobjevuje statisticky vyšší výskyt závislosti než u žen u dotazníku BFAS. Hledáme rozdíl mezi muži (n=35) a ženami (n=115) v závislosti na Facebooku. Na škále dotazníku BFAS (0=nikdy; 5=velmi často) jsme získali společný medián všech 150 hodnot: 6. V následující tabulce 12, můžeme sledovat pozorované a očekávané četnosti. Hladina významnosti byla stanovena p < 0,05. P-hodnota vyšla 0,9180, proto přijímáme naši hypotézu H2.
Tabulka 12: Výpočet mediánového testu Naše třetí hypotéza se týká rozdílu mezi muži a ženami v závislosti na Facebookových hrách. Z podkapitoly výzkumný soubor opět jako u první hypotézy víme, že máme nerovnoměrné rozložení populace, v tomto případě je to ale bimodální rozložení. Z toho důvodu opět použijeme stejný test jako u hypotézy H2, tedy Mediánový test. Naše hypotéza zní takto: H3: U mužů se neobjevuje statisticky vyšší výskyt závislosti na Facebookových hrách než u žen. Hledáme rozdíl mezi muži (n=3) a ženami (n=32) v závislosti na Facebookových hrách. Na škále (0=nikdy; 5=velmi často) jsme získali společný medián všech 35 hodnot: 10. V tabulce 13, sledujeme pozorované a očekávané četnosti. Hladina významnosti opět byla stanovena p < 0,05. P-hodnota vyšla 0,5808, proto přijímáme naši hypotézu H3.
Tabulka 13: výpočet mediánového testu u závislosti na Facebookových hrách Yüklə 409,95 Kb. Dostları ilə paylaş:
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||