Masarykova univerzita Filozofická fakulta

4.6Brožurka k Ikarii

Osmistranná brožura⁸³ vydaná propagačním oddělením ÚPF sestává z fotografií z filmu a čtyř krátkých textů od různých autorů věnovaných hledání pravdy o současném člověku – tedy ukázky toho, jak se mění současný člověk ve vztahu ke svému okolí. Na všech fotografiích jsou zobrazeny postavy z filmu. Texty se zase obracejí ke společnému tématu, v jehož středu stojí člověk a film jako vyjadřovací prostředek. Dle příspěvků má film za úkol ukazovat současný stav člověka a naznačit jeho budoucí vývoj, avšak nikde vytvořena explicitní vazba mezi filmem Ikarie XB 1 a tématem humanistických přesahů.

Propagační brožurka tedy naznačuje zaměření filmu především na posádku lodi. Futuristický časoprostor a vesmírná cesta pak slouží jako pouhý podkres pro zpětné uvažování o člověku současnosti.

Z rozboru všech výše uvedených propagačních materiálů vzešel rozpor v samotné domácí marketingové strategii k Ikarii. Film je skrz propagační hesla a plakát tematizovaný primárně jako vizuálně atraktivní vize budoucnosti a vesmírného dobrodružství. Avšak ostatní reklamní materiály (fotosky, doprovodný text plakátu, představy tvůrců atd.) pak zohledňují reflexi soudobé společnosti a žánr sci-fi je užit spíše jako záminka pro takové uvažování, což by se dalo považovat za typický prvek science fiction.⁸⁴ Divák je již před projekcí filmu obeznámen se vším, co uvidí na plátně (včetně kompletního příběhu). Proto jediné, nač je vskutku lákán a co si nedokáže představit, je audiovizuální obraz lidské společnosti a chování člověka v časoprostoru budoucnosti. Na druhou stranu žánr sci-fi zde funguje jako určitý typ „pozlátka“, které je vlastně v celkovém vyznění filmu naprosto bezvýznamné, protože snímek filosofuje o současném lidstvu. Což potvrzuje nejednotnost marketingové strategie, protože heslo filmu: „Drama kosmické lodi“ je poněkud zavádějící a naznačuje, že by se mělo jednat o dobrodružný vědeckofantastický film.

4.7Marketing Ikarie v zahraničí

4.7.1Americký plakát

Protože se Ikarii podařilo prodat do 42 zemí světa, nabízejí se k rozboru i plakáty propagující film na míru konkrétnímu zahraničnímu trhu a tamějším potenciálním divákům. V této podkapitole budu analyzovat americký plakát⁸⁵ k Ikarii, neboť se zde ukazují rozdíly v přístupu k propagaci filmu u nás a v zahraničí. Tento plakát vytvořila v roce 1964 společnost MG Posters na zakázku produkční společnosti American International Picture (AIP), jež se specializovala na uvedení produkce mimo Hollywood s ohledem na potřeby a preference amerického filmového trhu.

Americký plakát přistupuje k lákání diváka již na první pohled naprosto jiným, daleko přímočařejším způsobem než jeho československý protějšek. Původní název snímku Ikarie XB 1 se změnil na Voyage to the End of the Universe, což lze doslovně přeložit jako „Cesta ke konci vesmíru“. Samotný americký název již evokuje hlavní podstatu sci-fi snímku, protože jasně divákovi naznačuje, že může očekávat cestování vesmírem na palubě kosmického korábu. Americká marketingová strategie už jen samotným názvem a s minimem tvůrčí invence naráží na chronotop snímku – tedy na chronotop cesty vesmírem, což je nejatraktivnější a podle Filmového přehledu nejběžnější součástí sci-fi filmu.

Název snímku funguje v kombinaci s heslem filmu, rovněž vyobrazeném na plakátu, které přímo oslovuje soudobého diváka: „Dare you take the incredible…“, což ve spojení s názvem znamená: „Dejte se na úžasnou cestu ke konci vesmíru“. Divák je tedy lákán na sci-fi dobrodružství a to velmi explicitní formou. Písmo je stylizované, pokřivené a působí velmi expresivně – skoro jako kdyby někdo daný slogan na diváka křičel.

Pozadí plakátu opět tvoří prostranství vesmíru, ale je namalováno ve světlejších odstínech, což neavizuje nebezpečí a nepříznivost tohoto prostředí pro člověka, ale spíše právě možnost dobrodružství. Obrazu dominují žluté a modré barevné tóny. Zobrazena je vesmírná loď Ikarie XB 1, z níž startuje modul (jeden z motorů Ikarie) se dvěma kosmonauty na palubě, aby prozkoumali opuštěnou kosmickou stanici z 20. století. Objekty jsou nakresleny vedle sebe a přitom se v takovém seskupení ve filmu nikde nevyskytují. Stará vesmírná loď ve tvaru létajícího talíře připomíná populární zobrazení mimozemských kosmických objektů (UFO), což by u diváka mohlo vzbudit dojem, že půjde o populární a notně vytěžovaný motiv setkání s mimozemšťany.⁸⁶

Oproti bezpečnému vyobrazení vesmíru na plakátu se element akce a nebezpečí vnáší romanticko-hrdinským motivem v podobě kosmonauta ve skafandru nesoucího v náruči bezvládnou ženskou postavu. Romantická zápletka sice je ve filmu přítomna, avšak k žádné záchraně zde nedochází; rozhodně ne způsobem typickým pro maskulinního hrdinu, tedy překonáváním překážek za pomoci fyzické dominance. Takový propagační element je zavádějící, na druhou stranu může přilákat potenciálního diváka, protože romantická linie příběhu působí jako divácky atraktivní prvek.

Dále jsou na plakátu uvedena jména produkční společnosti (AIP) a herců, kteří film předabovali do anglického znění – Dennis Stephens a Francis Smolen. Jména herců propůjčujících hlas postavám nepovažuji za adekvátní divácká lákadla, neboť tito herci nejsou součástí širokého diváckého povědomí.

Z výše uvedeného rozboru soudím, že se americký plakát zaměřuje především na mužskou část obecenstva a to spíše na mladší generaci, což se potvrzuje apelací na atraktivní chronotop cesty vesmírem a na romantické dobrodružství. Mou domněnku navíc podporuje i cílový divák, na kterého se výrobce B-filmů AIP zaměřuje v 60. letech. Svými snímky se totiž snaží zaujmout hlavně chlapce ve věku 19 let, což spadá do trendu omlazování cílové skupiny diváků v USA po konci 2. světové války.⁸⁷

4.7.2Německá propagační brožura

Čtyřstránková brožurka k Ikarii⁸⁸ využívá stále stejných fotosek, jež dala k dispozici zahraničním distribučním společnostem ÚPF. Heslo filmu pro německý trh zní: „Ein fantastischer Film von einer Expedition zu den Sternen“, což znamená: „Fantastický film z cesty ke hvězdám.“ Německý slogan má mnohem blíže k heslu z amerického plakátu a znovu přímo tematizuje chronotop filmu, tedy cestu vesmírem.

Na druhé straně brožury je vytištěn stručnější obsah snímku než ve Filmovém přehledu, ale stejně jako jeho protějšek je velice sdělný ohledně příběhu – konec děje v podobě setkání s civilizací Bílé planety je opět vyzrazen. Fotosky zobrazují pouze postavy filmu na pozadí futuristického interiéru Ikarie. Přitom jsou užity fotografie, na nichž se postavy tváří povětšinou napjatě či vystrašeně – je tedy naznačeno nebezpečí, které budou muset hrdinové překonat, nesoucí v důsledku příslib spíše dobrodružnějšího snímku. Na poslední straně nalezneme jmenný seznam postav, jejich herecké obsazení a jména německých dabérů. Na samém konci je snímek charakterizován jako utopický hraný film z Československa.

Soudím, že zahraniční propagace se Ikarii snažila ukázat spíše jako dobrodružný film zasazený do časoprostoru budoucnosti a apeluje na diváka skrz posádku lodi a její snahu překonávat překážky na cestě napříč vesmírem.