1.2 Funkční potraviny
Pojem funkční potravina pochází z Japonska. Japonci byli první, kdo pozorovali, že jídlo by mohlo mít významnější roli, než jen přísun energie, živin a potěšení chuťových buněk. Na Japonském trhu se dnes také nachází nejvíce funkčních potravin.
Existuje velké množství definic funkčních potravin. Některé definice naznačují, že všechny potraviny, které jsou uvedené na trh s příslušným označením, mohou být označovány jako funkční. Jiné tvrdí, že pouze obohacené nebo vylepšené potraviny, které mají zdravotní přinos nad rámec základní výživy, mohou být takto označovány. Zatímco některé definice jsou poměrně jednoduché: „Potraviny nebo složky potravy, které snižují riziko specifických nemocí a dalších zdravotních problémů “, jiné jsou stanoveny poměrně složitě: „Potravina může být považovaná jako funkční, je-li dostatečně prokázáno, že příznivě ovlivňuje jednu nebo více cílových funkcí v těle, za přiměřených výživových účinků, a to způsobem, který je relevantním buď k zlepšení zdravotního stavu, nebo snížení rizika nemoci“.[30]
Kritéria japonského FOSHU(Foods OF Specified Health Use)
-
Jedná se o potraviny (ne kapsle, pilulky nebo prášek), které se běžně vyskytují ve stravě
-
Mohou a měly by být konzumovány jako součást každodenní stravy
-
Mají daný účinek na lidský organismus:
-
Zlepšení imunní funkce
-
Prevence proti jistým chorobám
-
Podpora zotavení se z konkrétních nemocí
-
Příznivé ovlivnění fyzického a duševního stavu
-
Zpomalení procesu stárnutí[22]
1.2.1Zdravotní účinky funkčních potravin
Tvoří přechodnou skupinu potravin mezi běžnými potravinami a léky. Jejich cílem není léčit chorobu ve stadiu jejího propuknutí, nýbrž působit preventivně. Pravidelná konzumace funkčních potravin by měla snížit riziko několika chronických nemocí, například rakoviny, diabetes, kardiovaskulárních nemocí, hypertenze a osteoporózy. Pozitivní působení funkčních potravin můžeme zaznamenat od týdnů až po několik let od zahájení jejich užívání, čímž se významně liší od léků, které se vyznačují spíše rychlým účinkem.[27]
1.2.2Základní funkční potraviny
Obiloviny
Mezi nejvýznamnější obiloviny z hlediska výživy patří pšenice, oves a rýže, a to zejména díky bohatému obsahu vlákniny. Nejčastěji se používají otruby z těchto obilovin, což jsou rozemleté slupky, které obsahují vysoké procento vlákniny – především celulózy a ligninu.
Díky schopnosti vlákniny vázat vodu, působí jako slabé projímadlo, a tudíž působí jako prevence zácpy. Dále mohou mít výrobky z obilovin preventivní účinky snížení rizika rakoviny tlustého střeva a prsu. Výrobky z ovsa díky obsahu beta-glukanů snižují krevní hladinu LDL cholesterolu.[27]
Mléko a mléčné výrobky
Kravské mléko je významným zdrojem vápníku, fosforu a zejména vitaminu B2. Epidemiologické studie nasvědčují tomu, že riziko infarktů klesá s rostoucí a pravidelnou spotřebou mléka, navzdory vysokému obsahu nasycených mastných kyselin. Díky obsahu vápníku, proteinů, esenciálních MK a vitamínu D může mléko příznivě ovlivnit imunitní a kardiovaskulární systém, také prevenci rakoviny tlustého střeva. [41]
Vejce
Navzdory velkému obsahu cholesterolu ve vaječném žloutku, konzumace jednoho vejce denně nemá nepřízniví vliv na vznik a vývoj srdečně cévních chorob a mozkové mrtvice. Naopak vejce je bohatým zdrojem bílkovin, vitamínů a stopových prvků. Řízenou výživou nosnic mohou obsahovat i řadu látek, které z nich dělají funkční potraviny: omega-3 mastné kyseliny (zlepšení složení mastných kyselin v krevních lipidech), vitamín E, karotenoidy a selen (antioxidant). [27]
Česnek
Charakteristická chuť a ostrost česneku je způsobena množstvím látek obsahujících síru, které jsou odvozené od aminokyselin (cystein) a s největší pravděpodobností zapříčiňují léčivé účinky česneku. Neporušený česnek obsahuje aminokyselinu alliin, která je bez zápachu. Ovšem když dojde k mechanickému porušení česneku, tak je allin enzymaticky přeměněn na allicin, který je odpovědný za charakteristickou vůni. Allicin má antibakteriální účinky a snižuje hladinu triacylglycerolů a glukózy. Několik epidemiolických studií ukázalo, že česnek může snižovat riziko rakoviny. [42]
Tabulka IV -Hlavní skupiny účinných látek ve funkčních potravinách a jejich účinky
Třída látek
|
Zástupci
|
Zdroje
|
Potenciální přínosy
|
Flavonoidy
|
Antokyany
|
Lesní ovoce, rybíz, švestky, lilek, černé fazole
|
Ochrana buněk antioxidanty, protinádorové účinky, zlepšení lipidového obrazu
|
Flavan-3-oly
Katechin
Epikatechin
epigalokatechin
|
Zelený čaj, hořká čokoláda, jablka, hrozny
|
Ochrana kardiovasklulárních cest, snížení celkového cholesterolu,
|
Prokyanidy a Proantokyanidy
|
Brusinky, jablka, jahody, červené víno, arašídy, skořice, hořká čokoláda
|
Antioxidační aktivita, ochrana kardiovaskulárních cest, ochrana proti zubnímu kazu
|
Flavanony
|
Pomeranče, grapefruity, citróny
|
odchytávání volných radikálů, zlepšení metabolismu lipidů, estrogenu podobné účinky
|
Flavonoly
|
Cibule, jablka, zelený čaj, citrusy, petržel, červené víno, šalvěj
|
Odchytávání volných radikálů, zlepšení HDL/LDL poměru, účinky proti osteoporóze
|
Isothiokyanáty
|
Sulforafan
|
Květák, brokolice, kapusta, zelí, křen
|
Detoxifikace těla, stimulace antioxidačních enzymů, protizánětlivé účinky
|
Fytoesteroly
|
Fytoestroly
|
Sojové boby, kukuřičný olej, luštěniny, oříšky
|
Snižuje hladinu cholesterolu v krvi, snižuje riziko aterosklerózy
|
Mastné kyseliny
|
MNMK
|
Olivový, arašídový, sezamový olej, avokádo
|
Snižuje riziko aterosklerózy, protizánětlivý účinek
|
Rostlinné PNMK
|
Vlašské ořechy, lněný olej
|
Ochrana kardiovaskulárního systému, antiproliferační účinek na nádorové buňky prostaty
|
PNMK z ryb
|
Studenovodní ryby (losos, tuňák), rybí olej
|
Ochrana kardiovaskulárního systému
|
Karotenoidy
|
Beta karotenoidy
|
Mrkev, dýně, batáty, špenát, rajčata
|
Vychytávání volných radikálů, snížení rizika rakoviny hlavy a krku, snížení náchylnosti na světlo
|
Lutein, Zeaxantin
|
Špenát, kukuřice, chřest, mrkev, citrusy
|
Prospěšné pro oči, zpomaluje degeneraci sítnice
|
Lykopeny
|
Rajčata, vodní meloun, červený grapefruit
|
Antioxidační účinky, snižuje riziko rakoviny prostaty
|
Vláknina
|
Nerozpustná vláknina
|
Celozrnné obiloviny, pšeničné a kukuřičné otruby, slupky ovoce
|
Zvyšuje citlivost na inzulín, zlepšuje metabolizmus lipidů, snížení krevního tlaku
|
Rozpustná vláknina
|
Oves, psyllium, hrášek, fazole, jablka
|
Snižuje hladinu LDL, snižuje riziko onemocnění srdce a cév, snížení tlaku
|
Thioly
|
Dialyl sulfid, alyll methyl trisulfid
|
Česnek, cibule, pórek, jarní cibulka
|
Stimuluje produkci glutationu, antibakteriální účinky,
|
Bílkoviny
|
Bílkoviny sóji, mléka, ryby, vajec
|
Sója, sójové výrobky, mořské ryby, mléčné výrobky
|
Prevence proti rakovině, snížení hladiny cholesterolu, antioxidační účinky
|
Probiotika
|
Bakterie a Kvasnice
|
Výrobky z kvašeného mléka, další kvašené výrobky
|
Regenerace střevní mikroflóry, produkce, snížení krevního cholesterolu
|
MMK-mononasycené mastné kyseliny, PNK-polynasycené mastné kyseliny
[23]
Dostları ilə paylaş: |