Masarykova univerzita přírodovědecká fakulta

3.3Brno v evropském kontextu

Proces evropské integrace je zásadním trendem, který určuje brněnskou geopolitickou roli a předurčuje hospodářské a kulturní vztahy. V Evropě se Brno řadí do měst vyšší střední velikosti do půl milionu obyvatel, srovnatelné
je s francouzským Lyonem či německými Drážďany. Strategickou polohu Brna uprostřed Evropy není možné chápat čistě geograficky, jde o vysoce relativní proměnnou, kde je především kladen důraz na zapojení do globální evropské ekonomiky. To, že moravská metropole není hlavním městem, je do značné míry handicapem, jenž se projevuje při lokalizaci nadnárodních institucí a organizací právě do Prahy (Strategie pro Brno 2002, s. 6).

„V makroměřítku je Brno součástí městské rozvojové osy Berlín – Praha – Vídeň – Bratislava – Budapešť. Intenzivnější přeshraniční ekonomické a společenské vazby lze však zasadit do úžeji vymezeného středoevropského prostoru, tzv. regionu CENTROPE, schematicky vymezeného regiony jižní Moravy, Burgenlandu, Dolního Rakouska, Vídně, Bratislavského kraje a Bratislavy, Trnavského kraje a Trnavy a komitáty západního Maďarska včetně Györu, Szombately a Šoproně.“ V tomto uskupení má Brno nejvýznamnější vazby s Vídní, jež jsou historicky podložené (Strategie pro Brno, 2007, s. 9).

„V mezinárodní dělbě práce je pravděpodobnou rolí města být střediskem s vysokým podílem průmyslu s vyšší přidanou hodnotou a navázaným komplexem aplikované vědy
a výzkumu a strategických služeb.“ Evropsky konkurenceschopné jsou v Brně veletrhy s image tradičního středoevropského obchodního centra. Mezi konkurenty v této oblasti patří Budapešť, Lipsko, Poznaň a Mnichov (Strategie pro Brno, 2007, s. 10).

Poloha města v severojižním pásu dopravní osy je výhodou. Kříží se zde IV. a IV.b transevropský multimodální koridor pro tranzitní silniční i železniční dopravu. Pro dálkovou dopravu po železnici je důležitý modernizovaný koridor Berlín – Vídeň. Kostru dálkové silniční dopravy tvoří dálnice D1 a D2 a rychlostní komunikace R52 s nedokončenou R43. Chybí též kompletní rychlostní spojení s Vídní. Letecké spojení z Brna je v současnosti nedostatečné, na pravidelných linkách je potřeba vygenerovat ekonomicky udržitelnou poptávku (Strategie pro Brno, 2007, s. 10-11).

4PROMĚNA SÍDLA V LETECH 2001 AŽ 2011

Tato kapitola je jádrem celé diplomové práce. Zde budeme interpretovat
a hodnotit změny demografické situace a stav domovního a bytového fondu v městských částech Brna a obcích okresu Brno- venkov. Stane se tak na základě grafů a kartogramů⁵ s relativními hodnotami a indexy změny. Na konci každé podkapitoly provedeme shrnutí a syntézu komentovaných dat. Všechny tři oddíly (demografie, byty, domy) by měly na konci kapitoly ukázat celkovou proměnu sídla (Brna) a jeho zázemí v mezičase sčítání lidu, domů a bytů. Dojde
i k vymezení oblastí, které mají více urbanizační nebo suburbanizační charakter.

4.1Demografická proměna Brna a okolí

Počet obyvatel

Nejzákladnější ukazatel o stavu populace v území, který toho o vývoji území mnoho napoví. Jeden z nejpodstatnějších znaků suburbanizace. Jak je z kartogramu patrné, populace se za deset let rozrostla v naprosté většině územních jednotek obou okresů, ikdyž ne vždy byl nárůst tak skokový. Okres Brno-venkov nabízí několik zajímavých změn. V jeho obcích došlo mezi sčítáními ve většině případů k nárůstu populace, především pak u hranic s moravskou metropolí. Obce při vnějších hranicích venkovského okresu zaznamenaly buď mírný pokles, nebo se počet obyvatel téměř nezměnil. Týká se to i populačně početnějších obcí, jednou z nich je i město Ivančice. Lze tedy konstatovat, že více obyvatel přibývalo s postupem času směrem k městu Brnu a hlavně k jeho jižní hranici, tj. okolo města Modřice a jižně od MČ Žebětín, kde jsou indexy změny nejvyšší.

Obrázek 6: Index změny počtu obyvatel. Zdroj: Vlastní tvorba
Uvnitř města Brna je vývoj počtu obyvatel více diferencován. Brno-střed, populačně největší městská část metropole, postupně obyvatelstvo ztrácí a spolu s ním i městské části okolo. Za deset let se počet obyvatel této MČ snížil o tři tisícovky. Zbylé samosprávné celky si velikost populace zachovaly či došlo k mírnému nebo strmějšímu nárůstu, nejvíce si množstvím nově narozených
a přistěhovalých polepšily severně lokalizované Kníničky, Medlánky, Ivanovice, Jehnice a Útěchov.

Rodáci


Obrázek 7: Index změny podílu rodáků. Zdroj: Vlastní tvorba
Podíl rodáků na celkovém počtu obyvatel ukazuje, kolik obyvatel po svém narození zůstane žít ve stejné obci, potažmo městské části. Obce a městské části
v celém zkoumaném území jsou charakteristické úbytkem rodáků, pouze u čtyř obcí a jedné MČ populace rodáků stagnovala. Při pohledu na kartogram je zřejmé, že nejvíce rodáků ubylo v obcích těsně přiléhající k Brnu, konkrétněji se jedná
o oblasti na severu a jihu, částečně pak v okolí města Šlapanice. Nemusí to nutně znamenat hromadné stěhování obyvatel z této lokality. Pravděpodobnějším vysvětlením je přiliv nových obyvatel, kteří následně sníží podíl původních obyvatel na celkovém počtu. V metropoli pak nejvíce klesl podíl původních obyvatel v MČ Brno-střed, Brno-jih a Chrlice.
Religiozita

I další ukazatel vypovídající o charakteru populace v území demonstruje celoplošný pokles počtu osob hlásící se k nějaké církvi.

Úbytek věřících je patrný na celém území České republiky už od roku 1991, kdy byla otázka religiozity po 40 letech opět zařazena do sčítacích formulářů.
Od dalšího SLDB v roce 2001 je tuto otázku možné vyplnit dobrovolně, čímž
se zjistitelný počet věřících opět snížil. Za celé 20leté období je územní rozložení religiózně orientovaných lidí neměnné. Od západních Čech, kde se k vybrané církvi hlásí nejméně lidí, po tradičně nejvíce nábožensky založenou Moravu, především pak Zlínský kraj. Kraj Jihomoravský je v pořadí hned za ním. Celkově se při posledním sčítání přihlásila k nějaké církvi pouhá pětina populace (Náboženská víra obyvatel podle výsledků sčítání lidu 2011 - ČSÚ).

Nejmenší změnu za desetileté období zaznamenalo samotné město Brno, které si zachovalo největší část věřících obyvatel, nejvíce nábožensky orientovaných osob ubylo v MČ Žebětín. Velkou ztrátu mimo metropoli pozorujeme směrem na sever a východ venkovského okresu. Zbytek Brna-venkov se pohybuje v prostředním a nejnižším intervalu a není tu patrná žádná prostorová pravidelnost. V celkovém shrnutí a syntéze na konci kapitoly dojde k porovnání s průměrným věkem a nejvyšším dosaženým vzděláním. Lze totiž předpokládat, že právě mezi těmito ukazateli je potenciální pravidelnost. Naznačuje tak publikace o religiozitě vydaná Českým statistickým úřadem.

Obrázek 8: Index změny podílu věřících. Zdroj: Vlastní tvorba
Nezaměstnanost

Kartogram změny nezaměstnanosti neukazuje, jaký podíl obyvatel byl bez práce, ale pouze změnu k lepšímu či naopak horšímu. Vyšší index změny značí nárůst nezaměstnanosti. Ten je patrný ve většině obcí brněnského zázemí, výjimku tvoří oblast jižně od metropole mezi Modřicemi a Židlochovicemi. Městské části Brna jsou charakterizovány spíše stagnací, jižně od centra pak mírným nárůstem. Související ukazatel podílu ekonomicky aktivních na celkovém počtu obyvatel nevykazuje v území výrazné pravidelnosti, které by mohly být interpretovány. Brno zaznamenalo oproti roku 2001 pokles ekonomicky aktivních obyvatel, naopak nárůst pozorujeme v několika obcích severně od Ivančic a jižně od Šlapanic.

Obrázek 9: Index změny nezaměstnanosti. Zdroj: Vlastní tvorba
Desetiletý vývoj registrované míry nezaměstnanosti je poznamenán především světovou ekonomickou krizí, která se spustila na podzim roku 2009 vinou zhroucení hypotečního trhu v USA a pádem investiční banky Lehman Brothers (Česká televize).

Graf vývoje nezaměstnanosti ukazuje fakt, že celých deset let byla průměrná nezaměstnanost v Jihomoravském kraji na vyšší úrovni než ve zbytku republiky. Velmi podobný vývoj jako republika má okres Brno-město, v posledních čtyřech letech před SLDB 2011 dokonce o několik desetin procentních bodů nižší. Nejlépe je na tom po celou dobu měření okres Brno-venkov, který těží především z pracovních pozic lokalizovaných v oblasti Modřic a jižních hranic brněnské metropole. Od roku 2009, kdy vypukla světová hospodářská krize, jsou oba okresy v míře registrované nezaměstnanosti na stejné úrovni.

Obrázek 10: Vývoj roční registrované míry nezaměstnanosti v České republice, Jihomoravském kraji a okresech Brno-venkov a Brno-město. Zdroj: Integrovaný portál MPSV
Vzdělanostní struktura

Nejvyšší dosažené vzdělání je demonstrováno na třech kartogramech v pořadí: vyučení a střední bez maturity; úplné střední s maturitou; nástavba, VOŠ, VŠ.

Osob s výučním listem a vzděláním na střední škole bez maturity celoplošně ve zkoumaném území ubývá, a to jak v Brně, tak i ve venkovském okresu. Větší shluk obcí a městských částí, kde podíl takto vzdělaných osob klesl nejméně,
se nachází na severní hranici moravské metropole.

Na druhé straně podíl obyvatelstva s maturitní zkouškou v okrese Brno-venkov od roku 2001 celoplošně vzrostl, v některých obcích až dvojnásobně, což může být dáno nižším počtem obyvatel, pak je výskyt takto extrémních hodnot možný. Brno si ve 23 z 29 městských částí podíl osob s maturitou zachovalo.

Asi nejzajímavější a nejdůležitější vzdělanostní skupinou jsou pro potřeby této práce obyvatelé s vysokoškolským diplomem. Ti jsou v tomto případě sloučení s těmi, kteří absolvovali pomaturitní nástavbu nebo vyšší odbornou školu, což může do jisté míry výsledný kartogram zkreslit.


Obrázek 11: Index změny vzdělanosti – nástavba, VOŠ, VŠ. Zdroj: Vlastní tvorba
Tato kohorta obyvatelstva se za posledních deset let rozrostla v drtivé většině obcí brněnského zázemí. V samotném Brně je nárůst též patrný, v porovnání s venkovem však o něco nižší. Dvojnásobné počty absolventů nejvyšších forem vzdělání jsou situovány do nejbližšího zázemí Brna – v okolí Modřic, Kuřimi
a severně od Šlapanic. Lze si to vysvětlit právě migrací vysokoškolsky vzdělaných osob do suburbánních oblastí v zázemí velkých měst. Zmiňuje se o tom Martin Ouředníček a kol. (2008) v publikaci Suburbanizace.cz.


Obrázek 12: Index změny podílu svobodných osob. Zdroj: Vlastní tvorba
Rodinný stav

Lidí, kteří jsou svobodní, přibylo od předposledního sčítání téměř ve všech obcích, v Brně pak vyjma Bohunic a Vinohrad celoplošně. Uvnitř Brna je nejvíce tzv. singles situováno okolo MČ střed a dále směrem na Královo Pole. Výše zmíněný trend singles je záležitostí posledních několika let a postihuje především velká města. Mladí lidé po škole preferují samostatné bydlení v malém bytě, nehrnou se do zakládání rodiny a manželského svazku. Důvodem je kariéra, užívání si života a mnohdy i pracovní vytížení. Vedle pojmu singles můžeme rozlišovat i tzv. mingles (z anglického married but single), tedy mít přítele/přítelkyni, ale každý bydlí ve svém bytě. Na takové změny musí reagovat

i realitní trh a především developeři rezidenční výstavby (např. hypoindex.cz).


Obrázek 13: Index změny podílu sezdaných osob. Zdroj: Vlastní tvorba
Podíl vdaných a ženatých provází trend opačného rázu. Výjimkou je pouze osm obcí okresu Brno-venkov a jedna MČ Útěchov. Jedná se vesměs o obce s nízkým počtem obyvatel, tudíž jsou výsledky zkreslené. Pokud jsem psal, že okolo centra města a směrem ke Králové Poli se podíl svobodných zvyšuje, pak
u sezdaných osob konstatuji, že právě v těchto lokalitách jich za deset let nejvíce ubylo. Pokles podílu ženatých a vdaných je nižší i u ostatních městských částí, intervaly jsou mezi nimi úzké. V okolí Šlapanic a Kuřimi je možné, že situaci „zachraňují“ nově přistěhovalé páry do novostaveb.
Věková struktura

Věková struktura je velmi důležitým ukazatelem demografické charakteristiky, protože nejen česká populace stárne. Je to výsledek dlouhodobého vývoje porodnosti, plodnosti, úmrtnosti a migrace. Do podoby věkového složení zasahují výkyvy jako jsou obě světové války, silné ročníky ze 70. let 20. století či změna stylu mladé generace po roce 1989 (Analýza – Změna věkového složení obyvatelstva a postupné stárnutí populace na jihu Čech – ČSÚ).

Obrázek 14: Index změny podílu věkové kategorie 0-14 let. Zdroj: Vlastní tvorba

Nejmladší věkovou kategorii obyvatel do 14 let provází úbytek po celé republice. Jinak tomu není ve sledovaných okresech. Obce s patrným nárůstem jsem prostorově rovnoměrně rozmístěné, stejně tak i městské části. Největší relativní „babyboom“ zaznamenala obec Zálesná Zhoř, kde se za deset let narodilo 12 dětí, přičemž v roce 2001 zde byl pouze jeden zástupce nejmladší kategorie.

Obrázek 15: Kartogram indexu změny podílu věkové kategorie 15-64 let. Zdroj: Vlastní tvorba
Výše zmiňovaný fenomén singles osob lze dobře vypozorovat porovnáním kartogramu věkové kategorie 0-14 let a 15-64 let. Zatímco v prvním případě nastal v centru Brna razantní úbytek, v případě produktivní věkové kohorty můžeme sledovat vysoký nárůst. Velká část ostatních MČ si podíl střední věkové kategorie zachovaly. Podobný trend zachování podílu produktivní složky obyvatelstva má i většina venkovského okresu.

Zajímavé srovnání v metropoli nabízí i podíl poproduktivní složky obyvatelstva s tou střední. V případě mladší skupiny nastal mezi sčítáními

ve shluku městských částí Bystrc, Jundrov, Kohoutovice, Komín a Žabovřesky pokles. Nejstarší věková kategorie zaznamenává naopak významnější nárůst. Spolu s těmito MČ proběhlo stárnutí populace i u rozlohou malých sídlišť západně od Brna-střed. Venkovský okres je rovnoměrně proložen obcemi s nárůstem a poklesem podílu poproduktivní složky.


Obrázek 16: Index změny podílu věkové kategorie 65+ let. Zdroj: Vlastní tvorba
Vyjížďka za prací

Vyjížďka za prací je v diplomové práci sledována v rámci obce, okresu

a kolik pracujících dojíždí do zaměstnání do jiného okresu v rámci Jihomoravského kraje.

Oproti roku 2001 dojíždí do zaměstnání v místě svého bydliště méně lidí. Tedy děje se tak pouze na území okresu Brno-venkov, vyjma několika výjimek je tu patrný pokles. Neděje se tak v rámci města Brna, kde je podíl dojíždějících

za prací v rámci obce, kde žijí, neměnný. Nutno podotknout, že se v případě Brna bere v potaz dojíždění do jakékoliv městské části, nikoliv pouze do té, kde člověk trvale žije.



Obrázek 17: Index změny vyjížďky za prací v rámci okresu. Zdroj: Vlastní tvorba

Statistika vyjížďky v rámci okresu není pro Brno-město dostupná, jelikož

je shodná s tou předchozí. V zázemí Brna neplatí žádný výrazný prostorový trend. Více lidí dojíždí v rámci okresu za prací v jižní části okresu – v okolí Ivančic, Modřic, Šlapanic a Židlochovic. Vysvětlení lze hledat v blízkosti právě zmiňované oblasti města Modřice. Ještě před několika desítkami let byly Modřice známy pěstováním cibule a zelí, které po roce 1989 nahradil rozmanitý průmysl, především zahraniční spediční společnosti. Atraktivní prostředí pro průmysl lze demonstrovat porovnáním počtu obyvatel a pracovních míst - na 4,5 tisíce rezidentů připadá 7 tisíc pracovních pozic a sídlo zde má téměř 900 firem. Mimo průmyslu se v katastru Modřic nachází i obří nákupní centrum Olympia s rozlohou 110 tisíc m² (Brněnský deník). Ve zbylé části okresu je patrný úbytek.


Obrázek 18: Index změny vyjížďky za prací do jiného okresu v kraji. Zdroj: Vlastní tvorba

Do jiného okresu v kraji vyjíždí za pracovními příležitostmi oproti roku 2001 více lidí, a to jak z venkova, tak ze samotné moravské metropole, přičemž právě metropole zaznamenala větší nárůst podílu vyjíždějících do jiného okresu než její zázemí. Podobný trend jako Brno mají obce na západě okresu Brno-venkov, hlavně v oblasti měst Tišnov, Kuřim, Rosice a Ivančice. Celoplošný nárůst oproti předchozímu sčítání si lze vysvětlit celkovým přírůstkem, a to jak přirozeným, tak migračním.

4.1.1Syntéza demografických výsledků

V této podkapitole jsme se věnovali vybraným demografickým aspektům, jenž nám pomohou v dílčí syntéze určit oblasti s charakteristikou urbánní
a suburbánní.

V samotném městě Brně jsme v řadě případů pozorovali určité shluky městských částí, které mají v několika demografických ukazatelích společné trendy, a to buď stoupající nebo naopak klesající. Za městský charakter lze považovat městskou část, která zaznamenala úbytek obyvatelstva a rodáků, vyšší nebo stagnující nezaměstnanost, nárůst podílu svobodných osob a naopak pokles osob sezdaných, dále je to snížení podílu nejmladší složky obyvatelstva a nárůst věkové složky produktivní.

Naopak městská část a obec více podobné suburbánním obcím okresu
Brno-venkov by měly mít za desetileté období populační nárůst, snížení podílu rodáků by mělo být stejné jako u městského charakteru, nižší nebo stagnující nezaměstnanost, nárůst podílu svobodných by neměl být markantní, sezdaných by mělo oproti minulému sčítání přibýt, ale stačit bude i stagnace. Podíl předproduktivní a produktivní složky obyvatelstva by měl vzrůst. Religiozita by oproti městu Brnu měla více poklesnout. Takto jsem navrhl modelovou obec, podle které budu vymezovat suburbánní lem okolo Brna.

U ostatních ukazatelů je určení „městskosti“ nejednoznačné a jeho rozložení v kartogramu je volné nebo má demografický jev celoplošně shodný vývojový trend. Modelovým územím v případě Brna je městská část Brno-střed, populačně největší v celé metropoli. U ní je předpoklad, že má demografické vlastnosti ryze městské.

Na základě přidělování plusových a minusových bodů, podle toho, zda měl vybraný demografický jev v území tendenci růst nebo klesat, jsem vybral sedm městských částí (v potaz byla brána i síla klesající či stoupající tendence). Spolu s MČ Brno-střed to jsou: Černovice, Brno-jih, Královo Pole, Nový Lískovec, Žabovřesky a Židenice. Dodatečným kritériem byla kompaktnost území. Z toho důvodu už do výběru nemohly být zařazeny Bystrc, Komín
a Brno-jih. U poslední zmiňované městské části jsem se rozhodl z důvodu nekompaktního tvaru samotné územní jednotky, nikoliv odlehlé polohy (viz. např. mapa na obrázku č. 3).

Dále bychom zde mohli vymezit druhou skupinu městských částí Brna s městským charakterem nižšího stupně. Jejich určení je však nejednoznačné, už vzhledem k charakteru zástavby, která může být značně odlišná. Bude proto lepší si toto rozdělení nechat na závěrečné spojení dat jak demografických, tak domovních a bytových ukazatelů, jejichž prezentace bude následovat v dalším oddílu.

Stejný postup vymezení jsem aplikoval i na okres Brno-venkov a všechny jeho obce. I zde byl kladen důraz na celistvost suburbánní oblasti. Z toho důvodu jsou obce náležící do suburbánního zázemí Brna rozděleny na tři typy. Obce prvního řádu se demografickými charakteristikami nejvíce podobaly modelové obci, jejíž parametry jsou uvedeny výše. Druhý řád jsou kladeny podobné nároky, jen ne tak vysoké. Třetí řád byl vytvořen pouze z důvodu vytvoření kompaktního celku, což se po pečlivé selekci téměř podařilo. Je třeba zdůraznit, že toto není konečné vymezení. Bude následovat společná syntéza s daty o domech a bytech.


Obrázek 19: Typologie městských částí Brna a obcí okresu Brno-venkov na základě demografických charakteristik. Zdroj: Vlastní tvorba
Z kartogramu typologie městských částí a obcí lze pozorovat rozšiřování obcí se suburbánními charakteristikami především jižním směrem od Brna mezi pěticí vyznačených měst. Další, už menší segmenty obcí se vymezily severovýchodně od Líšně a okolo Kuřimi, která je jejich součástí.