Masarykova univerzita přírodovědecká fakulta

4.2Proměna bytového fondu

Neobydlené byty


Obrázek 20: Index změny podílu neobydlených bytů. Zdroj: Vlastní tvorba
Prvním ukazatelem oddílu věnovanému proměně domovního a bytového fondu je podíl neobydlených bytů na celkovém počtu bytů. Téma neobydlených
a opuštěných bytů se občas objeví v nějakých brněnských novinách či
na internetovém zpravodajství. Týká se to především města Brna, nejvíce pak středu. Zpravodajský portál iDNES v prosinci minulého roku publikoval zprávu, která hovořila o stovkách opuštěných bytů v dezolátním stavu, o něž nikdo nemá z důvodu vysokých cen zájem. V městské části Brno-střed se to týká každého osmého bytu (iDNES.cz). Na stejný problém upozorňuje i zastupitelka Jasna Flamiková (SZ) a dodává, že je to špatným řízením ze strany radnice městské části, která vystěhovává lidi z bytů a následně je špatně privatizuje (Zpravodaj MČ Brno-střed). Problém opuštěných bytů se netýká jen měst, na venkově zejí prázdnotou stovky tisíc domů⁶.

Jen v pěti městských částech podíl prázdných bytů za deset let pokles, jinak je tu patrný celoplošný nárůst, a to i v okrese Brno-venkov. Zvlášť zde dosahují změny extrémních hodnot, konkrétně v Deblíně je to index změny 5375! Celkově je právě ve venkovním okrese patrný vyšší nárůst podílu opuštěných bytů než v Brně.

Obydlené byty

Index změny podílu obydlených bytů má jasně vymezené hranice, kde se mění trend vývoje. V městských částech Brna se jejich počet za deset let příliš nezměnil (vyjma Nového Lískovce, kde mírně stoupl). Ve zbytku zkoumaného území pak pozorujeme plošný pokles, u západních hranic venkovního okresu

je pak snížení podílu obydlených bytů ještě vyšší. Na vině mohou být nově zbudované bytové domy, o které není velký zájem.


Obrázek 21: Index změny podílu obydlených bytů. Zdroj: Vlastní tvorba
Průměrná obytná plocha

Z pohledu na kartogram k tomuto tématu je patrné, že nejvíce se za deset let zvětšily byty na území Brna. Více obytného prostoru mají lidé v novostavbách

i za hranicemi města, a to doslova ve všech obcích, jen rozdíly v nárůstu se liší. Jinou pravidelnost, která by stála za zmínku, mapa nenabízí, tak bude lepší počkat na syntézu ke konci oddílu. Podle prvotního prozkoumání lze říci, že vyšší nárůsty plochy jsou patrné v suburbánních obcích vymezených demografickými ukazateli.


Obrázek 22: Index změny podílu průměrné obytné plochy bytu. Zdroj: Vlastní tvorba
Podíl domácností připojených na internet

Ze všech zkoumaných ukazatelů je to asi ten nejnovější a zároveň jeden z nejzajímavějších.

Vybavení domácnosti počítačem nebylo vždy samozřejmostí a nebylo tomu jinak ani v 90. letech. Situace s zlepšila po sčítání v roce 2001, kdy byl počítač k dispozici v pětině domácností. V roce 2012 bylo 67 % domácností vybaveno počítačem, pouhé dva procentní body z nich bylo bez připojení k internetu. V rozdělení krajů je na tom Jihomoravský kraj spolu s Prahou nejlépe (Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnosti a mezi jednotlivci
2012 – ČSÚ).


Obrázek 23: Index změny podílu domácností připojených na internet. Zdroj: Vlastní tvorba
Mezi lety 2001 a 2011 pozorujeme celkový nárůst počtu domácností připojených na internet. V Brně je nárůst celoplošně konstantní, za hranicemi metropole jsou indexy změny v některých případech velmi vysoké.


Vlastnictví bytu

Rozlišují se čtyři způsoby, jaký můžeme mít k bytu, ve kterém bydlíme, vztah: byt ve vlastním domě, v osobním vlastnictví, bydlení v podnájmu

a družstevní vlastnictví.

V prvním případě se jedná v drtivé většině o rodinné domy, výjimky mohou tvořit majitelé bytových domů, kde zároveň bydlí oni sami. Celé zkoumané území je charakteristické stagnací nebo poklesem podílu takto vlastněných bytů. Jen v několika málo obcích registrujeme nepatrný růst.

Obrázek 24: Index změny podílu bytů v osobním vlastnictví. Zdroj: Vlastní tvorba
Osobní vlastnictví je záležitostí spíše bytových domů. Právě z tohoto důvodu je z kartogramu patrná dominance města Brna a většiny městských částí v něm. Nárůst pak pozorujeme i v nejbližším zázemí metropole a v okolí měst okresu Brno-venkov, samotná města nevyjímaje. Přibližně v polovině MČ a obcí nejsou data vzhledem k nízkému počtu takto vlastněných bytů dostupné.


Obrázek 25: Index změny podílu bytů (v bytových domech) v družstevním vlastnictví. Zdroj: Vlastní tvorba
Nájemní byty a byty v družstevním vlastnictví jsou též záležitostí bytových domů. Data za oba druhy vlastnictví jsou opět dostupná jen v Brně a městech venkovského okresu spolu s jejich blízkým okolím. Zatímco v MČ je patrný nárůst podílu družstevních bytů, podíl nájemních bytů v severojižní ose Brna klesl. Obecně v celém analyzovaném území je znatelný nárůst počtu družstevních bytů před nájemními. Družstevní byty nejsou taková počáteční finanční zátěž jako přímá koupě vlastního bytu. Obyvatel bytu platí družstvu nájem a časem lze bydlení převést do osobního vlastnictví. Tento druh vlastnění bytu nese i možná rizika. V případě krachu bytového družstva mohou lidé přijít o střechu nad hlavou.

Extrémní hodnoty indexu změny u družstevních bytů mohu být dány změnou metodiky při SLDB (viz Metoda empirické části).