Ministerstvo práce a sociálních věcí české republiky Operační program Zaměstnanost

10Snižování administrativní zátěže pro příjemce

Cíl snížení administrativní zátěže je chápán především jako redukce nákladů a času potenciálních žadatelů o podporu a příjemců podpory, a to v rámci celého procesu od přípravy žádosti o podporu po proplacení prostředků příjemci. Snižování administrativní zátěže pro příjemce navíc úzce souvisí s redukcí administrativní zátěže pro poskytovatele podpory.

Legislativa EU pro Evropské strukturální a investiční fondy obsahuje a stanovuje principy a pravidla, která by měla přímo či nepřímo vést ke snížení administrativní zátěž.

Pro snížení administrativní zátěže byly podniknuty kroky na národní úrovni za koordinace Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Usnesením vlády č. 184 ze dne 21. března 2012 bylo Ministerstvo pro místní rozvoj pověřeno předložit konkrétní návrh jednotného metodického prostředí pro programové období 2014–2020, jehož účelem je mj. nastavení pravidel a doporučení, která povedou k redukci administrativní zátěže. Usnesením č. 610 ze dne 22. srpna 2012 vláda dále schválila návrhy na snížení legislativních bariér pro implementaci strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie v programovém období let 2014- 2020. Koncepce jednotného metodického prostředí, která zaštiťuje jednotlivé metodické pokyny k relevantním aspektům implementace Evropských strukturálních a investičních fondů, sjednocuje procesy implementace a tím má zvyšovat transparentnost a přehlednost pravidel a procesů pro potenciální příjemce podpory. Metodické pokyny, které vycházejí z koncepce, jsou závazné pro všechny řídicí orgány operačních programů v období 2014-2020.

Snížení administrativní zátěže bude dosahováno především díky elektronizaci procesů administrace, stanovením standardizovaných procesů s předem stanovenými lhůtami za účelem zkrácení délky lhůt při schvalování a proplácení podpory, harmonizací kontrolní činnosti, snížením počtu metodických dokumentů, nastavením a používáním jednotné terminologie apod.

V rámci budování jednotného metodického prostředí byla do dubna 2014 přijata následující usnesení vlády: č. 345 ze dne 15. května 2013, kterým vláda vzala na vědomí Koncepci jednotného metodického prostředí jako součást pro naplňování cílů Dohody o partnerství, usnesení č. 401 ze dne 29. května 2013, kterým vláda schválila Metodický pokyn pro přípravu programových dokumentů pro programové období 2014 – 2020, usnesení č. 448 ze dne 12. června 2013, kterým vláda schválila Pravidla řízení a koordinace Dohody o partnerství v programovém období 2014 – 2020, usnesení č. 597 ze dne 9. srpna 2013, kterým vláda schválila Soubor metodických dokumentů k oblastem evaluace, zásadám tvorby a používání indikátorů, způsobilosti výdajů a jejich vykazování a řízení rizik v programovém období let 2014 až 2020, usnesení č. 873 ze dne 20. listopadu 2013, kterým vláda schválila Metodický pokyn pro řízení výzev, hodnocení a výběru projektů v programovém období 2014-2020 a usnesení č. 44 ze dne 15. ledna 2014, kterým vláda schválila Soubor metodických dokumentů k oblastem monitorování, zadávání veřejných zakázek, publicity a komunikace a přípravě řídicí dokumentace programů v programovém období let 2014 až 2020.

Přípravu jednotného monitorovacího systému zajišťovanou Ministerstvem pro místní rozvoj zaštiťuje usnesení č. 664 ze dne 8. září 2011, kterým vzala vláda na vědomí návrh dalšího postupu přípravy monitorovacího systému strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období 2014-2020 a schválila základní koncepci řešení monitorovacího systému strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období 2014-2020 a návrh rámcového harmonogramu dalšího postupu přípravy monitorovacího systému.

Nad rámec centrálně připravovaných zjednodušení administrativní zátěže připravuje MPSV jako ŘO OPZ další opatření při implementaci operačního programu, která mají za cíl snížit zátěž pro příjemce. Konkrétně se bude jednat zejména o:

• 
  zjednodušení implementační struktury OPZ – implementační struktura bude zcela bez zprostředkujících subjektů, výzvy budou vyhlašovány pouze z úrovně řídicího orgánu – tím dojde ke sladění úkonů, výkladu pravidel vůči žadatelům a příjemcům a k celkovému zpřehlednění implementační struktury pro příjemce;
  
• 
  důraz na využívání zjednodušených forem vykazování výdajů – nepřímé náklady, jednotkové náklady, jednorázové paušální částky.
  

11Horizontální témata

11.1Udržitelný rozvoj

Operační program Zaměstnanost nemá vzhledem ke spolufinancování z ESF a primárně podpoře nehmotných investic přímý dopad na ochranu životního prostředí a změny klimatu. V širším kontextu podpory udržitelného rozvoje jako dosahování rovnováhy mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí však bude téma podpory udržitelného rozvoje zakomponováno do kritérií pro výběr projektů. Projekt, u nějž bude v rámci hodnocení identifikován negativní dopad na udržitelný rozvoj, nebude moci být podpořen z prostředků OPZ.

Potenciální nepřímé pozitivní dopady projektů podporovaných z OPZ lze spatřovat zejména v oblasti podpory odborného vzdělávání pracovníků v sektorech šetrných k životnímu prostředí, ale i v případě podpory odborného vzdělávání sice v sektorech zatěžujících svojí činností životní prostředí, pokud však podporované vzdělávání přispěje k využití nových postupů a technologií, které jsou k životnímu prostředí šetrnější, než ty dosud využívané. Dále lze nepřímý pozitivní dopad podporovaných projektů předpokládat v případě podpory nově vytvářených pracovních příležitostí v odvětvích, která nezatěžují životní prostředí.

V rámci monitorování budou sbírána mj. data o případném příspěvku intervencí OPZ k udržitelnému rozvoji tak, aby bylo možné podporu vykazovat a v rámci evaluací vyhodnocovat. Případná doporučení vzešlá z evaluací k problematice udržitelného rozvoje pak budou zohledněna při nastavování parametrů výzev a podmínek pro realizaci projektů a pro případné úpravy aplikace horizontálního tématu udržitelný rozvoj v průběhu realizace operačního programu.