Příloha č. 4 Vytvořený studijní materiál („verze pro tisk“) masarykova univerzita



Yüklə 499,61 Kb.
səhifə26/64
tarix17.11.2018
ölçüsü499,61 Kb.
#80237
1   ...   22   23   24   25   26   27   28   29   ...   64

Jöns Jacob Berzelius


20. 8. 1779 - 7. 8. 1848

  • významný švédský chemik, který je spolu s J. Daltonem, A. Lavoisierem a R. Boylem považován za otce moderní chemie

  • profesor lékařství a farmacie, později profesor chemie ve Stockholmu

  • roku 1808 se stal členem a od roku 1818 tajemníkem Švédské královské akademie věd

  • roku 1806 poprvé užil označení „organická chemie“ a charakterizoval ji jako část fyziologie, která popisuje složení živých těl a chemické děje v nich probíhající – v názorech na povahu organických látek navždy patřil k nejzatvrzelejším zastáncům vitalistické teorie

  • od roku 1807 se začal zabývat analýzou přesného složení různých sloučenin, přičemž rozvinul gravimetrickou metodu rozboru – do roku 1817 provedl kolem dvou tisíc rozborů, které pomohly prosazení a podložení Daltonovy atomové teorie – sám byl mezi prvními, kteří ji přijali

  • zabýval se stanovením „atomových vah“ prvků (relativní atomové hmotnosti) – v roce 1828 publikoval tabulku s hodnotami, které jsou až na 2-3 výjimky dodnes přijímány

  • roku 1811 zavedl pojem izomerie

  • roku 1814 reformoval chemické názvosloví a symboliku prvků odvozenou z prvních písmen latinského pojmenování používanou dodnes – jeho návrhu oponoval J. Dalton, který předtím razil jiný systém

  • se švédským geologem a mineralogem W. Hisingerem položil základy experimentální elektrochemie a vyslovil dualistickou elektrochemickou teorii, podle níž jsou složky molekul (M. Faradayem nazvané ionty) elektricky polarizovány a poutány k sobě elektrickými vazbami – soudil rovněž, že i atom je polarizován a je složen z menších elektricky nabitých částic, takže celá hmota je držena pohromadě elektrickými silami

  • objevil chemické prvky cer (1803), selen (1817), křemík a thorium (1828), v čisté formě připravil zirkonium a titan

  • patří mezi objevitele katalýzy – roku 1835 navrhnul označení katalyzátor pro látky s katalytickým účinkem

  • pracoval na systematizaci tehdy známých a stále nově objevovaných organických sloučenin

  • byl vynikajícím experimentátorem i teoretikem, a přes skromně vybavenou laboratoř dosáhl vynikajících výsledků

  • patří mezi zakladatele novodobé anorganické chemie a významně přispěl i k rozvoji analytických metod, které umožnily ověřit správnost Proustova zákona

  • mnoho úsilí věnoval šíření přírodních věd – dosáhl zavedení přírodních věd do školního vyučování

  • jeho žáky byli např. Mosander, Gmelin, Mitscherlich, Wöhler aj.

  • jeho práce byly na světě oceňovány, stal se členem 95 vědeckých společností celého světa



Robert Boyle


25. 1. 1627 – 31. 12. 1691

  • irský filozof, vědec, chemik, fyzik

  • v roce 1680 se stal prezidentem Londýnské královské společnosti

  • mezi jeho nejvýznamnější díla patří The Sceptical Chemist (Skeptický chemik) z roku 1661; Boyle zde kritizoval Aristotelovu teorii čtyř živlů i Paracelsovu teorii tří principů

  • jeho teorie se stala prvním krokem k vytvoření pozdější atomové teorie: tvrdil, že hmota je tvořena elementy, ovšem jejich počet neznal a ani si netroufal vyslovit jejich fyzikální podstatu; domníval se, že elementy se skládají z velmi malých částeček (nazýval je corpuscule), které se mohou shlukovat do houfů a tvořit sloučeniny

  • tvrdil, že pokud se látka nedá rozložit na jednodušší látky, je to prvek

  • kvantitativní pokusy s plyny ho přivedly k objevu vztahu mezi tlakem a objemem plynů, a tak v roce 1662 vznikl tzv. Boyleův-Marriotteův zákon

  • zkoumal sloučeniny fosforu, objevil kyselinu fosforečnou a připravil první zápalky

  • v oboru elektřiny kromě jiného zjistil, že všechna tělesa se třením více zelektrizují tehdy, jsou-li předem zahřátá

Alexandr Michajlovič Butlerov


15. 9. 1828 - 17. 8. 1886

  • jeden z nejproslulejších ruských chemiků

  • přední tvůrce teorie chemické struktury organických sloučenin

  • studoval fyzikálně matematickou fakultu na univerzitě v Kazani

  • od roku 1850 působil na univerzitě v Kazani a od roku 1868 až do své smrti na univerzitě v Petrohradě

  • v letech 1857-1858 podnikl velkou vědeckou cestu po laboratořích v Německu, Rakousku, Itálii, Francii, Švýcarsku a v Anglii – druhou podobnou cestu podnikl v letech 1861-1862 a třetí pak v letech 1867-1868

  • věnoval se výzkumu nenasycených uhlovodíků, alkoholů a aldehydů

  • připravil řadu organických sloučenin, mimo jiné formaldehyd

  • předvídal existenci izotopů

  • pro historii organické chemie je významná jeho přednáška o chemické struktuře látek na sjezdu německých přírodovědců a lékařů ve Speiru v roce 1861; zde kritizoval dosavadní teorii typů organických sloučenin, poprvé použil termínu chemická struktura a vyslovil názor, že každé sloučenině přísluší jediný správný strukturní vzorec, naznačující její hlavní chemické vlastnosti

  • spolu s F. A. Kekulem a A. Couperem je pokládán za zakladatele strukturní teorie organických látek

  • ve své vlasti vychoval celou řadu vynikajících chemiků a stal se zakladatelem moderní školy organické chemie

  • v roce 1864 uveřejnil učebnici organické chemie, která položila základy systematiky organických sloučenin

  • vydal také spis o botanice a včelařství, jehož byl velkým přítelem – sám vlastnil velkolepé včelařství na svém statku v Poti

  • po smrti mu byl za vědecké zásluhy postaven v Kazani pomník a vesnice, kde se narodil, přijala jeho jméno

John Dalton


5. 9. 1766 – 27. 7. 1844

  • anglický chemik, učitel a badatel

  • zakladatel atomové teorie v chemii

  • již od dvanácti let se věnoval učitelskému povolání

  • věnoval se také meteorologii – konstruoval teploměry, barometry a vlhkoměry; 57 let vedl denně záznamy o stavu atmosféry

  • meteorologická pozorování jej přivedla ke studiu plynů – pokusil se vysvětlit vlastnosti plynů vzájemným odpuzováním atomů podle neronských zásad a to jej vedlo k úvaze o možných poměrech atomů v různých plynech a tím i ke způsobu, jak vysvětlit zákony slučování prvků v násobcích zjištěných vah

  • roku 1799 objevil zákon stálých poměrů slučovacích

  • roku 1803 objevil zákon násobných poměrů slučovacích

  • zabýval se hmotnostmi atomů, které se nedaly pomocí tehdejších přístrojů stanovit, proto se rozhodl určit relativní hmotnosti zavedením jednotky nejlehčího prvku – vodíku; následně pak roku 1803 zveřejnil svoji tabulku „atomových vah“ (dnes relativních atomových hmotností) čtrnácti prvků (především plynů)

  • Daltonova atomová teorie, která položila základy moderní chemie, nebyla přijímána jednoznačně i proto, že se nedala experimentálně ověřit a ještě roku 1910 doporučil německý chemik W. Ostwald její odmítnutí

  • zabýval se také symboly atomů – dosavadní rozmanité znaky prvků nahradil symboly stejně velkých, ale různě rozčleněných kroužků a sloučenina pak měla tolik kroužků, kolik atomů měla její nejmenší částice (byly to v historii chemie první názorné symboly, které vyznačovali kvalitativní i kvantitativní charakter sloučeniny)

  • z jeho prací týkajících se fyziky je nejdůležitější tzv. Daltonův zákon zákon parciálních tlaků plynů a zákon o absorpci plynů kapalinami za různých tlaků)

  • v roce 1798 rozeznal Dalton sám na sobě barvoslepost (neschopnost rozeznávat barvy) a popsal ji – odtud pak vznikl tzv. daltonismus

Yüklə 499,61 Kb.

Dostları ilə paylaş:
1   ...   22   23   24   25   26   27   28   29   ...   64




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2022
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə