Vzor závěrečné práce

5.2Výběr finančních instrumentů

Kritéria pro výběr jednotlivých instrumentů již byla specifikována, proto se nyní zaměřím na samotný výběr a následnou konstrukci výnosových křivek. Hned na začátku sběru dat jsem se potýkala s problémem nedostatečné likvidity podstatné části emitovaných sukuk. Většina sukuk není obchodována na sekundárním trhu, jak již bylo dříve uvedeno. Malajsie, klíčový hráč v emisi a obchodování sukuk, navíc veřejně neposkytuje informace o cenách sukuk. Potřebná data jsem tedy získala díky kótaci sukuk na světových burzách. Vybrané instrumenty byly obchodovány na burzách Londýn, Dublin, Luxembourg, Berlín, Stuttgart, Frankfurt, Singapur, Nasdaq Dubaj a Finančním trhu Dubaj. Postup práce sběru dat tedy nejdříve směřoval k výběru sukuk a následně nalezené vhodných dluhopisů pro srovnání.

Pro účely analýzy a komparace výnosových křivek jsem volila čtyři dvojice sukuk a dluhopisů. Rozsah výběru se mi zdál takto dostatečný. Jednotlivé páry mají vždy shodný rating, odvětví působnosti a úrokovou základnu. Frekvence výplaty kupónu nebo fixního výnosu je půlroční až na dluhopisy Švýcarska, kde se vyplácí kupón v rozmezí jednoho roku.
Sukuk Islámské rozvojová banka a dluhopisy Švýcarska

Nejvíce sukuk s různými splatnostmi emitovala Islámská rozvojová banka¹⁵¹, jejíž sukuk byly hodnoceny ratingovými agenturami nejvýšším možným hodnocením AAA, v případě S&P a Fitch, a Aaa agenturou Moody’s. Islámská rozvojová banka má za úkol přispívat k ekonomickému a sociálnímu rozvoji 56 členských státu. V Evropě má stejný úkol Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Strukturově se jednalo o typ sukuk Al-Wakala Bel Istithmar. Sukuk byly emitovány na euro-dolarovém trhu v měně USD. Frenkvence výplaty fixního výnosu byla půlroční s úrokovou základnou evropskou 30/360. Stejná úroková základna a stejný interval výplaty kupónu se objevují i v případě ostatních vybraných sukuk a dluhopisů. Vládní dluhopisy emitované švýcarskou vládou se staly vhodnými instumenty ke srovnání s IDB sukuk. Splňovaly podmínky stejného ratingu stejné úrokové základny. Vysoký rating se ukázal být problematickým, protože pouze několik států má ratingové hodnocení AAA. Některé státy používají jinou úrokovou základnu, například act/act nebo act/360, proto se možný výběr velice zůžil. Švýcarsko emituje dluhopisy ve své národní měně švýcarském franku, které jsou obchodovány na domácím sekundárním trhu, švýcarské burze. Kupóny jsou vypláceny v ročním intervalu. Úroková základna je stejná jako u IDB.

Sukuk Dubaje a dluhopisy Kataru

Dobrou datovou základnu představovaly i sukuk emitované emirátem Dubaj. Emirát Dubaj je jedním ze Spojených arabských emirátů. Sukuk byly emitovány na euro trhu v měně USD a jsou kótovány na německých burzách a dále v Dubaji a Londýně. Sukuk nemají rating přímo určen, ale jelikož se jedná o vládní sukuk, lze přihlédnou k ratingu emirátu Dubaj. Agentura Moody’s Dubaj hodnotí ratingem Aa2/Stable. Typově se všechny sukuk řadí k Al-Ijara. Fixní výnos sukuk je vyplácen půlročně. Jako vhodný protějšek pro srovnávání se mi jevil Katar. Katar je islámským státem, přesto emituje kromě sukuk i konvenční dluhopisy. Emise konvenčních dluhopisů muslimskými státy není totiž zakázána.¹⁵² Katar se snaží emisí vládních dluhopisů vytvořit výnosovou křivku pro svůj dluhový trh, což by přispělo k efektivnímu oceňování dalších dluhových instrumentů na trhu. Tento krok by měl také pomoci přilákat zahraniční investory a dodat místnímu bankovnímu sektoru větší likviditu. Vláda Kataru je narozdíl od jiných muslimských států přístupná otevřenému a rozvinutému sekundárnímu trhu.¹⁵³ Centrální banka Kataru si dává za cíl vytvořit hlubší a likvidní dluhový trh. V současné době je na sekundárním trhu obchodováno celkem šest vládních dluhopisů Kataru. Dluhopisy byly emitovány na euro-dolarovém trhu v měně USD a ohodnoceny ratingem Aa2/ AA.

Sukuk Indonésie a dluhopisy Turecka

Turecko je islámským státem, který bylo historicky ovlivňováno Německem, proto lze říci, že na jeho finančním trhu platí stejná pravidla a zákonitosti jako v nemuslimských státech. Turecká vláda emitovala v roce 2012 první sukuk a zdá se, že vidí v islámských instrumentech svůj potenciál. Investoři sdílí tento názor. Nejdříve jsem chtěla srovnávat dluhopisy i sukuk emitované Tureckem. Množství sukuk však nebylo dostatečné pro následné sestrojení výnosové křivky, proto jsem zvolila pouze dluhopisy. Turecko emituje dluhopisy v místní měně turecké liře (TRY) nebo na světovém trhu v amerických dolarech. Použila jsem pouze dluhopisy v USD. Turecké dluhopisy jsou hodnoceny ratingem Baa3 (Moody’s) a BBB- (Fitch). Srovnání se sukuk Indonésie se mi zdálo zajímavé. Indonéská vláda emitovala pouze tři sukuk, které jsou však likvidní a představují stále ještě přijatelnou datovou základnu, proto jsem je zařadila do výběru. Ve všech třech případech se jedná o sukuk Al-Ijara. Sukuk jsou emitovány přes SPV společnost Perusahaan Penerbit SBSN a jsou kótovány na burze Singapur. Instrumenty obdržely rating Baa3 (Moody’s), BB+ (S&P) a BBB- (Fitch). Úroková základna a frekvence výplaty výnosů se shodují s předešlými.

Sukuk Saudi Electricity a dluhopisy Korea Electricity Power

Poslední vybranou dvojici instrumentů tvoří dluhopisy emitované energetickou společností Korea Electricity Power¹⁵⁴ a sukuk emitované saudsko-arabskou energetickou společností Saudi Electricity. Záměrně jsem hledala k sukuk dluhopisy z energetického sektoru, aby byla totožná rizika spojená s daným odvětvím. Sukuk se kótují na německých burzách a burze Dublin. Obchodovány jsou na euro-dolarovém trhu. Riziko spojené s instrumentem je ratingovými agenturami hodnoceno na AA- (S&P a Fitch) a A1 ( Moody’s). Stejný rating obdržely i dluhopisy Korea Electricity power až na A+ od agentury S&P. Emise dluhopisů proběhla na Yankee trhu¹⁵⁵ a nyní se dluhopisy obchodují na burze New York. KEP je energetickým gigantem zásobujícím 93% jihokorejských domácností.