Vzor závěrečné práce

Úvod

Islámské finanční instrumenty byly vždy spojeny s muslimskými státy, se kterými jsou historicky i kulturně spjaty. Historie islámského kapitálového trhu je ve srovnání s konvenčním kapitálovým trhem velice krátká. Vlády a korporace muslimských států získávají finanční prostředky pro financování projektů emisí sukuk, investičních certifikátů. Emitované sukuk jsou určeny především pro domácí investory, kterým víra zakazuje investovat do klasických konvenčních dluhopisů. Islámský kapitálový trh se řídí právem sharia, legislativní rámec se však v jednotlivých muslimských státech liší.

Trh sukuk se těší vzrůstajícímu počtu zahraničních investorů z řad bank a korporací. Jedná se o investiční nástroj s velice komplikovanou strukturou. Sukuk jsou obchodovány na řadě světových burz. Evropskými obchodními centry jsou burzy Londýn, Dublin, Luxembourg a německé burzy. V posledních letech je patrná tendence evropských států k emisi vládních sukuk. Vlády schvalují potřebné zákony a jejich úpravy. Velká Británie se stala v červnu 2014 prvním nemuslimským emitentem vládních sukuk. Poptávka převýšila několinásobně nabídku a Británie si prodejem přišla na 200 milionů liber. Plánované vládní emise znějí také z Lucemburska a Francie. Nabízí se otázka, co vede vlády evropských států k emisi vládních sukuk. Zdá se, že sukuk jsou vnímány investory jako atraktivní investiční nástroj.
Globálním cílem práce je srovnat tvar a vlastnosti výnosové křivky dluhopisu s výnosovou křivkou sukuk. Srovnání výnosové křivky by mělo objasnit, jaká jsou očekávání a možný dosažitelný výnos investora při plánovaném investičním horizontu. Je nutné stanovit si parciální cíle, aby bylo dosaženo cíle globálního. Nejdříve je nutné se seznámit s problematikou výnosových křivek. Dále je nezbytné pochopit principy islámského finančnictví a vymezit pojem sukuk. Definice konvenčního dluhopisu je dalším parciálním cílem práce. Konstrukce výnosových křivek je posledním parciálním cílem, pomocí kterého bude dosaženo cíle globálního. Na základě analýzy výnosových křivek dluhopisů a sukuk bude možno formulovat doporučení pro investory.
K dosažení globálního cíle bude užito metod analýzy, komparace a dedukce. Metoda analýzy bude užita při seznamování se s investičními instrumenty sukuk a dále při zkoumání trhu sukuk. Analyzovány budou také zkonstruováné výnosové křivky. Metoda komparace bude použita pro následném srovnání výnosových křivek sukuk a dluhopisů. Poslední metodou v této práci bude metoda dedukce, pomocí které bude možno vyslovit investiční doporučení.
První část práce bude zaměřena na problematiku výnosových křivek. Postupně budou osvětlovány oblasti teorií výnosových křivek, jejich tvarů a vlastností. Budou představeny determinanty pohybu křivek a jejich možné využití. Všechny uváděné oblasti přispějí k pochopení vypovídacích schopností výnosových křivek. Křivky jsou totiž ovlivňovány vnitřními a vnějšími vlivy a je z nich možno vyčíst náladu na trhu a očekávání investorů. Konstrukce výnosových křivek tvoří poslední oblast první části práce nezbytnou pro možnost budoucího sestrojení výnosové křivky na základě poskytnutých dat. Další oblastí zájmu bude islámské finančnictví samotné, jeho principy a role sukuk v něm. Seznámení se s aktuálním vývojem na trhu sukuk a jeho trendy bude následovat. Budou zadefinována kritéria pro výběr sukuk a dluhopisů nutná pro možnost budoucího srovnání obou instrumentů. Mezi určená kritéria patří rating, likvidita, úroková základna, frekvence výplaty kupónu a typ emitenta dluhopisu či sukuk. Na základě sběru reálných dat bude určen výnos do splatnosti a dojde k sestrojení výnosových křivek vybraných investičních instrumentů. Pro dosažení hladkého průběhu křivky bude nutné užití zvolené aproximace chybějících výnosů do splatnosti. Analýza tvaru a vlastností křivek přispěje k objasnění očekávání investorů a výnosového potenciálu instrumentů. V závěru práce bude učiněno srovnání výnosových křivek dluhopisů a sukuk. Nabyté poznatky budou shrnuty a na jejich základě budou formulována investiční doporučení.

1Výnosové křivky

Kapitálový (respektive peněžní) trh je místem obchodovávání s velkým množství dluhopisů s různou mírou výnosnosti a různou délkou splatnosti. Pokud jsou faktory kromě délky splatnosti neměnné, výnos se zvyšuje se zvyšující se délkou splatnosti. Na druhé straně roste riziko spojené s držbou dluhopisu, protože v delším časovém intervalu může dojít k větší rozkolísanosti v ceně dluhopisu. Investora samozřejmě zajímá jaký je výnos (výnosová míra) v závislosti na době splatnosti dluhopisu. Právě tento vztah nám graficky interpretuje výnosová křivka. D. Blake definuje výnosovou křivku: „Závislost mezi mírou výnosu a dobou splatnosti dluhopisu je nazývána výnosovou křivkou (nebo časovou strukturou úrokových sazeb) pro danou míru výnosu.“¹

Výnosová křivka je považována za důležitý ukazatel stavu kapitálového trhu, respektive segmentu dluhových cenných papírů. Jedna výnosová křivka může být kontruována pouze z dluhopisů emitovaných stejným typem emitenta (vláda, soukromý sektor, kvazi-vládní sektor), se stejným rizikem a stejným stupněm likvidity. Křivka nemůže být konstruována například z výnosů státních a firemních dluhopisů nebo výnosů dluhopisů s různým ratingem.² Pro konstrukci jedné výnosové křivky mohou být použity pouze výnosové míry dluhopisů se stejným ratingem (stejným úvěrovým rizikem), stejnou akumulací prostředků na splacení dluhopisu, stejným typem zdanění. Dluhopisy musí být navíc aktivě obchodovány, což zaručuje, že se tržní cena dluhopisu rovná skutečné ceně pro investora.³
Většinou se v publikacích setkáváme s výnosovou křivkou státních dluhopisů, protože lze snadno splnit podmínku homogenity dluhopisů. Státní výnosová křivka je brána za základní výnosovou křivku, protože státní dluhopisy jsou obecně brány jako nejméně rizikové. Úvěrové riziko bank je obecně bráno jako vyšší ve srovnání s rizikem státních dluhopisů. U soukromého sektoru je splnění podmínek podstatně těžší, proto se s nimi příliš nesetkáme.
Výnosová křivka vládních dluhopisů je konstruována metodou svépomoci. V praxi se můžeme setkat také s bankovní výnosovou křivkou, která je konstruována za pomoci výnosnosti mezibankovních vkladů nebo swapové křivky využitím rovněž metody svépomoci. Metodou svépomoci lze vypočítat z kupónových dluhopisů hypotetické bezkupónové výnosy. Vládní dluhopisy bývají většinou kupónové a zero-bondy. Touto metodu lze tedy získat výnosy všech dluhopisů, ať kupónových nebo bezkupónových, a vytvořit z nich jednu výnosovou křivku. Vypočet je nutné začít od dluhopisů s nejkratší maturitou postupně až k těm s maturitou nejdelší.