1 Teorie regulace trhu práce

2.4Systém podpor v nezaměstnanosti a minimální mzda

Systém podpor v nezaměstnanosti a minimální mzda jsou legislativně upraveny především zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

„Tento zákon v souladu s právem Evropských společenství upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti“.⁵¹

Zákon o zaměstnanosti charakterizuje a upravuje

• 
  státní politiku zaměstnanosti, která zahrnuje především sledování situace na trhu práce, prognózování vývoje nezaměstnanosti, státní podpory v nezaměstnanosti, opatření pro rovné zacházení s muži a ženami, pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením
  
• 
  činnost úřadů práce
  
• 
  právo na zaměstnání
  
• 
  zprostředkování zaměstnání
  
• 
  zaměstnávání osob se zdravotním postižením
  
• 
  zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí
  
• 
  aktivní politiku zaměstnanosti
  
• 
  kontrolní činnost státu
  

Současný zákon o zaměstnanosti je platný od 1. 10. 2004 a stejně jako zákoník práce zaznamenal několik změn. Mezi ty nejdůležitější patří, že příslušníci členských států Evropské unie a jejich rodinní příslušníci mají v oblasti zaměstnanosti v principu stejné postavení jako tuzemští občané (§ 3 odst. 2). Nový zákon dále obsahuje samostatný paragraf o rovném zacházení a zákazu diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání (§ 4). Nově je definován pojem „nelegální práce“ (§ 5 písm. e) a definice pojmu „vhodné zaměstnání“ se rozšiřuje také na případ kratšího pracovního úvazku nebo zaměstnání časově omezené. (§ 20 odst. 1 písm. b, c). Je zde však přidána podmínka dopravní dosažitelnosti zaměstnání. (§ 20 odst. 1 písm. d). Zařazení do evidence úřadu práce už nyní nebrání existence pracovního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (§25 odst. 3 písm. a).

Zpřísňují se podmínky pro vyřazení z evidence úřadu práce. Nyní je z evidence vyřazen také člověk, který neplní podmínky stanovené v individuálním akčním plánu (§ 30 odst. 2 písm. c) nebo se odmítá podrobit vyšetření svého zdravotního stavu (§ 30 odst. 2 písm. d).

Rovněž dochází k zpřísnění podmínek pro přiznání podpory v nezaměstnanosti ⁵², zejména pak pro absolventy, pro které nyní platí stejné podmínky pro získání podpory v nezaměstnanosti jako pro ostatní uchazeče – za poslední tři roky musí mít odpracováno alespoň 12 měsíců (§ 39 odst. 1 písm. a). Doba vyplácení podpory v nezaměstnanosti je zvyšuje na 9 měsíců pro osoby od 50 do 55 let a na 12 měsíců pro osoby starší 55 let (původně 6 měsíců bez rozdílu věku) (§ 43 odst. 1). Mění se také výše podpory v nezaměstnanosti z původních 40% předchozího příjmu po třech měsících na 45%. (§ 50 odst. 3).Nově se však částka podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci nestanovuje na základě životního minima, ale na základě průměrné mzdy v národním hospodářství (§ 51).⁵³

Zákon obsahuje také nové prvky aktivní politiky trhu práce jako například překlenovací příspěvek pro osoby, které se rozhodly vystoupit z evidence pracovního úřadu a stát se samostatně výdělečně činné (§114), příspěvek na dopravu v případě špatné dopravní obslužnosti místa bydliště zaměstnance (§ 115), příspěvek na zapracování pro uchazeče s nižší šancí na uplatnění na trhu práce (§ 116).

Vidíme, že změny zákona o zaměstnanosti přispívají převážně ke zvýšení flexibility trhu práce. Nový zákon přispívá k větší participaci nezaměstnaných na aktivní politice trhu práce a jejich vyšší snaze hledat si nové zaměstnání, ke které jsou motivováni především obavou ze ztráty příjmu v podobě podpory v nezaměstnanosti. Možnost přivydělat si k podpoře v nezaměstnanosti je prospěšná hlavně při snaze eliminovat práci „na černo“ a motivuje nezaměstnané, aby na práci zcela nezanevřeli a po dobu nezaměstnanosti „nevypadli“ z pracovního procesu. Přesto může vést zvýšená podpora v nezaměstnanosti k prodlužování doby nezaměstnanosti v důsledku nižší míry nalezení zaměstnání a vyšší míry opouštění zaměstnání, což bylo vysvětleno výše. Vývoj výše podpor v nezaměstnanosti a minimální mzdy vidíme na následujícím grafu.

Ve vývoji doby hledání zaměstnání můžeme pozorovat až 1900% nárůst počtu nezaměstnaných, kteří si hledají práci déle než dva roky. Naproti tomu došlo k poklesu množství nezaměstnaných, kteří si najdou zaměstnání do tří měsíců, o téměř 38%.

Vztah podpor v nezaměstnanosti a mírou nezaměstnanosti můžeme otestovat pomocí výše
zmíněné regresní analýzy a korelačního koeficientu.

Pozitivní vztah mezi minimální mzdou a mírou nezaměstnanosti potvrzuje korelačního koeficient i regresní analýza. Korelace mezi těmito dvěma proměnnými dosahuje 61% a korelační koeficient je statisticky významný, neboť p-hodnota nabývá hodnoty 0,03, což je nižší než 0,05. Regresní koeficient vyšel také statisticky významný, neboť hodnota testové statistiky 2,4718 je větší než kritická hodnota studentova rozložení 2,2281. Na základě těchto analýz docházíme tedy k pozitivní vazbě mezi mírou nezaměstnanosti a výší minimální mzdy, což potvrzuje předchozí teoretické poznatky o tomto vztahu. Hodnota koeficientu determinace je 0,38, což znamená, že model vysvětluje 38 % chování míry nezaměstnanosti. Koeficient determinace je statisticky významný, neboť hodnota testové statistiky F_R je asi 6,12, což je vyšší než kritická hodnota Fisherova rozložení 4,97.

Co se týká vztahu mezi mírou nezaměstnanosti a výši podpory v nezaměstnanosti, docházíme k  negativní závislosti na základě korelačního koeficientu. Tato korelace dosahuje hodnoty 84% a korelační koeficient je statisticky významný, neboť p-hodnota 0,0006 je podstatně nižší než hladina významnosti α = 0,05. Přesto, že v pozorovaném období absolutní hodnoty dávek podpory v nezaměstnanosti rostly, jejich podíl na hrubých mzdách po celé pozorované období kolísá v rozmezí 5%. Jako závěr této analýzy můžeme tedy považovat, že nadprůměrné podpory v nezaměstnanosti byly doprovázeny podprůměrnými hodnotami míry nezaměstnanosti. Regresní analýza vztahu míry nezaměstnanosti a podpor v nezaměstnanosti ukazuje taktéž na negativní závislost, neboť hodnota regresního koeficientu je -0,72. Tato závislost je taktéž statisticky významná, neboť hodnota testové statistiky -4,95 v absolutní hodnotě je vyšší než kritická hodnota studentova rozložení 2,23. Koeficient determinace nabývá hodnoty 0,76, což znamená relativně vysoké procento chování míry nezaměstnanosti, které tento model vysvětluje. Tento koeficient je také statisticky významný vzhledem k hodnotě testové statistiky F_R 24.55, která je vyšší než kritická hodnota Fisherova rozložení 4,97.

Na základě obou testovacích procedur lze soudit, že podpory v nezaměstnanosti nejsou tím faktorem, který by byl příčinou nezaměstnanosti. Podpory tedy neodrazují od práce tolik, jak jsme se domnívali, což může být také nově způsobeno možností přivýdělku v době pobírání podpory. Naproti se podařilo prokázat pozitivní vazbu mezi mírou nezaměstnanosti a výší minimální mzdy.

Míra regulace trhu práce na základě systému podpor v nezaměstnanosti a minimální mzdy

Nyní charakterizujeme ukazatel míry regulace trhu práce na základě přísnosti kritérii „dosažitelnosti“ zkonstruovaného Ministerstvem financí Dánska (1998).

Ukazatel je sestrojen na základě osmi kritérií nároku na podporu v nezaměstnanosti.


Graf 15. Přísnost kritérií „dosažitelnosti“ v ČR dle Ministerstva financí Dánska (1997–1998)

Po následném zvážení všech kritérií odpovídajícími vahami získáme hodnotu ukazatele pro ČR 3.8, což je dle Ministerstva financí Dánska jedna z nejvyšších hodnot mezi zeměmi OECD.

Vidíme, že nejvyšší hodnoty dosahují 6., 7. a 8. kritérium. Jsou to tedy nejpřísnější kritéria, na základě kterých se hodnotí nárok na dávky v nezaměstnanosti. Přísnost se projevuje postihem uchazečů o zaměstnání v případě, že ukončili své poslední zaměstnání bez vážných osobních nebo rodinných důvodů, na svou vlastní žádost, nebo byl jejich pracovní poměr ukončen v důsledku nedostačujících pracovních výsledků popř. porušení pracovní kázně. Tito uchazeči pak ztrácejí nárok nejen na podporu v nezaměstnanosti, ale i na dávky sociální pomoci. Podporu v nezaměstnanosti ztrácí také uchazeči, kteří odmítnou vhodné zaměstnání nebo rekvalifikační kurz bez výše zmiňovaných vážných osobních nebo rodinných důvodů. Tito pak mohou také ztratit práva plynoucí ze statutu uchazeče o zaměstnání (budou vyškrtnuti z evidence zájemců o zaměstnání).(§ 30 odst. 2 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti)

ČR je však země s relativně velkým prostorem pro odmítnutí nabízeného zaměstnání, což vede k nízké hodnotě 5. kritéria. Vážné osobní nebo rodinné důvody, kdy je možné odmítnout vhodné zprostředkované zaměstnání bez ztráty podpory v nezaměstnanosti, spočívají v 

• 
  nezbytné péči o dítě mladší tří let
  
• 
  péči o dlouhodobě vážně postižené dítě vyžadující speciální péči, pokud není umístěno v ústavu pro takovéto děti
  
• 
  péči o blízkou osoba, které je zcela nebo převážně bezmocná, nebo částečně bezmocná a starší 80 let a nebyla umístěna v ústavu sociální péče nebo odborném zdravotnickém zařízení
  
• 
  povinné školní docházce dětí a docházce dětí do předškolního zařízení
  
• 
  místě výkonu a povaze zaměstnání druhého manžela ⁵⁴
  

Mezi další kritéria, která nezaměstnaný, dle Zákona o nezaměstnanosti, musí splňovat, patří povinnost pravidelně prokazovat aktivitu při hledání zaměstnání. Musí jednat s jakýmkoliv zaměstnavatelem, kterého mu úřad práce doporučil a následně předložit dokumentaci o výsledcích tohoto vyjednávání. Musí přijmout zaměstnání ve své profesi, a to i na nižší kvalifikační úrovni. Neuvažuje se však, že by nezaměstnaný během rekvalifikačního kurzu nastoupil do práce. Úřad práce tedy nezaměstnanému nezprostředkovává nové zaměstnání v průběhu účasti na rekvalifikačním kurzu. Nezaměstnaný nicméně musí být stále připraven nastoupit do zaměstnání. Pokud uchazeč neprokáže vážné osobní nebo rodinné důvodu, musí nabízené zaměstnání přijmout dokonce i když je mimo místo jeho bydliště, pokud je tam možnost ubytování. Denní dojíždění je omezeno skutečnými možnostmi veřejné dopravy a pracovními hodinami. Nezaměstnaný musí přijmout 2 až 3 hodinovou dobu přepravy do zaměstnání za den.

Jak bylo zmíněno výše, nový zákon o zaměstnanosti zpřísňuje podmínky pro vyřazení z evidence úřadu práce a podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti. V tomto případě by tedy došlo ke zpřísnění 7. kritéria. Jelikož však toto kritérium nabývalo své maximální hodnoty na stupnici od 1 do 5 ještě před vstoupením v platnost nového zákona o zaměstnanosti, hodnota tohoto ukazatele zůstává stejná.

V následující tabulce shrneme výsledky analýz vztahu míry nezaměstnanosti a ukazatelů regulace trhu práce v ČR.

Tabulka 7. Vztah míry nezaměstnanosti a míry regulace trhu práce v ČR

	EPL	Kolektivní vyjednávání	Systém podpor v nezaměstnanosti a minimální mzdy
	REI	BC	podpora v nezaměstnanosti	minimální mzda
celková UNE	×	×	–	+