1 Teorie regulace trhu práce

1.2Legislativní ochrana zaměstnanosti (EPL)

V zemích OECD jsou pravidla, která řídí vztahy mezi pracovníky a firmami nazývána „legislativní ochrana zaměstnanosti“ (EPL – Employment protection legislation). Tato pravidla stanovují případy „neférového“ propouštění, rozvázání pracovního poměru z ekonomických důvodů, minimální výpovědní lhůtu atd. ⁷

1.2.1Klasifikace míry regulace trhu práce na základě EPL

Boeri - Nicoletti - Scarpeta (1999) stejně jako OECD (1999) rozlišují, při stanovení stupně legislativní ochrany zaměstnanosti regulaci trvalého pracovního poměru a regulaci časově omezených forem pracovního poměru. OECD navíc ještě uvádí regulaci pro hromadné propouštění zaměstnanců (collective dismissal).

Regulace trvalého pracovního poměru (regular contract)

Míra regulace se v tomto případě určuje dle přísnosti ochrany jednotlivců při propouštění z trvalého pracovního poměru. Kritéria přísnosti jsou:

• 
  Procedurální překážky, kterým čelí zaměstnavatel, pokud chce zaměstnance propustit. Tyto překážky se vztahují k procesu, který následuje po rozhodnutí zaměstnavatele propustit pracovníka.
  
• 
  Převládající standardy a postihy za „neférové propuštění“ Obtížnost rozvázání pracovního poměru, kam můžeme zařadit například délku zkušební doby. V průběhu zkušební doby nemůže být rozhodnutí o propuštění napadeno pro jeho „neférovost“.
  

Regulace časově omezených forem pracovního poměru (temporary contract)

Mezi kritéria, dle kterých se posuzuje míra regulace časově omezených forem pracovního poměru, patří:

• 
  Objektivní důvody, z kterých může být tato forma pracovního poměru nabízena
  
• 
  Maximální počet po sobě následujících obnovení pracovní smlouvy
  
• 
  Maximální celková doba trvání kontraktu
  

Všechna tato kritéria pro dlouhodobé a dočasné pracovní poměry OECD (1999) popsala a kvantifikovala pomocí následujících 22 ukazatelů.

Tabulka 1. EPL ukazatele a jejich váhové schéma dle OECD

4. stupeň	3. stupeň	2. stupeň	1. stupeň
souhrnný ukazatel EPL	RC Trvalé pracovní poměry (5/12)	RC1 Procedurální překážky (1/3)	Procedury (1/2)		RC1A
			Doba než může být podána výpověď (1/2)		RC1B
		RC2 Výpovědní lhůta a platba odstupného při bezproblémovém propuštění (1/3)	Výpověď podána po	9 měsících (1/7) 4 letech (1/7) 20 letech (1/7)	RC2A1 RC2A2 RC2A3
			Platba odstupného po	9 měsících (4/21) 4 letech (4/21) 20 letech (4/21)	RC2B1 RC2B2 RC2B3
		RC3 Obtížnost rozvázání pracovního poměru (1/3)	Definice „nefér“ propuštění (1/4) Zkušební doba (1/4) Kompenzace (1/4) Znovu-dosazení (1/4)		RC3A RC3B RC3C RC3D
	TC Dočasné pracovní poměry (5/12)	TC1 Pracovní poměr na dobu určitou (1/2)	Legální případy (1/2) Maximální počet prodloužení smlouvy (1/4) Maximální celková doba trvání (1/4)		TC1A TC1B TC1C
		TC2 Dočasný pracovní poměr prostřednictvím pracovní agentury (1/2)	Typy prací, pro které je poskytování prostřednictvím agentury nelegální (1/2) Omezení počtu prodloužení smlouvy (1/4) Maximální celková doba trvání (1/4)		TC2A TC2B TC2C
	CD Hromadné propouštění (2/12)		Definice hromadného propuštění (1/4) Další požadavky na oznámení (1/4) Další související zpoždění (1/4) Ostatní neobvyklé náklady zaměstnavatele (1/4)		CD1 CD2 CD3 CD4

Zdroj: OECD(1999)

1. stupeň prezentuje základní členění EPL ukazatelů míry regulace dle výše zmíněných kritérií. Stupně 2 až 4 reprezentují agregovanější podobu těchto ukazatelů. Hodnoty v závorkách udávají váhy, kterými se jednotlivé ukazatele podílejí na ukazatelích vyšších stupňů a nakonec na celkové hodnotě EPL souhrnného ukazatele. Např. ukazatel délky zkušební doby RC3B se podílí 25% na RC3 souhrnném ukazateli obtížnosti rozvázání pracovního poměru. Ten se podílí asi 30% na RC ukazateli trvalých pracovních poměrů, který se na celkové hodnotě souhrnného EPL ukazatele podílí asi 42%. Celkově má tedy ukazatel RC3B asi 3% podíl na souhrnném EPL ukazateli.

Pro konstrukci indexů, které by umožnily smysluplnou komparaci napříč jednotlivými zeměmi, a mezi různými lety byla vytvořena následující procedura, jejíž první krok spočívá v převedení každého z 22 ukazatelů na číslo od 0 do 6. 0 reprezentuje nejnižší stupeň regulace a 6 nejvyšší.

Tabulka 2. Převod numerických hodnot míry regulace na EPL ukazatele 1. stupně

Ukazatel

Původní jednotka

Hodnota míry regulace

0

1

2

3

4

5

6

Trvalé pracovní poměry

RC1A ^a)

Stupeň od 0 do 3

Stupeň (0–3)*2

RC1B

Dny

0-2

< 10

< 18

< 26

< 35

< 45

≥ 45

RC2A1 RC2A2 RC2A3

Měsíce Měsíce Měsíce

0 0 < 1

≤ 0.4 ≤ 0.75 ≤ 2.75

≤ 0.8 ≤ 1.25 ≤ 5

≤ 1.2 < 2 ≤ 7

< 1.6 < 2.5 ≤ 9

< 2 < 3.5 < 11

≥ 2 ≥ 3.5 > 11

RC2B1 RC2B2 RC2B3

Měsíce Měsíce Měsíce

0 0 0

≤ 0.5 ≤ 0.5 ≤ 3

≤ 1 ≤ 1 ≤ 6

≤ 1.75 ≤ 2 ≤ 10

≤ 2.5 ≤ 3 ≤ 12

< 3 < 4 ≤ 18

≥ 3 ≥ 4 > 18

RC3A^b) RC3B RC3C RC3D^c)

Stupeň od 0 do 3 Měsíce Měsíce Stupeň od 0 do 3

Stupeň (0–3)*2

≥ 24 ≤ 3

> 12 ≤ 8

> 9 ≤ 12

> 5 ≤ 18

> 2.5 ≤ 24

> 1.5 ≤ 30

< 1.5 > 30

Stupeň (0–3)*2

Dočasné pracovní poměry

TC1A^d) TC1B TC1C

Stupeň od 0 do 3 Číslo Měsíce

6 – Stupeň (0–3)*2

Bez limitu Bez limitu

≥ 5 ≥ 36

≥ 4 ≥ 30

≥ 3 ≥24

≥ 2 ≥ 18

≥ 1.5 ≥ 12

< 1.5 < 12

TC2A^e) TC2B TC2C

Stupeň od 0 do 4 Ano/ne Měsíce

6 – Stupeň (0–4)*6/4

- Bez limitu

- ≥ 36

Ne ≥ 24

- ≥ 17

Ano nebo TC2A = 0 ≥ 12

- > 6

- ≤ 6 nebo TC2A = 0

Hromadné propouštění

CD1^f) CD2^g) CD3 CD4

Stupeň od 0 do 4 Stupeň od 0 do 2 Dny Stupeň od 0 do 2

Stupeň (0–4)*6/4

Stupeň (0–2)*3

0

< 25

< 30

< 50

< 70

< 90

> 90

Stupeň (0–2)*3

Zdroj: OECD(1999)⁸

Světová banka při stanovování míry legislativní ochrany zaměstnanosti zkoumá především překážky při najímání pracovníků, omezené možnosti při prodlužování nebo zkracování pracovní doby, náklady spojené s přijetím nového pracovníka a komplikace a náklady vyvolané propuštěním přebytečného pracovníka. Aby bylo možné srovnávat data mezi jednotlivými zeměmi, musí být stanoveno několik předpokladů.

• 
  zaměstnanec není člen vedení firmy, je to muž zaměstnaný na plný úvazek a v té samé firmě pracuje 20 let
  
• 
  zaměstnanec vydělává mzdu plus dávky příslušné průměrné mzdě dané země po celou dobu jeho zaměstnání
  
• 
  zaměstnanec je zákonný občan se ženou a dvěma dětmi. Rodina bydlí v nejlidnatějším městě dané země
  
• 
  zaměstnanec není členem odborů, pokud toto členství není povinné
  

Světová banka ve své studii využívá následující ukazatele

• 
  ukazatel obtížnosti najímání pracovní síly (Difficulty of Hiring Index – DHI)
  
• 
  ukazatel strnulosti prodlužování a zkracování pracovní doby (Rigidity of Hours Index – RHI)
  
• 
  ukazatel obtížností a nákladů spojených s propuštěním nadbytečného pracovníka (Difficulty of Firing Index – DFI)
  
• 
  ukazatel strnulosti zaměstnanosti (Rigidity of Employment Index – REI) – tento ukazatel je průměrem tří předchozích ukazatelů.
  
• 
  náklady na najmutí nového pracovníka v % mzdy (Hiring Costs), které zahrnují nemzdové náklady (důchodové pojištění, mateřská, nemocenská, platby související s poraněním na pracovišti a ostatní povinné příspěvky) a daně ze mzdy související s najmutím pracovníků v předchozím roce
  
• 
  náklady na propuštění nadbytečného pracovníka (Firing Costs) zahrnují:
  
• 
  Výpovědní lhůtu při propuštění pro nadbytečnost po 20 letech nepřetržitého zaměstnání (v týdnech ušlé mzdy)
  
• 
  Výši odstupného při propuštění pro nadbytečnost po 20 letech nepřetržitého zaměstnání (v měsících ušlé mzdy⁹)
  
• 
  Právně závazné penále při propuštění pro nadbytečnost (v týdnech ušlé mzdy)
  

Tabulka 3. Ukazatele míry ELP podle Světové banky

	Kritérium		ano	ne
DHI	1. Smlouva na dobu určitou může být uzavřena pouze pro dočasné potřeby		1	0
	2. Maximální celková doba trvání kontraktu na dobu určitou je	< 3 roky	1	0
		> 3 roky a < 5 let	0,5	0
	3. Poměr minimální mzdy a průměrné přidané hodnoty na pracovníka je	> 0.75	1	0
		> 0.5 a ≤ 0.75	0,67	0
		> 0.25 a ≤ 0.5	0,33	0
RHI	1. Noční práce není regulována		0	1
	2. Práce o víkendech není regulována		0	1
	3. Pracovní týden se může skládat z 5,5 dne		0	1
	4. Pracovní týden může činit 50 a více hodin (včetně přesčasů) po dva měsíce v roce		0	1
	5. Počet dnů placené dovolené je 21 a nižší		0	1
DFI	1. Nadbytečnost není oprávněný důvod pro rozvázání pracovního poměru		10	0
	2. Zaměstnavatel musí informovat třetí stranu o propuštění jednoho nadbytečného pracovníka		1	0
	3. Zaměstnavatel musí informovat třetí stranu o propuštění 20 a více nadbytečných pracovníků		1	0
	4. Zaměstnavatel potřebuje pro propuštění jednoho nadbytečného pracovníka souhlas třetí strany		2	0
	5. Zaměstnavatel potřebuje pro propuštění 20 a více nadbytečných pracovníků souhlas třetí strany		1	0
	6. Zaměstnavatel musí poskytnout zaměstnanci rekvalifikaci nebo přesun než se rozhodne jej propustit pro nadbytečnost		1	0
	7. Při rozvazování pracovního poměru jsou uplatňována pravidla priority		1	0
	8. Při znovu-zaměstnání jsou uplatňována pravidla priority		1	0

Zdroj:www.doingbusiness.cz

Vidíme, že tyto ukazatele jsou podobné těm, co používá OECD, jsou však konstruovány jednodušším způsobem. Každý ukazatel nabývá hodnoty 0 až 100, kde 0 prezentuje nejnižší stupeň regulace a 100 nejvyšší. V případě DHI ukazatele se všechna tři kritéria podílejí na jeho hodnotě stejnou měrou, tedy hodnotu každého z nich násobíme číslem 33. Komponenty RHI ukazatele jsou váženy také stejně a to hodnotou 20. Při konstrukci DFI ukazatele postupujeme následovně: jednotlivá kritéria mají na hodnotě ukazatele podíl vždy 10%. Pokud je tedy odpověď na první otázku ano, na další otázky není třeba odpovídat a DFI ukazatel nabývá své maximální hodnoty. První a dále čtvrté kritérium znamenají nejpřísnější regulaci, proto mají na celkové hodnotě DFI ukazatele největší podíl.

1.2.2Vliv EPL na úroveň nezaměstnanosti

EPL stejně jako každý jiný zásah do fungování trhu práce, potažmo celé ekonomiky, má důsledky na produktivitu a efektivnost. Jelikož však trh práce zdaleka nefunguje na principu laissez fair, je obtížné rozlišit vliv EPL a ostatních faktorů, které trh práce ovlivňují.

Bertola - Boeri - Cazes (1999) jako pozitivní vliv EPL uvádějí vyšší stabilitu zaměstnaneckých poměrů, která může vést k vyšším investicím do specifického lidského kapitálu, jak ze strany zaměstnance tak i zaměstnavatele. Dále poukazují na důsledky EPL na úroveň a dynamiku zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Přísná EPL je spojována s nižší dynamikou vývoje zaměstnanosti. Náklady na propuštění snižují výkyvy v zaměstnanosti v období ekonomického poklesu, ale také vedou zaměstnavatele k tomu, že se vyhýbají najímání nových pracovníků v období konjunktury. ¹⁰ V období, kdy by při absenci EPL zaměstnanost mohla růst, jsou zaměstnavatelé méně ochotni najímat nové pracovníky, neboť si uvědomují, že budoucí náklady na jejich propuštění by mohly přinést komplikace, pokud by toto současné rozhodnutí nebylo úspěšné. Z tohoto důvodu EPL omezuje vytváření nových pracovních míst stejně jako jejich rušení. Potlačená fluktuace sice způsobuje, že menší množství lidí je propuštěno, ale na druhou stranu taky to, že méně nezaměstnaných získá práci a s postupem času je méně pravděpodobné, že práci získají a také roste pravděpodobnost, že zůstanou dlouhodobě nezaměstnaní.

Boeri et al.(1999) uvádějí, že pokud se vysoké náklady na propouštění a najímání neodrazí v nižších mzdách, celkové náklady firmy rostou, což může ceteris paribus vést k nižšímu stupni zaměstnanosti. Pokud navíc dochází k asymetrickému působení EPL v závislosti na typu kontraktu, tzn., že opatření na ochranu zaměstnanosti jsou různá pro pracovníky v trvalém pracovním poměru a pracovníky zaměstnanými na dobu určitou, může být výsledným efektem změna struktury zaměstnanosti. Přísnější regulace trvalých pracovních poměrů v porovnání s kontrakty na dobu určitou pravděpodobně povede k poklesu smluv uzavřených na trvalo a nárůstu smluv uzavřených na dobu určitou. Toto může vyústit v deformaci optimálního složení zaměstnanosti mezi těmito dvěma skupinami. Navíc ti, kdo zůstanou v dlouhodobém pracovním poměru, můžou čerpat dokonce vyšší stupeň ochrany způsobeným vyšším tlakem na mzdy. Naproti to, zaměstnanci, kteří jsou v dočasném pracovním poměru (nejčastěji mladí lidé a lidé bez praxe nebo s nižšími schopnostmi) ponesou náklady tohoto nastavení trhu práce.

OECD (1999) v této souvislosti poukazuje zejména na vliv EPL na demografickou strukturu nezaměstnanosti. Uvádí, že přísná EPL snižuje nezaměstnanost mužů ve věku 25 až 54 let (prime-age men), ale zvyšuje nezaměstnanost žen v tomtéž věku (prime-age woman) a nezaměstnanost mladých lidí ve věku 15 až 24 let.

V důsledku výše zmíněných protichůdných účinků EPL na úroveň zaměstnanosti nelze na základě teoretických poznatků učinit jednoznačný závěr o čistém vlivu EPL na celkovou zaměstnanost. V praktické části bude provedena analýza na základě empirických dat.