1 Teorie regulace trhu práce

3.3Vztah nezaměstnanosti a regulace trhu práce na základě systému podpor v nezaměstnanosti a minimální mzdy

Nejprve se na tento vztah podíváme na základě kritérií „způsobilosti“ navržených Ministerstvem financí Dánska.

Co se týká přísností kritérií způsobilosti, nejobtížněji dosahují na podpory v nezaměstnanosti nezaměstnaní v Lucembursku. Toto je způsobeno především povinností nezaměstnaných přijmout nabídku zaměstnání při účastni na ALMP programech. Nezaměstnaný zde také téměř nemá možnost odmítnout nabízené zaměstnání. Nabídku práce může odmítnout jen v případě, že tato práce neodpovídá jeho psychickým a fyzickým schopnostem nebo mzda, která je mu nabízena, je nižší než podpora v nezaměstnanosti. Pokud nezaměstnaný nabídku přesto odmítne, ztrácí nárok na podporu v nezaměstnanosti.Účast na ALMP programech nezaměstnaný odmítnout nemůže.

Nyní se podíváme na vztah míry nezaměstnanosti a regulace trhu práce na základě přísnosti kritérií „způsobilosti“.

Negativní vztah, na který nasvědčuje graf, by znamenal, že čím obtížnější je dosáhnout na podporu v nezaměstnanosti, tím je nezaměstnanost nižší. Toto by potvrzovalo předchozí závěry o demotivujícím účinku podpor na nezaměstnané. Tento vztah však není statisticky průkazný vzhledem ke statistické nevýznamnosti korelačního i regresního koeficientu. (Hodnota testové statistiky – 1,38 je nižší než kritická hodnota studentova rozložení 2,2 a p-hodnota je rovna 0,2). O statistické významnosti modelu jako celku taktéž nelze mluvit vzhledem k hodnotě testové statistiky F_R 1,89, která je nižší než kritická hodnota Fisherova rozložení 4,84.

Na dalším grafu vidíme ukazatel míry závislosti na systému podpor v nezaměstnanosti, tak jak jej popsala OECD (2003) jako procentuální podíl nezaměstnaných pobírajících podporu v nezaměstnanosti na pracujícím obyvatelstvu ve věku 16-64 let. ⁶⁰

Graf 38. Míra závislosti na systému podpor v nezaměstnanosti v zemích EU v % dle OECD (1999)

EMBED Excel.Sheet.8

Zdroj: OECD (2003)

Vidíme, že nejvyšší procento lidí pobírajících podporu v nezaměstnanosti je v Belgii a v Irsko, což v druhém případě odpovídalo relativně vysoké dostupnosti těchto podpor na základě kritérií „způsobilosti“ vytvořených Ministerstvem financí Dánska uvedených výše. V případě Belgie však souvislost mezi přísností těchto kritérií a mírou závislosti na podporách v nezaměstnanosti tak jasná není.

Vzhledem k tomu, že vztah mezi ukazatelem přísnosti kritérií „způsobilosti“ vyšel jako statisticky nevýznamný, můžeme se následovně pokusit o prozkoumání vlivu podpor na nezaměstnanost z jiného úhlu pohledu a to dle OECD.

Graf svědčí o předpokládaném negativním vztahu míry nezaměstnanosti a míry závislosti na systému podpor v nezaměstnanosti, což by opět potvrzovalo demotivující účinek podpor na nezaměstnané, nicméně tento vztah je, stejně jako v předchozím případě, statisticky nevýznamný. (Hodnota testové statistiky – 0,33 je nižší než kritická hodnota studentova rozložení 2,26 a p-hodnota je rovna 0,75). Vysvětlovací schopnost modelu je zanedbatelná a statisticky nevýznamná (hodnota testové statistiky F_R je 0,11, což je nižší než kritická hodnota Fisherova rozložení 5,12). Opět tedy nelze usuzovat na statistickou významnost vztahu.

Tabulka 10. Vztah míry nezaměstnanosti a míry regulace trhu práce na základě systému podpor v nezaměstnanosti a minimální mzdy

	ukazatele dle OECD	ukazatele dle Ministerstva financí Dánska
	UBDR	přísnost kritérií „způsobilosti“
celková UNE	×	×

Zdroj: OECD, Ministerstvo financí Dánska., vlastní výpočty

ZÁVĚR

Předmětem této práce bylo charakterizovat a kvantifikovat různé aspekty regulace trhu práce a na jejich základě prozkoumat vliv regulace na nezaměstnanost. Jako na hlavní aspekty jsem se zaměřila na legislativní ochranu zaměstnanosti, kolektivní vyjednávání a systém minimální mzdy a podpor v nezaměstnanosti.

V první části byly popsány jednotlivé formy regulace a způsoby jejich měření. V závěru každé ze tří podkapitol pak následovalo zhodnocení možných důsledků na nezaměstnanost. Co se týče legislativní ochrany zaměstnanosti, na základě teoretických poznatků nebylo možné jednoznačně stanovit vliv na nezaměstnanost. Bylo zde poukazováno zejména na pozitivní vliv vzhledem k růstu stability zaměstnaneckých vztahů a negativní vliv v případě vysokých nákladů na najímání a propouštění pracovníků. Taktéž byl zaznamenán vliv na strukturu zaměstnanosti. V případě kolektivního vyjednávání byl vliv na nezaměstnanost shledán jako nejasný, nicméně byl zdůrazněn zejména vliv decentralizovaného vyjednávání v podobě negativních externalit. Jako další možný důsledek byl uveden rozsah působnosti spojený s vyjednávací silou odborů. V názorech na vliv minimální mzdy a podpor v nezaměstnanosti panovala shoda v poklesu motivace nezaměstnaných jako možném negativním důsledku.

V rámci ČR jsem víceméně k  žádným směrodatným závěrům nedospěla, což mohlo být ovlivněno nedostatkem dat potřebných pro analýzu a minimálními změnami uvedených ukazatelů v průběhu času.

Ukázalo se, že ukazatele legislativní ochrany zaměstnanosti, prezentované v ČR zejména zákoníkem práce a zákonem o zaměstnanosti, nezaznamenaly za posledních pět let téměř žádné změny. Některé změny s sebou sice přinesly uvolnění regulace, ale v některých aspektech došlo naopak k zpřísnění podmínek na trhu práce. Na základě dostupných dat se žádná závislost neprokázala.

V případě kolektivního vyjednávání se na základě korelační a regresní analýzy podařilo prokázat poměrně vysokou negativní závislost míry nezaměstnanosti na rozsahu působnosti odborových svazů, což potvrdilo předchozí teoretické závěry o významu ochrany zaměstnanců, dané kolektivními smlouvami.

Negativní vztah, který vzešel z analýzy vztahu mezi výší podpor v nezaměstnanosti a mírou nezaměstnanosti, lze přisuzovat skutečnosti, že přesto, že výše těchto podpor rostla, jejich podíl na hrubé měsíční mzdě se za posledních 10 let změnil jen málo. Podpory v nezaměstnanosti tedy také nejsou tím faktorem, který způsobuje nezaměstnanost. Jako pozitivní se ukázala závislost míry nezaměstnanosti na výši minimálních mezd, což opět potvrzuje předchozí závěry.

V rámci EU již byly analýzy snáze proveditelné. Přesto však opět nebyl odhalen významný vliv regulace na nezaměstnanost. Tento vliv na základě souhrnného ukazatele přísnosti legislativní ochrany zaměstnanosti, který zkonstruovala OECD, se podařilo prokázat pouze za předpokladu vynechání Polska a Slovenska, které z analýzy výrazně vybočovaly. U těchto zemí jsem se totiž domnívala, že na vysokou míru nezaměstnanosti má větší vliv restrukturalizace nežli míra regulace, která dosahuje průměrných hodnot. Co se týká vlivu na strukturu nezaměstnanosti, jako statisticky významná byla, za stejných předpokladů, shledána pozitivní závislost přísnosti legislativní ochrany zaměstnanosti a míry nezaměstnanosti „prime-age“ žen. V případě ukazatelů navržených Světovou bankou byla prokázána pouze přímá úměra mezi mírou nezaměstnanosti a výší nákladu na najmutí nového pracovníka, opět však za předpokladu vynechání Polska a Slovenska.

Při snaze charakterizovat vztah nezaměstnanosti a regulace na základě kolektivního vyjednávání byla korelační i regresní analýza neúspěšná. Vliv úrovně centralizace i koordinace kolektivního vyjednávání se ukázal jako statisticky nevýznamný stejně jako vztah na základě schopnosti ovládání tohoto vyjednávání.

Ke stejnému závěru jsem došla i v případě vazby mezi nezaměstnaností a výší podpor v nezaměstnanosti a minimálních mezd. Statisticky významná vazba nebyla prokázána ani u vztahů míry nezaměstnanosti a přísnosti kritérií pro dosažení této podpory popř. míry závislosti na nich.

Ve snaze popsat vztah regulace trhu práce a nezaměstnanosti bylo vyvinuto mnoho ukazatelů zachycujících různé aspekty a pohledy na tuto problematiku. Přesto však vliv regulace na nezaměstnanost na základě těchto ukazatelů není zdaleka tak prokazatelný a jednoznačný, jak jsem se domnívala. Překvapivě se také podařilo prokázat pozitivní vliv regulace na nezaměstnanost v podobě kolektivního vyjednávání. Na základě provedených analýz mi nezbývá než konstatovat, že pozitivní závislost nebyla pomocí statistických metod obecně prokázána a že regulace tedy není tím aspektem trhu práce, který způsobuje relativně vysokou nezaměstnanost v zemích EU.

pOUŽITÁ LITERATURA

AIDT, T. a TZANNATOS, Z. (2005): The Cost and Benefits of Collective Bargaining. The World Bank. 2005. 47 s. http://www.econ.cam.ac.uk/dae/repec/cam/pdf/cwpe0541.pdf

BACHANOVÁ, V. (2006): Regulace a deregulace v ČR v období 1990-2005. Working paper č.6/2006. Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky, 2006, 50 s. ISSN 1801-4496. http://www.econ.muni.cz/centrum/papers/wp2006-06.pdf

BAKER, D. – GLYN, A. – HOWELL, D. – SCHMITT, J. (2002): Labor Market Institutions and Unemployment: A Critical Assessment of the Cross-Country Evidence. CEPA Working Paper 2002-17. 71 s. http://www.newschool.edu/cepa/papers/archive/cepa200217.pdf

BARRO, R., J. (1997): Macroeconomics. Cambridge : MIT Press, 1997. 867 s. ISBN 02620 2436 5.

BERTOLA, G. – BOERI, T. – CAZES, S.(1999): Employment Protection and Labour Market Adjustment in OECD Countries: Evolving Institutions and Variable Enforcement. Employment and Training Department International Labour Office Geneva. 1999. 103 s.

ISBN 92-2-111766-9.

http:// www.ilo.org/public/english/ employment/strat/download/etp48.pdf

BOERI, T. – NICOLETTI, G. – SCARPETTA, S. (1999): Regulation and Labour Market Performance. 1999. 48s. ftp://ftp.igier.uni-bocconi.it/wp/ 1999/158.pdf.

BOTERO, J.C. – DJANKOV, S. – LA PORTA, R. – POLEZ-DE-SILANES, F. – SCHLEIFER, A. (2004): The Regulation of Labour. 2004. 45 s. http://www.doingbusiness.org/documents/labor_June04.pdf

BUDÍKOVÁ, M., MIKOLÁŠ, Š., OSECKÝ, P.(2002): Teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky. Masarykova univerzita v Brně, 2002. 127 s. ISBN 80-210-1832-1

CALMFORS, L. (1993): Centralization of Wage Bargaining and Economic Performance. OECD Economics Department Working Papers, 1993, No.131. http://www.oecd.org/dataoecd/48/52/1871231.pdf

CHOU, Y.K. (2001): The impact of Central Bank Independence and Union Concentration on Macroeconomic Performance in the Presence of Aggregate Supply Shocks. Department of Economics University of Melbourne. 2001. 39 s. http://www.economics.unimelb.edu.au/SITE/research/workingpapers/wp00_01/805.pdf

EDERVEEN, S. – THISSEN, L. (2004): Can Labour Market Institutions Explain Unemployment Rates in New EU Member States? European Network of Economic Policy Research Institutes, Working Paper No. 27. 2004, 47 s. ISBN 92-9079-504-2. http://www.enepri.org/Publications/WP027.pdf

GARCIA-RUBIALES, V. (2005): Unemployment in Spain: An Analysis of Labor Mobility and Young Adult Unemployment. Stanford University. 2005, 32 s.

www-econ.stanford.edu/academics/ Honors_Theses/Theses_2004/Garcia-Rubiales.pdf

GREGG, P. (2000):The Use of Wage Floors as Policy Tools. OECD Economic Studies No.31. 2000.14 s. http://www.oecd.org/dataoecd/58/21/33709377.pdf

GRUBB, D. (2000): Eligibility Criteria for Unemployment Benefits. OECD Economic Studies No. 31, 2000. 38 s. http://www.oecd.org/dataoecd/6/24/2724341.pdf

HAJNÁ, Z. – HORSKÁ, S. – ŠTAMBERKOVÁ, J. – MAJDYŠOVÁ, M. – VALOUCHOVÁ, E. (2001): Jak dosáhnout rovnosti na trhu práce. Praha: Český svaz žen. 2001, 48 s. http:// www.csz.cz

HEJDUKOVÁ, J.(2005): Zákoník práce: Proč ho nechceme? http://www.mesec.cz/clanky/zakonik-prace-proc-ho-nechceme/

HOLMANN, R. a kol. (2001): Dějiny ekonomického myšlení. Praha: C.H.Beck, 2001. 544 s. ISBN 80-7179-631-X.

JACKMAN, R., LAYARD, R., NICKELL, S. (1996): Combatting Unemployment: Is Flexibility Enough? Centre for Economic Performance, Discussion Paper No.293. 1996. 47 s.

ISBN 07530 0539 5. http://cep.lse.ac.uk/pubs/download/dp0293.pdf

JAKUBKA, J. (2006):Orientační srovnání nového zákoníku s dřívější právní úpravou

http://www.vyplata.cz/novinky/srovnanistarehoanovehozp.php

KROUPA, A. – HÁLA, J. – VAŠKOVÁ, R. – MANSFELDOVÁ, Z. – ŠIMONÍK, P. (2004): Odbory, zaměstnavatelé, sociální partneři odborová organizovanost v ČR a hlavní faktory jejího vývoje. Praha: VÚPSV. 2004, 166 s. http://www.vupsv.cz/Fulltext/MS-Odbor.pdf

KOFROŇOVÁ, O. – KOTÍKOVÁ, J. – SIROVÁTKA, T. – WINKL, J. (2003): Problémy trhu práce a politiky zaměstnanosti. MU Brno, VÚPSV Praha, NVF Praha, 2003, 154 s. http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/vyzkumnestudie/zprava.pdf

MUSIL, P. (2006): Tendence na českém trhu práce v období transformace. Working paper č.7/2006. Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky, 2006, 50 s. ISSN 1801-4496. http://www.econ.muni.cz/centrum/papers/wp2006-07.pdf

MINISTRY OF FINANCE OF DENMARK (1998): Availability Criteria in Selected OECD-Countries. Working Paper No.6. 1998. 47 s. ISBN: 87-7856-220-1

http://www.fm.dk/db/filarkiv/8564/Availability_criteria_samlet.pdf

OECD Employment Outlook (1997). http://www.oecd.org.

OECD Employment Outlook (1999). http://www.oecd.org.

OECD Employment Outlook (2000). http://www.oecd.org.

OECD Employment Outlook (2003). http://www.oecd.org.

OECD Employment Outlook (2004). http://www.oecd.org.

OECD Employment Outlook (2005). http://www.oecd.org.

OECD (2004): Benefits and Wages OECD Indicators. 141 s. ISBN 92-64-01515-9. http://www.oecd.org.

OECD Employment Ooutlook: Boosting Jobs and Incomes (2006). OECD publications, 2006, 281 s. ISBN 92-64-02384-4 – No. 55065 2006. http://www.oecd.org.

SAMUELSON, P.A. a NORDHAUS, W.D. (1995): Ekonomie. Praha: Svoboda, 1995.

1011 s. ISBN 80-205-0494-X.

SCARPETTA, S. (1996): Assessing the Role of Labour Market Policy and Institutional Settings on Unemployment: A Cross-country Study. OECD Economic Studies No.26. 1996. 56 s. http://www.oecd.org/dataoecd/60/29/2502834.pdf

Scientia et Societas. Č. 6, ročník II, 2006. 98 s. http://www.sets.cz

TVRDOŇ, M. (2006): Regulace trhu práce v ČR. Working paper č.16/2006. Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky, 2006, 50 s. ISSN 1801-4496. http://www.econ.muni.cz/centrum/papers/wp2006-16.pdf

THE WORLD BANK: Doing Business. http://www.doingbusiness.org.

VEČERNÍK, J. (2001): Labour Market Flexibility and Employment Security. Geneva: International Labour Organization. 2001, 100 s. ISBN 92-2-112750-8. www.ilo.org/public/english/ employment/strat/download/ep27.pdf

ZÁMEČNÍK, P. (2005):Komu prospěje nový zákoník práce. http://www.mesec.cz/clanky/komu-prospeje-novy-zakonik-prace

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/z_435_2004

Zákon č.65/1965 Sb.,zákoník práce

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakprace/

Zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce

http://www.mpsv.cz/files/clanky/2919/262-2006.pdf

Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání

http://www.mpsv.cz/files/clanky/3620/kolektivni_vyjednavani.pdf

Charta základních práv Evropské Unie. http://kovo.cmkos.cz/eit/0022char.htm

Closed Shops: http://www.britannica.com/eb/article-9024436/closed-shop

Economy of France http://www.answers.com/topic/economy-of-france

Odborové struktury a vztahy mezi nimi. http://www.cmkos.cz/struktury.php

Questionnaire for EIRO comparative study on changes in the national collective bargaining systems since 1990 – case of the Czech Republic http://eurofound.europa.eu/eiro/2005/03/word/cz0412103s.doc

seznam tabulek

Tabulka 1. EPL ukazatele a jejich váhové schéma dle OECD ................................................13

Tabulka 2. Převod numerických hodnot míry regulace na EPL ukazatele 1. stupně ...............14

Tabulka 3. Ukazatele míry ELP podle Světové banky ............................................................16

Tabulka 4. Ukazatele míry regulace trhu práce v závislosti na kolektivním vyjednávání dle OECD .......................................................................................................................................20

Tabulka 5. Ukazatele míry regulace trhu práce v závislosti na kolektivním vyjednávání dle Botero – et al. (2004) ...............................................................................................................22

Tabulka 6. Kategorie ukazatele přísnosti kritérií „způsobilosti“ dle Ministerstva financí Dánska ........................................................................................................................................... 29

Tabulka 7. Vývoj standardizované míry nezaměstnanosti členských zemí EU ......................56

Tabulka 8. Vztah míry nezaměstnanosti a regulace trhu práce na základě EPL......................65

seznam grafů

Graf 1. Vztah úrovně kolektivního vyjednávání a nezaměstnanosti ....................................... 25

Graf 2. Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR od roku 1993 do 2006 v % ..................................33

Graf 3. EPL ukazatele v ČR dle OECD (2003) .......................................................................37

Graf 4. EPL ukazatele v ČR dle Světové banky (2003) ..........................................................38

Graf 5. Vztah míry nezaměstnanosti a ukazatele strnulosti zaměstnanosti dle Světové

banky ........................................................................................................................................41

Graf 6. Množství podepsaných kolektivních smluv v ČR .......................................................45

Graf 7. Hustota odborových svazů v ČR v % ..........................................................................46

Graf 8. Rozsah působnosti odborových svazů v ČR v % ........................................................46

Graf 9. Důvody neúčasti v odborech (2003) ............................................................................47

Graf 10. Vztah míry nezaměstnanosti a rozsahu působnosti odborových svazů v ČR ............48

Graf 11. Výše podpor v nezaměstnanosti a minimálních mezd v ČR v % hrubé měsíční

mzdy .........................................................................................................................................51

Graf 12. Doba hledání zaměstnání v ČR v počtu nezaměstnaných (v tis.) ..............................51

Grafy 13., 14. Vztah míry nezaměstnanosti a výše podpor v nezaměstnanosti a minimálních mezd v ČR (v % hrubé měsíční mzdy) ....................................................................................52

Graf 15. Přísnost kritérií „dosažitelnosti“ v ČR dle Ministerstva financí Dánska (1997–1998) ...................................................................................................................................................53

Graf 16. Ukazatele míry regulace trvalých a dočasných pracovních poměrů a hromadných propouštění dle OECD (2003) .................................................................................................57

Graf 17. Vztah míry nezaměstnanosti a souhrnného EPL ukazatele dle OECD (2003) ..........58

Grafy 18., 19. Vztah míry nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti a souhrnného EPL ukazatele dle OECD (2003) ...............................................................................59

Grafy 20., 21. Vztah míry nezaměstnanosti „prime-age“ mužů a žen a souhrnného EPL ukazatele dle OECD (2003) ..............................................................................................................60

Graf 22. Ukazatele obtížnosti najímání a propouštění pracovní síly a strnulosti pracovní doby dle Světové banky (2003) ........................................................................................................62

Graf 23. Náklady na propuštění a najmutí pracovníka (2003) ................................................63

Graf 24. Vztah míry nezaměstnanosti a ukazatele strnulosti zaměstnanosti dle Světové banky (2003) .......................................................................................................................................63

Grafy 25., 26. Vztah míry nezaměstnanosti a nákladů na propuštění a najmutí pracovníka ...64

Graf 27. Hustota a rozsah působnosti odborových svazů dle OECD v % ...............................66

Graf 28. Vztah míry nezaměstnanosti a hustoty a rozsahu působnosti odborových svazů dle OECD .......................................................................................................................................66

Graf 29. Stupeň centralizace a koordinace kolektivního vyjednávání dle OECD (2000) .......67

Grafy 30., 31. Vztah míry nezaměstnanosti a stupně centralizace a koordinace kolektivního vyjednávání dle OECD (2000) .................................................................................................68

Graf 32. Schopnost ovládání kolektivního vyjednávání dle OECD (2000) .............................69

Graf 33. Vztah míry nezaměstnanosti a schopnosti ovládání kolektivního vyjednávání dle OECD (2000) ...........................................................................................................................69

Graf 34. Souhrnný ukazatel zákonů upravujících kolektivní vyjednávání dle Botero et al. (2004) .......................................................................................................................................70

Graf 35. Vztah míry nezaměstnanosti a ukazatele zákonů upravujících kolektivní vyjednávání dle Botero et al. (2004) ............................................................................................................71

Graf 36. Ukazatele přísnosti kritérií „způsobilosti“ dle Ministerstva financí Dánska (1997-98) .................................................................................................................................................. 72

Graf 37. Vztah míry nezaměstnanosti a přísnosti kritérií „způsobilosti“ dle Ministerstva financí Dánska (1997) ......................................................................................................................73

Graf 38. Míra závislosti na systému podpor v nezaměstnanosti v zemích EU v % dle OECD (1999) .......................................................................................................................................74

Graf 39. Vztah míry nezaměstnanosti a míry závislosti na systému podpor v nezaměstnanosti v zemích EU v % dle OECD (1999) ........................................................................................75

1 Holman a kol.(2001, str. 188)

2 Holman a kol.(2001, str. 289)

3 Vysoké mzdy zvyšují domácí náklady, což snižuje konkurenceschopnost domácího zboží na zahraničních trzích, ve svém důsledku tedy export. Také zvyšují domácí spotřebu, což se opět odrazí v exportu.

4 Holman a kol.(2001, str. 13)

5 Bachanová (2006, str. 5)

6 OECD employment outlook (1999, str. 50,51). Tyto praktiky se vyskytují obzvláště v Rakousku, Belgii, Francii a Portugalsku, zatímco např. v Japonsku, Norsko, Švédsku, Anglii a USA v podstatě neexistují.

7 Boeri et al. (1999 ,str. 2)

8 a) 0 – pokud stačí ústní dohoda, 1 – pokud musí zaměstnavatel písemně dodat důvod rozvázání pracovního poměru, 2 – pokud musí být uvědomena třetí strana (např. zaměstnanecká rada), 3 – pokud nesmí zaměstnavatel podat výpověď bez souhlasu třetí strany

b) 0 – pokud jsou schopnosti nebo nadbytečnost pracovníka adekvátní a dostačující příčinou pro rozvázání pracovního poměru, 1 – pokud musí být při výběru zaměstnance, který má být propuštěn, brána v potaz sociální situace, věk nebo doba zaměstnání, 2 – pokud musí být zaměstnanci přednostně poskytnuto školení nebo přestup místo, aby byl propuštěn, 3 – pokud schopnosti pracovníka nejsou dostatečnou příčinou pro rozvázání pracovního poměru

c) zda má zaměstnanec právo vrátit se do předchozího zaměstnání, pokud bylo jednání zaměstnavatele klasifikováno jako „neférové“

d) 0 – pokud jsou kontrakty na dobu určitou povoleny pouze v případech práce „objektivního“ nebo „věcného charakteru“. Např. splnit úkol, který má sám o sobě časově omezenou dobu trvání., 1 – pokud zaměstnanec pro vykonáváni této práce potřebuje zvláštní výjimku, 2 – pokud je udělení výjimky zapotřebí jak u zaměstnavatele tak u zaměstnance, 3 – pokud pro uzavření kontraktu na dobu určitou neexistují žádné restrikce.

e) 0 – pokud je zaměstnání přes pracovní agenturu nelegální, 1–3 – záleží na stupni restrikce, 4 – pokud neexistují žádné restrikce

f) 0 – pokud není žádná další regulace pro hromadné propouštění, 1 – pokud existuje specifická regulace při propouštění 50 a více zaměstnanců, 2 - pokud existuje specifická regulace při propouštění 20 a více zaměstnanců, 3 - pokud existuje specifická regulace při propouštění 10 a více zaměstnanců, 4 - pokud existuje specifická regulace i při propouštění méně než 10

g) 0 – pokud nejsou třeba žádná další oznámení, 1 – pokud musí být uvědomen další činitelé (zaměstnanecká rada), 2 – pokud musí být uvědomeni další dva činitelé

h) 0 – pokud nejsou žádné další požadavky (odstupné nebo kompenzace - náhradní zaměstnání, rekvalifikace, převedení do jiné firmy), 1 - jeden z těchto požadavků, 2 – oba

9 Měsíc je v tomto případě roven 4 a 1/3 týdne

10 V Scientia et societas (2005) je tento jev nazýván „labour hoarding“, tedy jakési křečkování pracovní síly, které má za následek kolísání produktivity práce uměle vyvolané hospodářským cyklem.

11 Samuelson – Nordhaus (1995, str. 698)

12 Kroupa – Hála, – Vašková – Mansfeldová – Šimoník (2004, str. 8)

13 OECD využívá také souhrnný index centralizace a koordinace (Centralization/Co-ordination index – CC)

14 Pro tento jev bývá používán název „closed shops“ a docházelo k němu např. v USA, kde však byl v roce 1947 přijat tzv. Taft-Hartleyův zákon, který toto jednání prohlásil za nelegální. Tato praktika však bývá zřídka zahrnuta v písemné smlouvě a je známo, že např. ve Velké Británii a jiných průmyslových národech dochází k tomu, že členové odborů „jsou odejiti“ ze zaměstnání, pokud se rozhodnou z odborů vystoupit. (www.britannica.com)

15 Každý pracovník, neorganizovaný v odborech, je považován za nezávislý odborový svaz o jednom členovi.

16 Autoři definují korporativismus jako institucionalizovanou formu vyjednávání, spolupráce a dohod o mzdách a důchodové politice mezi reprezentanty hlavních hospodářských uskupení, typicky konfederacemi odborových svazů a sdruženími zaměstnavatelů.

17 Chou (2001, str. 3)

18 Calmfors (1993, str. 165)

19 OECD Emloyment outlook (2006, str. 84)

20 Alternativou je podpora v nezaměstnanosti (unemployment assistance – UA), která je vyplácena za stejných podmínek, je však primárně určena k zajištění životního standardu po dobu nezaměstnanosti spíše než k pokrytí dočasné ztráty příjmu. Většinou bývá nižší a odvíjí se od předchozího příjmu.

21 Autor uvádí, že při neexistenci minimální mzdy by tento mzdový práh byl ustaven právě na úrovni podpory v nezaměstnanosti

22 Švédsko, Norsko, Island, Finsko, Dánsko, Francie, Belgie, Nizozemí, Lucemburk, Velká Británie, Irsko, Německo, Rakousko, Česká republika, Portugalsko, USA, Austrálie, Nový Zéland a Kanada

23 V této souvislosti OECD používá pojem „full-time equivalent number of beneficiars“, což zahrnuje osoby, které jsou schopny pracovat na plný úvazek. Nepatří sem tedy osoby se sníženou pracovní schopností (například váleční vysloužilci nebo lidé s trvalými následky díky pracovnímu úrazu) a rodiče samoživitelé.

24 Procentuální podíl nezaměstnaných, kteří za určité období najdou zaměstnání

25 Procentuální podíl zaměstnaných, kteří za určité období přijdou o zaměstnání

26 Dále jen ČR

27 Tato oficiálně nulová nezaměstnanost však existovala pouze statisticky. V podstatě docházelo k tomu, že místo podpory v nezaměstnanosti, kterou by pracovníci pobírali, jim byly vypláceny mzdy, které neodpovídaly produktivitě jejich práce.

28 Musil (2006, str.5)

29 Večerník (2001, str.2)

30 Obecnou mírou nezaměstnanosti ČSÚ rozumí podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v %), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení aplikovaných ve VŠPS (výběrovém šetření pracovních sil). Ukazatel je konstruován dle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO). (www.czso.cz)

31 Zámečník (2005)

32 Při uplatnění tohoto konta je zaměstnavatel povinen vést účet pracovní doby a účet mezd zaměstnance.

33 Jde o zcela zbytečné byrokratické zhoršení, protože případná ústní dohoda o skončení pracovního poměru nečinila dosud v praxi žádné problémy a byla využívána zejména u některých pomocných dělnických prací – tzv. brigád, http://www.vyplata.cz

34 Budíková et al.(2002, str. 54)

35 Hladinu významnosti α zvolíme 0,05

36 Minimalizačním kritériem je součet čtverců reziduí (odhadnutých náhodných složek neboli rozdílů mezi pozorovanými a vyrovnanými hodnotami)

37 n je dáno počtem pozorování a k počtem vysvětlujících proměnných

38 Tvrdoň (2006, str. 27)

39 http://www.cmkos.cz

40 § 1 zákona č. 2/1991, o kolektivním vyjednávání

41 § 2 odst. 3 zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání

42 Zákon o kolektivním vyjednávání nerozlišuje sektorové (odvětvové) kolektivní smlouvy. České zákony ve své podstatě pojem sektor ani nedefinují.

43 Večerník (2001, str. 41)

44 Tímto pojmem Večerník (2001) myslí povinnost informovat popř. diskutovat s odbory zamýšlené strukturální změny, organizační nebo racionalizační opatření vedoucí k nadbytečnosti některých pracovníků. Toto všechno musí být učiněno v určitém časovém horizontu, nejčastěji 3 měsíce předem, dodáním oznámení o propuštění každému zaměstnanci, který má být propuštěn.

45 § 4 odst. 3 zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání

46 European Industrial Relations Observatory

47 Kroupa et al. (2004) v této souvislosti rozlišuje kolektivní vyjednávání v užším slova smyslu, které vede k uzavírání kolektivních smluv a kolektivní vyjednávání v širším slova smyslu, které chápe jako jednání mezi sociálními partnery mimo oblast kolektivních smluv. Toto jednání pak nazývá sociálním dialogem.

48 Kroupa et al. (2004,str. 13)

49 Pro lepší viditelnost je v grafu zvýšeno měřítko pro počet kolektivních smluv vyšší úrovně. Skutečné hodnoty jsou uvedeny v grafu.

50 Cílem tohoto projektu mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a Ministerstvem zaměstnanosti Dánska bylo především „zlepšení kapacit organizací zaměstnavatelů a odborových svazů k udržení a rozvíjení členské základny pomocí posouzení nutných kroků zaměřených na nábor členů se zvláštním zaměřením na malé soukromé podniky a zlepšení veřejného povědomí“

51 § 1 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

52 V zákoně č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti je pro tento termín užíváno označení „hmotná podpora“

53 Novelizace zákona účinná od 1. 1. 2007

54 Hajná et al.(2001, str. 32)

55 SUR byla sestavena pro 26 zemí OECD a umožňuje lepší srovnání než míry nezaměstnanosti na základě národních definic, neboť tyto někdy zahrnují jen osoby registrované na úřadech práce. Podle ILO definice, kterou se SUR řídí, jsou nezaměstnané i ty osoby, které si hledají práci jinými způsoby a uchazeči o zaměstnání mohou být vyloučeni, pokud již pracují nebo naopak pracovat nejsou schopni. SUR je počítána jako počet nezaměstnaných jako procentuální podíl civilní pracovní síly. SUR je sezónně očištěna.(www.oecd.org)

56Garcia-Rubiales (2005, str. 8)

57Garcia-Rubiales (2005, str. 7)

58 Data pro ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko nebyly dostupné

59 http://www.answers.com/topic/economy-of-france

60 Dle OECD jsou v této skupině zahrnuti i studenti