Jazyková komika V cimrmanovských textech autorské dvojice Svěrák a Smoljak
Yüklə 496,89 Kb.
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- 7.2.2 Počeštění cizích slov
- 7.2.5 Zastaralá slova
7 Vražda v salonním coupé /Detektivní hra/7.1 Děj Děj této detektivní hry se odehrává v salonním coupé vlaku, který jede přes Istanbul na nádraží Františka Josefa v Praze. Zprvu jsou na scéně přítomni inspektor Trachta, továrník Meyer a továrník Bierhanzel, výrobce masti proti pleši. Ten píše závěť a stěžuje si na bolest zubu. Když přijde do coupé steward, požádá ho inspektor Trachta o něco proti bolesti pro továrníka Bierhanzela. Steward tedy továrníkovi ošetří zub vrtačkou. V Istanbulu přistoupí do coupé policejní praktikant, který chce kvůli diplomové práci sledovat způsob vyšetřování inspektora Trachty. Dostane k tomu ihned příležitost, neboť se ukáže, že továrník Bierhanzel zemřel. Vyšetřování tedy začne. Podezřelými jsou továrník Meyer, sám policejní praktikant Hlaváček a cestující ze sousedního coupé - prostitutka Vilma Puskásová a mnich. Vyšetřování prokáže, že Vilma byla milenkou továrníka Meyera a manželkou muže, který vinou Bierhanzelovy masti přišel o vlasy. Když si k výslechu zavolá inspektor Trachta mnicha ze sousedního coupé, vyklube se z něj steward. Steward si potřebuje otřít pot z čela, sundá si tak čepici a ukáže se, že je oním holohlavým bývalým mužem Vilmy. Nejdříve stewarda pozná továrník Meyer, který to zašeptá Hlaváčkovi. Ten to sděluje inspektoru Trachtovi, který ale Hlaváčka nevnímá. Až po použití své metody usilovných dřepů zvolá: „A mám to! Vždyť je to steward!“90 Z vraždy je tedy obviněn steward, který se chtěl Bierhanzelovi pomstít za ztrátu vlasů. Využil příležitosti a zavrtal továrníkovi do zubu arzen. Ten ho však nezabil, pouze umrtvil zub a továrník se dobře prospal. 7. 2 Jazyková komika 7.2.1 AntiklimaxHned zkraje úvodního semináře Na prahu kriminalistické kariéry se antiklimaxem snaží doktor Svěrák oslabit důležitost názoru profesora Fiedlera a jeho knihu označuje za brožuru, sešit a nakonec za leták: Rakouský profesor Erich Fiedler (je to středoškolský profesor, nikoli vysokoškolský), tedy učitel Fiedler ve své nedávno vyšlé knize (je to spíše brožura nežli kniha, prostě sešit) ‚Cimrman – Diletant oder Fachmann?‘ v tomto svém – no, letáku – na straně 428 tvrdí, že v oboru kriminalistiky nemá Cimrman naší době co říci.91 7.2.2 Počeštění cizích slovHned po antiklimaxu se můžeme zasmát úmyslnému počeštění názvu města Melbourne příponou -sko. Podle Olivové-Nezbedové92 se tvoří příponou – sko/cko ze jmen osobních a místních jména pomístní. Ta označují lesy, hory, vody a další přírodní objekty, tedy okolí míst osídlených člověkem. A tak se v referátu dovídáme, že Cimrman „…objevil na Melbournsku živočicha, jehož udivující vytrvalost dokázala při aplikaci na dřevo pravé divy.“93 Tímto si autoři připravili půdu pro vtip pomocí aluze. Referát dále pokračuje: Byl to červotoč. Cimrman sjednal s australskou vládou výměnný kontrakt. Australané se zavázali, že dodají do Rakouska půl druhého tisíce šlechtěných kusů tehdy v Evropě zcela neznámého broučka, a to výměnou za českého králíka. Ten se pak v Austrálii docela dobře uchytil.94 Tak do referátu Svěrák a Smoljak vložili aluzi na přemnožení králíka divokého v Austrálii, kde králíci divocí, přivezeni do Austrálie z Evropy, způsobili velké škody hromadným spásáním trávy. Touto zprávou cimrmanologové dokazují, jak náš velikán aktivně zasahoval i do dějin dalekých zemí. Této vlastnosti Cimrmana si povšiml i Zdeněk Hořínek ve své publikaci O divadelní komedii: Ač je Cimrmanův životní styl podmíněn nesporně soukromými a společenskými determinacemi (chcete – li osudem, chcete – li historickými okolnostmi), nejde o pouhé pasivní, zrcadlové odrážení dobových tendencí: Cimrman roztržitosti moderního světa nepodléhá, on ji aktivně sdílí, spoluvytváří, volí jako svůj životní úděl. 95 7.2.3 HomonymaDále používají autoři k dosažení komického účinku homonyma „žrát.“ To může být použito buď ve smyslu pojídat, nebo zbožňovat. Červotoč se v Čechách rychle rozšířil. Popularita nového pracovního zvířete dosáhla nečekaných rozměrů. Když lidé viděli, jak si tento brouk, pracující vlastně jen za stravu, na pracovišti obratně počíná, mnozí se ho snažili napodobit. O těch se pak lidově říkalo, že ‚žerou‘ práci. 96 7.2.4 PříjmeníPodle Ladislava Dvorského97 lze komického efektu dosáhnout i rozporem mezi příjmením a jeho nositelem. V referátu Krádež arcivévodova šperku je tak divákovi předána informace o zhotovitelích přívěšku k hodinkám, který měl být dárkem k narozeninám Františka Ferdinanda d´Este: „Přívěšek zhotovil zlatnický závod Straka a syn…“98
|