Jazyková komika V cimrmanovských textech autorské dvojice Svěrák a Smoljak

8 Němý Bobeš aneb Český Tarzan

8. 1 Děj
Představení Němý Bobeš není na rozdíl od ostatních her rozdělen na část věnovanou semináři a na část věnovanou hře samotné. Autoři, kteří společně s dalšími členy souboru vystupují jako restaurátoři původních prací Járy Cimrmana, se rozhodli ukázat divákovi, jak takový cimrmanolog při své práci na hře postupuje. V referátu tak vždy nejdříve diváka seznámí s materiálem, který měli k dispozici, načež je předvedeno herecké nastudování již rekonstruovaného textu. Poté je děj opět přerušen referátem, který komentuje práci na další části hry, jejíž výsledek je poté zase názorně předveden divákovi.

Děj hry je divákovi předkládán pomocí retrospektivního postupu. Tak se divák dozví, že hajný, který se po roce vrátil zpátky domů z války, našel svou ženu doma těhotnou, neboť mu byla jeho choť Marta nevěrná s pruským důstojníkem. Hajný nevěrnou ženu vyhnal z domu i s dítětem. Ta ho v lese zanechala v jeslích, a tak malého synka vychovaly srny. Proto se Bobeš nenaučil lidské řeči a je němý. Když ho hajný v lese jednoho dne našel, vzal si ho k sobě, ale před lidmi z vesnice ho skrýval. Až když už je chlapci šestnáct let a hajného navštíví farář, vesničan Papoušek a lékař, který by chtěl naočkovat jeho ženu, vyjde celá pravda najevo. Lékař a farář se rozhodnou, že chlapcova otce budou hledat a pomocí krevní zkoušky určí jeho otcovství. Tak také udělají a najdou barona na jeho zámku. Bobeš se tak setkává se svým otcem a tento silný psychický zážitek způsobí, že začne mluvit. Na zámku nalézá Bobeš také svou matku Martu, která tam po celou dobu pracovala jako sluha, aby mohla žít po boku barona Waltra.

Tolik k zápletce hry. Jak už jsme zmínili, semináře a hraná část se v tomto představení střídají. To je však jediná odlišnost od ostatních her, semináře se zde nesou v duchu odborného stylu stejně jako v hrách starších. Opět je nasazen vážný tón a divák je seznámen s detaily práce odborníků. Z rozhovoru režiséra Smoljaka s Petrem Bruknerem se můžeme například přesvědčit, jak se musel herec připravovat na obtížnou roli Bobše. Autoři tu znovu použili oblíbenou metodu nulového výsledku.
Petře, kdy jste se dozvěděl, že budete hrát titulní roli ve hře Němý Bobeš?

Brukner: Dozvěděl jsem se to v pátek a hned v sobotu jsme jeli s panem režisérem Smoljakem do Chvojkovic.

Smoljak: Vysvětlete, proč jsme jeli do Chvojkovic.

Brukner: Ve Chvojkovicích je velká obora.

Smoljak: Nahlas, Petře!

Brukner: Ve Chvojkovicích je velká obora. Chtěl bych touto cestou poděkovat vedoucímu lesního závodu Chvojkovice-Brod panu Karlu Jíšovi, že se nás ujal a dovolil nám pozorovat srny.

Smoljak: Jak vám toto pozorování pomohlo ve studiu role?

Brukner: Tak pozorovali jsme srny tři noci a na vlastní oči jsme se přesvědčili, jak jsou plaché. Například do míst, kde jsme čekali, vůbec nepřišly.¹⁰⁶

8.2 Jazyková komika

8.2.1 Jména

Ve hře je komického účinu dvakrát dosaženo díky jménu postavy. První jméno Papoušek umožňuje záměnu se živým tvorem. Tak se ve verzi hry profesora Fiedlera objevuje živý opeřenec, zatímco naši cimrmanologové se rozhodli pro obsazení postavy vesničana Papouška. Dalším jménem je jméno Wassermann, které profesor Fiedler přeložil do češtiny. Vpravil tak do hry pohádkovou bytost v zelených šatech, naši restaurátoři obsadili postavu havíře Wassermanna.

8.2.2 Červená nit

Jak jsme se přesvědčili už ve hře Vyšetřování ztráty třídní knihy, ve většině her můžeme najít jakousi „červenou nit.“ V této hře je k jejímu odhalení třeba pozornosti diváka. Hned v úvodu nás totiž Ladislav Smoljak seznamuje s první velkou chybou, kterou při rekonstrukci hry udělal profesor Fiedler:
Cimrman, jak víme, používal pro psaní svých děl starou zásobu čistých úředních papírů firmy Hurych a synové, parní mlýny. A to svedlo profesora Fiedlera k neuvěřitelné deformaci prostého textu. My jsme schválně zkrácenou verzi jeho pojetí nastudovali, abyste měli možnost posoudit to sami.

(Otevře se opona)

Lékař: Buďte zdráv, pane faráři.

Farář: Až na věky, doktore.

Lékař: Pěkně nám to dnes připaluje. Hurych a synové, parní mlýny.

Farář: Není divu, vždyť máme červenec. Tanvald, Lipová 13.

Lékař: Jakou jste měl účast na mši?

Farář: Ale šlo to. Jen se mi tam všichni v lavicích vrtěli, drbali a ošívali. Zdá se, že se to vaše očkování pěkně ujímá.

Lékař: A jak se to - naše značka, vaše značka - ujalo vám?

Farář: Nemůžu si stěžovat. Svědí to jako čert. Vyřizuje Štruncová.

(Opona se zavře)¹⁰⁷
Uběhne mnoho textu a děje, než je v druhé části představení divák obeznámen s další chybou profesora Fiedlera, která ho svede k úplné změně děje a z Bobše se v jeho podání stane politik. A tu má divák možnost postřehnout, že profesor i nadále zapojuje do textu vše, co je napsáno na zmiňovaných úředních papírech:
Němý ministerský předseda Bobeš je obletován ženami, z nichž si na něho největší nároky osobuje dcera generála Strunze. Bobeš je však nejvíce přitahován mladičkou baronkou Jelenou – vychovaly ho srny. Tu ale odradí nechutné výstupy Strunzovy žárlivé dcery. V Bobšově milostném životě zazáří i perla nevšední krásy, maďarská herečka Elén Horvátová, která předtím odmítla i Hurycha a jeho syny i s jejich parními mlýny. I tuto soupeřku nakonec vyřizuje Strunzová.¹⁰⁸

8.2.3 Polysémantika a homofona

Omyl profesora Fiedlera, který ho svedl k velikému zvratu v ději, způsobilo české polysémantikum „kolo“ a slovo „premiér“.
Výhybkou, která ho zcela odchýlila ze směru, se stala nevinná věta: ‚První kolo, a hned premiér‘, kterou řekl farář bezprostředně potom, co koupili Bobšovi nové kolo. Profesor Fiedler, jako by nevěděl, že Premiér byla vyhlášená značka velocipedů, vyložil si větu po svém. Podle něho vyhrál Bobeš první kolo zemských voleb a stává se předsedou vlády.¹⁰⁹
Problém s pochopením správného významu slova „premiér“ byl tedy podle českých cimrmanologů způsoben nesprávným grafickým záznamem tohoto slova, tedy zapsání značky Premiér s malým písmenem „p“.

8.2.4 Intertextovost

Snad více než v jiných hrách si v této autoři hrají s intertextovostí a aluzemi na jiná literární díla. Aby se divák pobavil, potřebuje oprášit to, co si pamatuje ze školy. Autoři spoléhají na to, že všichni v divadelním sále prošli českým základním školstvím a disponují tak jistými znalostmi. O spojitosti vzdělání a smyslu pro humor Ladislav Smoljak napsal:
Míra smyslu pro humor se někdy podmiňuje vzděláním. Není to myslím správné. Není to vzdělání, ale jistý soubor přirozené inteligence, bystrosti a zvídavosti, co charakterizuje lidi se smyslem pro humor. Vzdělání – přesněji řečeno: vědomosti – ale významně rozšiřuje hrací plochu, na níž se autor i příjemce pohybují.¹¹⁰
Tak například zmiňují autoři v referátu známý fakt, že se Jan Neruda jako novinář podepisoval trojúhelníkem.
Při rekonstrukci hry Němý Bobeš jsme se mohli opřít o několik dobových svědectví. K nejdůležitějším patří divadelní kritika uveřejněná v Národních listech v květnu roku 1891 a podepsaná trojúhelníkem. Položme si otázku, kdo se pod touto podivnou šifrou skrývá. My se domníváme, že autorem této kritiky - a to vás možná překvapí - je sám Jan Neruda. Předložili jsme svou domněnku znalci Nerudova díla profesoru Felixi Vodičkovi, a ten byl naším objevem doslova ohromen. Řekl dokonce, jistě s trochou nadsázky, že jsme objevili nový světadíl. Tuším, že jmenoval Ameriku.¹¹¹
V posledních dvou větách této citace navíc vidíme, jak autoři šikovně využili frazeologismus „objevit Ameriku“, tedy objevit něco, co už bylo objeveno.

Poté následuje Nerudova kritika na hru Járy Cimrmana, do které Svěrák a Smoljak vložili aluzi na Nerudovu báseň Jen dál! ze Zpěvů pátečních:

Mým cílem byl však hostinec jiný. Totiž restaurace U Plechatých ve Vraném, kde se toho večera mělo konati představení kočující herecké společnosti pana Jaroslava Cimrmana. Proto jsem zastávku odmítl a kočího jsem pobídl: ‚Dál! Jen dál!‛¹¹²
Další aluze nám připomene Romanci o jaře 1848 z Balad a romancí. Nejprve si uvedeme původní verše Jana Nerudy: „Čas oponou trhnul¨- a změněn svět!/ Kam, kam padlo lidstvo staré?/ Ej kamkoli tázavý letěl hled,/ vše nové, tak mladě jaré.“¹¹³

Následuje ukázka, kde byl Nerudův verš použit:

„Nakonec pan Živný na scéně definitivně usnul, Bobeš konečně nalezl, co hledal, a nebylo tedy již o čem hrát. Ještě že inspicient včas oponou trhnul a my mohli jít k šatně.“¹¹⁴

8.2.5 Cizí jazyk

I v této hře najdeme humorné využití cizího jazyka. Komický účinek nastal díky překladu anglického slova nikoli podle skutečného významu „výzvědná služba“, ale pouze na základě zvukové podobnosti s českým slovem. „Jednoho dne ji vzal stranou a řekl jí, že služba obyčejné pokojské nemůže tak chytré děvče uspokojit. Naznačil, že by se svými schopnostmi mohla vykonávat nějakou inteligentní službu (doslova řekl ‚Intelligence Service‘).“¹¹⁵