Masarykova univerzita

4. PŘIPRAVENOST UKRAJINY NA VSTUP DO NATO

4.1 STAV DEMOKRACIE V ZEMI

4.1.1 Obecné vymezení problematiky

Ke stanovení vybraných ukazatelů konsolidovanosti demokracie posloužily teorie Larryho Diamonda a Roberta A. Dahla. Larry Diamond vymezil liberální demokracii následujícím způsobem:⁴⁶

• 
  Volení zástupci činí zásadní rozhodnutí, kontrolují stát a vojsko podléhá jejich (civilní) kontrole.
  
• 
  Exekutiva je konstitucionálně i fakticky omezena dalšími institucemi (parlamentem, nezávislým soudnictvím atd.).
  
• 
  Volební výsledky jsou nejisté, dochází k alternaci vládní moci, je respektován princip politického pluralismu a právo ucházet se o úřad ve volbách.
  
• 
  Jsou respektována práva kulturních, náboženských, etnických a dalších minorit (právo na svou kulturu, právo mluvit svým jazykem, právo na politickou participaci).
  
• 
  Je zajištěna svoboda vyjadřování politických názorů a hodnot, svoboda sdružování se a vytváření zájmových skupin a hnutí, svoboda vyznání, vyjadřování, shromažďování se, právo demonstrovat a vydávat petice, lidé mají svobodný přístup k alternativním zdrojům informací a jsou si rovni před zákonem.
  
• 
  Soudnictví je nezávislé a nediskriminující, chrání svobody jednotlivců i skupin.
  
• 
  Je zajištěna ochrana občanů před neoprávněným zadržováním, mučením, útiskem, nucenou emigrací, přílišným vměšováním se do osobního života, a to jak ze strany státu, tak organizovaných nestátních či protistátních sil.
  

Robert A. Dahl určil pět základních podmínek, které mají vliv na stabilitu demokracie, konkrétně tyto:⁴⁷

• 
  kontrola volených činitelů nad ozbrojenými složkami (armádou a policií);
  
• 
  demokratická politická kultura a přesvědčení;
  
• 
  absence nepřátelských zásahů zvenčí;
  
• 
  moderní společnost a tržní ekonomika;
  
• 
  slabý subkulturní pluralismus.
  

Na základě výše uvedených teoretických konceptů byla zvolena následující kritéria, podle nichž bude stav demokracie na Ukrajině posuzován:

Tabulka č. 10: Kritéria konsolidovanosti demokracie

KATEGORIE	UKAZATELE
VOLBY A POLITICKÝ PLURALISMUS	Pravidelné a spravedlivé volby. Všeobecné a rovné volební právo. Právo ucházet se o úřad. Politický pluralismus. Volení státní zástupci (úředníci). Alternace vládní moci a respekt k výsledkům voleb.
DĚLBA MOCI	Fungující systém brzd a rovnovah. Vyřešení vnitropolitických sporů o pravomoci. Nezávislost soudnictví.
RESPEKTOVÁNÍ LIDSKÝCH A OBČANSKÝCH PRÁV A SVOBOD	Rovnost před zákonem. Princip nediskriminace. Právo na život, zákaz mučení a nelidského či krutého a ponižujícího zacházení, svoboda myšlení a vyznání, právo na shromažďování a sdružování, svoboda projevu, právo na informace, zákaz cenzury. Respektování práv menšin.
LEGITIMITA DEMOKRACIE	Stav občanské společnosti. Respektování státních institucí a demokratických principů ze strany občanů.
TRŽNÍ EKONOMIKA	Makroekonomická stabilita. Otevřenost trhu a možnost svobodného vstupu na něj. Liberalizace cen a obchodu na národní i mezinárodní úrovni. Omezená možnost státních zásahů na trhu. Adekvátní legislativní rámec.
VYŘEŠENÍ SPORŮ	Řešení mezinárodních (teritoriálních a etnických) sporů mírovými prostředky bez hrozby či užití síly.

4.1.2 Stav demokracie na Ukrajině

Od vyhlášení nezávislosti v roce 1991 prošla Ukrajina z hlediska budování demokratického systému poměrně komplikovaným vývojem. Za pomyslný mezník je považován rok 2004, kdy v důsledku dlouhodobé nespokojenosti obyvatel s politicko-ekonomickou situací v zemi a především v reakci na zmanipulované prezidentské volby proběhla tzv. Oranžová revoluce, díky níž se k moci dostali zástupci opozičních politických stran, kteří se hlásili k principům demokracie a jejich dodržování a slibovali občanům řadu reforem a změn, jež měly zemi zajistit lepší budoucnost. Tyto vize však zůstaly v důsledku politického chaosu způsobeného rozkolem mezi hlavními politickými aktéry nenaplněny. Situaci ještě zhoršila ekonomická krize, která zemi zasáhla ve druhé polovině roku 2008.

Ukrajina je členem řady mezinárodních organizací, je vázána mnoha konvencemi a smlouvami týkajícími se dodržování základních demokratických principů a v zemi působí zahraniční pracovníci mezivládních i nevládních organizací, kteří proces demokratizace monitorují a podporují. Ke konstruktivní spolupráci s vybranými mezinárodními organizacemi se ukrajinská strana zavazuje také v rámci Akčního plánu NATO-Ukrajina,⁴⁸ kde zdůrazňuje svou snahu budovat a posilovat demokratický právní stát a podílet se na zajišťování regionální a globální stability. Jako člen OSN by Ukrajina měla respektovat nejen Chartu OSN, ale i nezávaznou Všeobecnou deklaraci lidských práv a svobod a další konvence, pod nimiž je podepsána. Jako člen Rady Evropy je vázána Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, která vstoupila v platnost po ratifikaci v roce 1997. Ukrajina participuje i v jiných uskupeních kladoucích důraz na rozvoj a dodržování demokratických principů, jako jsou OBSE či regionální Organizace černomořské spolupráce a Organizace pro demokracii a ekonomický rozvoj GUAM. Při posuzování stavu demokracie v zemi tato práce čerpá především z dokumentů a zpráv OSN, OBSE a vybraných nevládních organizací.
4.1.2.1 Volby a politický pluralismus

Ústava Ukrajiny dává občanům aktivní i pasivní volební právo, tedy jak právo volit si své zástupce do příslušných státních orgánů, tak právo ucházet se o úřad. Lidé mohou volit od 18 let, přičemž volební právo je přímé, tajné, rovné a všeobecné. Právo být volen je upraveno odlišně v závislosti na příslušném postu, o který se dotyčný uchází:

• 
  Post poslance – minimální věk 21 let, ukrajinský občan, který posledních pět let pobýval na území Ukrajiny, musí disponovat aktivním volebním právem, nesmí mít trestní záznam za spáchání mezinárodního zločinu (pokud tento záznam nebyl anulován v souladu se zákonem).
  
• 
  Post prezidenta – minimální věk 35 let, ukrajinský občan, který posledních 10 let pobýval na území Ukrajiny, musí disponovat aktivním volebním právem a musí ovládat státní jazyk.
  

Volby se v zemi konají pravidelně, a to na několika úrovních:

• 
  Prezidentské volby – přímá dvoukolová volba na funkční období pěti let, od vyhlášení nezávislosti se prezidentské volby uskutečnily celkem pětkrát (1991, 1994, 1999, 2004, 2010).
  
• 
  Parlamentní volby – volba poslanců do jednokomorového parlamentu na funkční období pěti let (před reformou v roce 2004 to byly čtyři roky), od roku 1991 proběhly patery parlamentní volby (1994, 1998, 2002, 2006, 2007).
  
• 
  Volby do zastupitelstev na lokální úrovni.
  

Zákonný rámec volebního procesu je dán Ústavou Ukrajiny, Zákonem o volbě zástupců lidu (Zákon o parlamentních volbách) a dalšími úpravami týkajícími se politických stran, volební komise a dalších subjektů. Volební zákon prošel v roce 2004 poměrně zásadní proměnou a v letech 2005 a 2007 byl doplněn o další dodatky. V současné době jsou poslanci voleni v jediném celostátním více mandátovém volebním obvodu, přičemž mandáty jsou rozdělovány proporcionálně mezi politické strany a bloky, které získaly více než 3% všech odevzdaných hlasů. Zákonná úprava týkající se voleb a příslušných institucí je obecně pokládána za nedokonalou a některé změny z roku 2007 jsou vnímány jako znepokojující (např. procedura vypracování volebních seznamů, úprava týkající se odstranění z volebního seznamu v případě opuštění území státu, úprava týkající se provedení volby doma). Ústavnost těchto dodatků ne zcela úspěšně posuzoval i Ústavní soud. Dodatky z roku 2007 zavedly dříve nepoužívaný požadavek minimálně 50% volební účasti, aby byly volby uznány jako platné, který ovšem může dle některých analytiků představovat potenciální riziko opakujících se cyklů neúspěšných voleb.⁴⁹ Jedním z vytyčených cílů ukrajinských politiků je vypracování nového komplexního volebního zákona sjednocujícího současnou legislativu,⁵⁰ je však otázkou, zda se ho podaří schválit a kdy vzhledem k politické situaci v zemi.

Tato práce se soustředí pouze na volby, které proběhly po roce 2004 včetně, a při posuzování souladu volebních procedur s mezinárodními standardy využívá zpráv nezávislých pozorovatelských misí, které v příslušných letech na území Ukrajiny působily.⁵¹

Prezidentské volby na podzim roku 2004 představovaly zlom v postsovětské éře země. V prvním kole zvítězil s těsným náskokem lídr opozičního tábora Viktor Juščenko, v kole druhém však prohrál s Viktorem Janukovyčem rozdílem tří procent hlasů. Volby byly jak opozicí, tak mezinárodními pozorovateli označeny za zmanipulované, doprovázené podvody a nelegálními machinacemi.⁵² Konečné výsledky druhého kola vedly k protestu opozice, která obvinila vládní tábor z podvodů, výsledkem čehož bylo soudní nařízení o opakování druhého kola, v němž rozdílem necelých osmi procent zvítězil Juščenko.

Tabulka č. 11: Prezidentské volby na Ukrajině v roce 2004⁵³

	PRVNÍ KOLO		DRUHÉ KOLO		OPAKOVANÉ DRUHÉ KOLO
KANDIDÁT	POČET HLASŮ	POČET HLASŮ (%)	POČET HLASŮ	POČET HLASŮ (%)	POČET HLASŮ	POČET HLASŮ (%)
Viktor Juščenko	11 188 675	39,90	14 222 289	46,61	15 115 712	51,99
Viktor Janukovyč	11 008 731	39,26	15 093 691	49,46	12 848 528	44,20
Oleksandr Moroz	1 632 098	5,82	-	-	-	-
Petro Symoněnko	1 396 135	4,97	-	-	-	-

Parlamentní volby na jaře roku 2006 se nesly v duchu prohlubujících se rozporů mezi původními spojenci Oranžové revoluce, tedy mezi stranou Blok Naše Ukrajina, která podporovala prezidenta Juščenka, a Blokem Julie Tymošenkové. Jednalo se navíc o první volby probíhající na základě nového systému z roku 2004, díky němuž se do parlamentu dostalo pouze pět subjektů z pětačtyřiceti kandidujících stran. Výsledkem bylo vytvoření trojčlenné vládní koalice (Blok Julie Tymošenkové, Blok Naše Ukrajina, Socialistická strana Ukrajiny). Mezinárodní pozorovatelé označili volby za transparentní, svobodné a spravedlivé a v souladu s mezinárodními demokratickými standardy a konstatovali dostatečný prostor věnovaný kandidujícím subjektům v médiích, dodržování svobody projevu a shromažďování včetně dalších lidských a občanských práv.⁵⁴

Tabulka č. 12: Parlamentní volby na Ukrajině v roce 2006⁵⁵

POLITICKÁ STRANA	POČET HLASŮ	POČET HLASŮ (%)
Strana regionů	8 148 745	32,14
Blok Julie Tymošenkové	5 652 876	22,29
Blok Naše Ukrajina	3 539 140	13,95
Socialistická strana Ukrajiny	1 444 224	5,69
Komunistická strana Ukrajiny	929 591	3,66

V důsledku politických sporů a rozpadu vládní koalice se na podzim roku 2007 uskutečnily předčasné parlamentní volby, jejichž průběh byl mezinárodními pozorovateli označen stejně jako v předchozím roce za bezproblémový a víceméně v souladu s mezinárodními standardy.⁵⁶ Z dvaceti kandidujících subjektů se do parlamentu dostalo pět stran a následně byla vytvořena dvoučlenná vládní koalice (Blok Julie Tymošenkové, Blok Naše Ukrajina-Národní sebeobrana), ke které se na podzim následujícího roku přidala ještě strana třetí (Blok Lytvyna).

Tabulka č. 13: Parlamentní volby na Ukrajině v roce 2007⁵⁷

POLITICKÁ STRANA	POČET HLASŮ	POČET HLASŮ (%)
Strana regionů	8 013 895	34,37
Blok Julie Tymošenkové	7 162 193	30,71
Blok Naše Ukrajina-Národní sebeobrana	3 301 282	14,15
Komunistická strana Ukrajiny	1 257 291	5,39
Blok Lytvyna	924 538	3,96

Prezidentské volby na počátku roku 2010 měly o poznání klidnější průběh než ty, co se uskutečnily v roce 2004, i když se také neobešly bez protestů a stížností. Po prvním kole se potvrdil předpokládaný propad dosavadního prezidenta Viktora Juščenka a do druhého kola tak postoupili Viktor Janukovyč a Julia Tymošenková, která nakonec prohrála o necelá čtyři procenta. S výsledkem se však nechtěla smířit a i přes konstatování pozorovatelů OBSE, podle nichž byly volby transparentní a v souladu s demokratickými standardy,⁵⁸ napadla výsledky u Nejvyššího správního soudu. Ačkoli tvrdila, že disponuje přesvědčivými důkazy o podvodech, stížnost nakonec stáhla, protože, jak následně prohlásila, nebyla s postupem soudu spokojena. Janukovyč byl tedy oficiálně uveden do úřadu.

Tabulka č. 14: Prezidentské volby na Ukrajině v roce 2010⁵⁹

	PRVNÍ KOLO		DRUHÉ KOLO
KANDIDÁT	POČET HLASŮ	POČET HLASŮ (%)	POČET HLASŮ	POČET HLASŮ (%)
Viktor Janukovyč	8 686 642	35,32	12 481 266	48,95
Julia Tymošenková	6 159 810	25,05	11 593 357	45,47
Sergej Tiginko	3 211 198	13,05	-	-
Arsenij Jacenjuk	1 711 737	6,96	-	-
Viktor Juščenko	1 341 534	5,45	-	-

Z výše uvedeného je patrné, že průběh voleb uskutečněných po roce 2004 byl víceméně bezproblémový a v souladu s mezinárodními standardy. Výtky mezinárodních pozorovatelů se netýkaly zásadního porušování demokratických principů, ale spíše drobnějších pochybení a nedostatků. Střídání u moci v rámci příslušných politických institucí probíhalo bez problému. I když některé politické subjekty či jejich lídři vyjadřovali pochybnosti o průběhu či výsledku voleb, svého postu se nakonec vzdali a respektovali princip alternace moci. Stejně tak byl respektován princip politického pluralismu.⁶⁰

4.1.2.2 Dělba moci

Princip dělby moci je zakotven v Ústavě Ukrajiny, která byla schválena v roce 1996, nicméně v následujících letech, především pak v roce 2004, prošla určitými změnami, které měly za následek posuny v oblasti pravomocí a kompetencí jednotlivých složek moci. Ty jsou dnes vymezeny následujícím způsobem:

Tabulka č. 15: Dělba moci na Ukrajině⁶¹

ZÁKONODÁRNÁ MOC

Jednokomorový parlament (Věrchovna Rada): tvořen poslanci (450) volenými na pět let; iniciuje a schvaluje zákony a dodatky Ústavy, schvaluje rozpočet státu; vytváří principy domácí a zahraniční politiky; schvaluje strukturu a počet zaměstnanců vojenských složek; skrze zákony zajišťuje závaznost mezinárodních smluv a případně je vypovídá; vyhlašuje válku nebo výjimečný stav na doporučení prezidenta a sjednává mír; vyhlašuje volby prezidenta a za podmínek vymezených Ústavou jej z funkce odvolává; nominuje kandidáta na post předsedy vlády (prezident jej musí potvrdit), jmenuje a odvolává předsedu vlády a celý vládní kabinet; jmenuje a odvolává třetinu ústavních soudců, vybírá soudce na dobu neurčitou; hlasuje o nedůvěře vládě.

VÝKONNÁ MOC

Prezident: volen přímou volbou na pět let s možností jednoho znovuzvolení; je hlavou státu, garantuje státní suverenitu a teritoriální integritu, reprezentuje stát v zahraničních vztazích, dojednává mezinárodní dohody, jmenuje a odvolává vedoucí diplomatických misí; je vrchním velitelem ozbrojených sil, má významné postavení v rámci Národní bezpečnostní a obranné rady; může iniciovat návrh zákona a návrh dodatku Ústavy; může vetovat zákony schválené parlamentem a ruší akty vlády nekompatibilní s Ústavou; ukončuje funkční období parlamentu v situacích vymezených Ústavou a vyhlašuje mimořádné parlamentní volby; potvrzuje nominaci na post předsedy vlády a navrhuje kandidáty na post ministra zahraničních věcí a ministra obrany; jmenuje a odvolává guvernéry; jmenuje a odvolává třetinu ústavních soudců, zakládá nové soudy. Vláda: vrcholný orgán výkonné moci, je zodpovědná prezidentovi a parlamentu, implementuje domácí a zahraniční politiku; předseda vlády je jmenován parlamentem, ministři zahraničních věcí a obrany jsou jmenováni parlamentem na návrh prezidenta a ostatní ministři na návrh předsedy vlády.

SOUDNÍ MOC

Soudy: soudci jsou ve své funkci nezávislí, nestranní a mají imunitu; za určitých okolností vymezených Ústavou může být soudce z funkce odvolán; Ústavní soud – řeší otázku souladu zákonů a právních úkonů s Ústavou, celkem osmnáct ústavních soudců je jmenováno prezidentem, parlamentem a Kongresem soudců Ukrajiny (každá instituce jmenuje třetinu), a to na období devíti let bez možnosti znovu jmenování; soudy obecné jurisdikce – tvořeny na základě principu teritoriality, specializace a dále dle určení (soudy první instance a soudy odvolací), soudci jsou jmenováni parlamentem na dobu neurčitou.