Pojem konurbace V původním významu naznačoval

3. 9 Postavení sídel v rámci systémů z hlediska obslužné funkce

Zhodnocení postavení jednotlivých sídel v rámci výše sídelních systémů z hlediska obslužné funkce nabízí výpočet tzv. skóre centrality. Výpočet skóre centrality spočívá v určení skupiny terciérních aktivit, ze které se vybere nejfrekventovanější služba v rámci zkoumaného systému a té se přiřadí skóre 1. Skóre pro ostatní služby se vypočítá jako podíl počtu výskytu nejfrekventovanější služby a sledované služby. Skóre centrality pro jednotlivá sídla se získá vynásobením frekvence dané služby v sídle příslušným skóre centrality dané služby a jednotlivé výsledky se sečtou (TOUŠEK, KUNC, VYSTOUPIL a kol., 2008).

Pro výpočet skóre centrality výše vybraných souměstí v České republice bylo vybráno pět druhů služeb. Nejfrekventovanější službou byl zvolen počet SOŠ, SOU a gymnázií, další posuzované služby tvoří domovy důchodců nebo domovy s pečovatelskou službou, pobočky bankovních institucí – České spořitelny (ČS), Československé obchodní banky (ČSOB) nebo Komerční banky (KB), přítomnost stálého kina nebo multikina a přítomnost nemocničního zařízení. Tabulky s výpočtem skóre centralisty jsou k nalezení v příloze č. 2.

Po vyhodnocení výsledků je možno posuzované sídlení systémy roztřídit do dvou kategorii. Prvním typem je centralizovaný systém s dominantní obslužnou funkcí jednoho střediska. Pod tento typ spadá Ostravsko – karvinská konurbace s dominantním centrem Ostravou (viz Příl. 2A), souměstí Kunovice – Uherské Hradiště – Staré Město s centrálním sídlem Uherským Hradištěm (viz Příl. 2B), souměstí Litoměřice – Lovosice – Terezín s dominantním sídlem Litoměřicemi (viz Příl. 2C), souměstí Zlín – Otrokovice s dominancí Zlína (viz Příl. 2D), souměstí Liberec – Jablonec nad Nisou s dominantním centrem Libercem (viz Příl. 2E). To této kategorie lze zařadit i dvojice souměstí Česká Třebová – Ústí nad Orlicí a Choceň a Vysoké Mýto, kde v první případě vychází skóre centrality výrazně vyšší u Ústí nad Orlicí a v druhé m případě Vysokého Mýta (viz Příl. 2F).

Druhým typem sídleních systémů z hlediska obslužné funkce je decentralizovaný systém, ve kterém výrazně nedominuje žádné sídlo. V českém prostředí se k tomuto typu řadí Podkrušnohorská konurbace (viz Příl. 2G) a souměstí Hradec Králové – Pardubice (viz Příl. 2H).

3. 10 Integrita souměstí

Míru otevřeností či uzavřenosti souměstí je možno vyjádřit pomocí strukturální hodnotící charakteristiky „integrita souměstí/konurbace“. Tu získáme výpočtem poměru proudů vyjížďky v rámci sídel konurbace a vyjížďkových proudů z těchto sídel mimo souměstí/konurbaci. Souměstí/konurbaci lze považovat v rámci dané charakteristiky za uzavřené v případ, že poměr proudů vyjížďky v rámci sídel konurbace a vyjížďkových proudů z těchto sídel mimo souměstí/konurbaci je roven nebo je větší než 1. V případě, že výsledná integrita regionu bude nižší než 1, souměstí/konurbace je z hlediska dojížďkových/vyjížďkových vztahu považováno za otevřené.
Tab. 36 Integrita vybraných souměstí České republiky

souměstí	celkový objemu proudů vyjížďky	denní vyjížďka do práce	denní vyjížďka do škol
Ostravsko – karvinská konurbace	0,88	1,04	1,57
Zlín - Otrokovice	0,66	1,01	1,28
Uherské Hradiště – Staré Město – Kunovice	0,68	1,00	1,59
Česká Třebová - Ústí nad Orlicí	0,33	0,57	0,35
Choceň – Vysoké Mýto	0,30	0,42	0,46
Hradec Králové - Pardubice	0,17	0,21	0,47
Liberec – Jablonec nad Nisou	0,37	0,50	1,60
Litoměřice – Lovosice – Terezín	0,42	0,52	0,48
Podkrušnohorská konurbace	0,88	1,15	1,45

zpracováno dle dat o dojížďce ze SLDB 2001

V případě souměstí vybraných v této diplomové práci nejdřív přihlédneme k celkovému objemů proudů vyjížďky v rámci souměstí, tj. nejen k proudům denní vyjížďky do škol a do práce), ale k proudů epizodické vyjížďky ve stejné kategorii. V tomto případě se ani jedno souměstí nejeví jako zcela uzavřené, což je dáno hustou sítí osídlení v ČR a faktem, že v jen málokteré sídlo v dnešní době může nabídnout dostatečnou a komplexní škálu pracovních a studijních příležitostí a služeb, která by nebudila potřebu uspokojovat tyto potřeby mimo město/souměstí. Nejvíce se hodnotě 1 přibližuji dvě české největší konurbace – Ostravsko–karvinská a Podkrušnohorská, jelikož se jedná o velké sídelní útvary dominující v dané oblasti.

Pro posouzení míry otevřenosti/uzavřenosti souměstí je vhodnější uvažovat proudy denní vyjížďky, do zaměstnání a do škol. Z tabulky 36 vyplývá, že k souměstím, u kterých míra integrity souměstí v obou kategoriích (tj. v kategorii denní vyjížďky do práce a kategorii denní vyjížďky do škol) přesahuje hodnotu 1, se řadí Ostravsko-karvinská konurbace, Podkrušnohorská konurbace⁵, souměstí Zlín – Otrokovice a souměstí Uherské Hradiště – Staré Město – Kunovice. Jsou to poměrně uzavřené systémy, v nichž více než polovina vyjíždějících do pracujících a studentů směřuje za zaměstnáním nebo vzděláním do některého města v souměstí. Souměstí Jablonec – Liberec lze považovat za poměrně uzavřené systémy jen v kategorii denní vyjížďky do škol. Ve případě vyjížďky za prací vykazuje souměstí Jablonec - Liberec v důsledku významné pracovní vazby na jiná severočeská města a Prahu značnou míru otevřenosti.

Ostatní souměstí se jeví jako otevřené systémy, kde obyvatelé ve velké míře využívají pracovních a vzdělávacích příležitostí mimo sídelní celek souměstí. Velmi vysokou mírou otevřenosti mají v případě vyjížďky za prací díky silné vazbě na Prahu Hradec Králové a Pardubice, stejně jako v případě vyjížďky za vzděláním souměstí Ústí nad Orlicí – Česká Třebová, které je umístěno na významné dopravní křižovatce a disponuje tak dobrou dopravní dostupností školských zařízení mimo souměstí.