Pojem konurbace V původním významu naznačoval

3. 2 Souměstí Zlín - Otrokovice

Zlín je krajským městem Zlínského kraje a v hierarchické struktuře České republiky zastává pozici mezoregionálního centra. Otrokovice patří mezi subregionální centra, která plní základní funkce sídel – obytnou, pracovní i obslužnou a ve spojení se Zlínem spoluvytváří pól rozvoje pro celé území nového Zlínského kraje. Souměstí Zlín-Malenovice-Otrokovice tvoří souvislý urbanizovaný prostor. V rámci  souměstí plní Otrokovice spíše funkci průmyslové zóny, Zlín kromě obytné, obslužní a pracovní funkce soustřeďuje i terciární sféru.

Kooperace těchto dvou měst je dána historicky. Má své kořeny ve 30. letech 20. století, kdy byla do Otrokovic z důvodů příznivějších lokalizačních podmínek (volné a levné plochy pro výstavbu, vynikající dopravní dostupnost, malá vzdálenost od Zlína) přenesena část technologicky náročnějších výrob Baťových závodů. Pro účely územního plánování byly vypracovávány koncepty společně pro obě města, v r. 1949 dokonce nakrátko došlo k administrativnímu sloučení Otrokovic se Zlínem - pod společným názvem Gottwaldov (NAVRÁTILOVÁ, 2008).

Souměstí má v rámci České republiky významnou dopravní polohu. Zejména Otrokovice jsou důležitým železničním dopravním uzlem, plní úlohu hlavního železničního terminálu pro zlínskou aglomeraci. Nalézají se na pomyslné spojnici severu s jihem Moravy i se Zlínem je spojuje trať č. 331 (Otrokovice-Zlín-Vizovice, vnitrostátní význam) a trať č. 330 (Přerov-Otrokovice-Břeclav; mezinárodního význam).

Skrz Otrokovice prochází rychlostní silnice R55 (Olomouc – Přerov – Hulín – Břeclav), jejíž dopravní zátěž patří k největším na české komunikační síti (www.rsd.cz). Na ni se napojuje silnice I/49, která spojuje Otrokovice se Zlínem a dále pokračuje ve směru Vizovice-Horní Lideč s napojením na hraniční přechod se Slovenskem.

Tab. 38 Vybrané socioekonomické charakteristiky sídel Zlín a Otrokovice

	Zlín	Otrokovice
Rozloha^1) [ha]	11885	1960
počet obyvatel^1)	78 066	18 545
muži ^1)	37 205	9 086
ženy^1)	40 861	9 459
EA^2)	42213	10558
Zaměstnaní^2) [%] v zemědělství	1,25	0,98
průmyslu a stavebnictví	42,42	56,27
službách	56,33	42,75
MN^3) [%]	4,7	5,9

¹⁾ k 31.12.2007

²⁾ SLDB 2001

³⁾ MN=míra nezaměstnanosti k 1. leden 2009

zdroj: Český statistický úřad [online]. Dostupné z

Integrovaný portál ministerstva práce a sociálních věcí [online]. Dostupné z


Dle Územního plánu velkého územního celku Zlínské aglomerace je v plánu modernizace tratě č. 331 Otrokovice – Zlín – Vizovice, která má zahrnovat elektrifikaci a zdvojkolejnění v úseku Otrokovice – Zlín střed. Složité dopravní situaci v Otrokovicích má ulevit obchvat silnice R55, který povede východním okrajem Otrokovice a odkloní tranzitní dopravu z centra města. Severovýchodní úsek byl již realizován, výstavba jihovýchodní části obchvatu má být dle ŘSD (Ředitelství silnice a dálnic) zahájena v roce 2010.

Spolupráce Otrokovic a Zlína v rámci souměstí probíhá především v oblasti dopravy, konkrétně meziměstské a městské hromadné. Meziměstskou a městskou hromadnou dopravu provozují Dopravní společnost Zlín-Otrokovice, s.r.o. a České Dráhy (ČD). Tyto společnosti provozují tzv. integrovaný systém městské hromadné dopravy, který zahrnuje autobusovou, trolejbusovou a železniční dopravu a zajišťují nejen dopravu cestujících v rámci Otrokovic a Zlína, ale i spojení mezi městy Otrokovice, Zlín a Vizovice. Dopravní síť je rozdělena na čtyři tarifní pásma. Dopravní společnost Zlín-Otrokovice, s.r.o. provozuje 13 trolejbusových linek o celkové délce sítě 112 km a 12 autobusových linek o celkové délce sítě 102 km (87 % km na území Zlína a 13 % na území Otrokovic; Příl. 4). České dráhy provozují železniční přepravu cestujících z Otrokovic přes Zlín do Vizovic a zpět o celkové délce tratě 25 km. V současné době jsou zpracovány studie na rekonstrukci tratě mezi Otrokovicemi a Zlínem, za účelem zbudování druhé koleje a upravením tratě pro rychlostní tramvaje, tyto inovace by vedly k rychlejší a komfortnější přepravě cestujících (TALAFA, 2005, www.dszo.cz).

3. 3 Souměstí Uherské Hradiště – Staré Město – Kunovice

Sídla Uherské Hradiště, Kunovice a Staré Město se nachází v západní části Zlínského kraje. Existence tohoto městského regionu, tvořeného od roku 1990 souměstím tří samostatných a samosprávných celků vychází z historického vývoje osídlení, jehož kořeny sahají do 9. století, kdy současné katastry měst byly osídleny slovanskými kmeny. Soustava sídel měla ve středověku strategickou vojenskou a obchodní polohu, neboť městem centrem procházela dálková cesta do Uher. Centrum souměstí Uherské Hradiště si dlouho uchovávalo svůj obchodnicko – řemeslnický a úřednický ráz, až za období první republiky začaly ve městě vznikat nejvýznamnější podniky potravinářského, dřevozpracujícího, textilního zaměření – nábytkářský závod, pily, pivovar, konzervárny, v okolí cukrovar. V roce 1936 vznikl v Kunovicích pobočný závod pražské letecké továrny Avia, zabývající se revizemi a opravami letadel (dnes muzeum). V roce 1950 začala výstavba tzv. nového závodu, v němž byla postupně rozvíjena výroba lehkých dopravních letadel – LET Kunovice. Roku 1960 se Staré Město a Kunovice osamostatnily, ale v roce 1972 se společně se staly opět součástí Uherského Hradiště. Roku 1990 se Staré Město a Kunovice opět oddělily a v roce 1997 byly povýšeny na město. Tím vzniklo funkčně propojené a integrované trojměstí - jeden sídelní celek složený ze tří administrativně samostatných subjektů – obcí (http://www.mesto-uh.cz).

Vzhledem k společným historickým kořenům je přirozené, že řídící orgány všech tří měst vyvíjejí snahu o vzájemnou spolupráci. Na podzim roku 2004 byl zpracován společností SAURA s.r.o dokument „Program rozvoje měst Uherské Hradiště, Staré Město a Kunovice“ (dále jen „Program rozvoje souměstí“), který navrhl společný program rozvoje pro účinnější marketing městského regionu a pro lepší prosazení a umístění městského regionu v rámci České republiky.

Tab. 39 Vybrané socioekonomické charakteristiky sídel Uherské Hradiště, Kunovice a Staré Město

	Uherské Hradiště	Kunovice	Staré Město
rozloha^1) [ha]	2126	2855	2083
počet obyvatel^1)	25 865	5 423	6 809
muži ^1)	12 282	2 570	3 331
ženy^1)	13 583	2 853	3 478
EA^2)	14119	2546	3439
Zaměstnaní^2) [%] v zemědělství	1,68	4,57	3,47
průmyslu a stavebnictví	44,18	55,50	38,44
službách	54,14	39,93	58,09
MN^3) [%]	6,4	6,7	6,9

¹⁾ k 31.12.2007

²⁾ SLDB 2001

³⁾ MN=míra nezaměstnanosti k 1. leden 2009

zdroj: Český statistický úřad [online]. Dostupné z

Integrovaný portál ministerstva práce a sociálních věcí [online]. Dostupné

z

Při posouzení možností městského regionu ze vzrůstajících nároků na sídelní spolupráci vyplývá požadavek na prohlubování vzájemné kooperace všech tří sídel ve všech oblastech veřejného života, založené na principu subsidiarity a vzájemné výhodnosti. Mezi hlavní priority patří i prostorový rozvoj městského regionu, tj. propojení Uherského Hradiště, Starého Města a Kunovic a posílení funkčního využití území při zachování a zvyšování kvality životního prostředí. Spolupráce mezi sídly dle autorů „Programu rozvoje souměstí“ (2004) by měla probíhat především v těchto šesti oblastech:

• 
  podnikání a pracovní příležitosti
  
• 
  doprava
  
• 
  inženýrské sítě
  
• 
  sociální služby
  
• 
  cestovní ruch, sport a volný čas
  
• 
  krajina a životní prostředí
  

Pro urbanistický rozvoj souměstí má zásadní význam řešení dopravy v centrech jednotlivých měst, především o obchvaty silnic I/50 a I/55, které by měly snížit intenzitu především tranzitní dopravy. Přeložka silnice I/50 byla dokončena na podzim roku 2004, obchvat silnice I/55 je v současné době ve výstavbě (www.rsd.cz).

Obecně má souměstí Uherské Hradiště, Kunovice a Staré Město exponovanou polohu, zejména z pohledu silniční dopravy. Na jeho území dochází k souběhu dvou silnic I. třídy I/50⁶ a I/55⁷, které prochází centrálními částmi všech tří měst a tvoří tak páteř souměstí. Obě dopravní tepny jsou problémovou stránkou souměstí především kvůli vysoké intenzitě dopravy a vysoké hladině hluku a řešení této nepříznivé ekologické situace se nabízí ve výše zmíněnému odklonu dálkových tras a výstavbě nových dopravních komunikací, zejména nové trasy státní silnice II/497 (spojení Uherského Hradiště a Starého Města vedené po hrázi suchého poldru) a II/498 (propojení Uherského Hradiště a Kunovic přes ulici Průmyslová; Příl. 5).

Města v rámci souměstí jsou navzájem dostupná linkami městské hromadné dopravy, kterou zajišťuje ČSAD Uherské Hradiště, a to formou příměstské autobusové dopravy (PAD) a městské autobusové dopravy (MAD). V postavení městského regionu jako centra velké spádové oblasti jsou patrné určité rezervy v provázanosti systémů městské hromadné dopravy a příměstské dopravy, a to jak autobusové, tak železniční a je vhodné tyto druhy dopravy více integrovat (http://www.mesto-uh.cz). Pro účely městské hromadné dopravy již do jisté míry slouží lokální železniční trať Kunovice – Uherské Hradiště – Staré Město. K jejímu účinnějšímu zapojení do systému MHD je potřeba větší počet železničních zastávek uvnitř městského regionu. Uherskohradišťské souměstí rovněž křižují dvě mezinárodní železniční tratě, č. 330⁸ a č. 340⁹.

Tab. 40 Přehled systému MHD v rámci souměstí Uherské Hradiště – Kunovice – Staré Město

Parametry	PAD	MAD
Počet linek	22	5
Počet spojů	575	253
Počet spojů ve špičce	287	117
Počet vozidel celkem	43	11
Denní průměr přepravovaných osob	3.000	12.000

Zdroj: http://www.mesto-uh.cz

Dalším úkolem dopravního rozvoje souměstí je regionální podpora letiště v Kunovicích a zpracování koncepce cyklistické dopravy, která by umožnila navazovat na celoměstskou koncepci dopravy formulovanou v územním plánu městského regionu.

Mezi další cíle rozvojového programu patří rozšíření nabídky ploch a objektů pro podnikání, podporu nových pracovních míst a zlepšení podnikatelského prostředí. Uherské Hradiště disponuje omezenými možnostmi rozvoje a musí při přípravě rozvojových ploch spolupracovat s Kunovicemi a Starým Městem. Ze trojice měst má nejvyšší rozvojový potenciál Staré Město, a to díky své výhodné dopravní poloze.

Města v rámci souměstí mohou spolupracovat i při rozvoji cestovního ruchu a rekreace, především v rozvoji technické infrastruktury. Tím je míněna například rekonstrukce sítě cyklostezek, výstavby turistických informačních center nebo rozvinutí možností vodní cesty Baťův kanál a také revitalizace lesoparku na katastru Kunovic a Starého Města. Spolupráce všech tří měst v souměstí je zahrnuta i do „Strategického plánu rozvoje města Uherské Hradiště do roku 2020“ zpracovaného roku 2007.