Pojem konurbace V původním významu naznačoval

3. 4 Souměstí Česká Třebová – Ústí nad Orlicí

Souměstí Česká Třebová – Ústí nad Orlicí se nachází ve východní části Pardubického kraje. Historie obou měst sahá do 13. století, avšak souměstí nabylo na významu s rozvojem železniční dopravy. Český Třebová prodělala nejbouřlivější rozvoj po roce 1845, když zde Jan Perner vybudoval železnici Olomouc–Česká Třebová–Praha a v roce 1849 trať Brno–Česká Třebová. Od této doby město začíná rapidně růst a dodnes zaujímá post jedné z nejvýznamnějších českých železničních uzlů. Ústí na Orlicí se po zprovoznění železnice Olomouc–Praha stalo jedním z význačných center českého textilního průmyslu.

V současnosti souměstí Česká Třebová – Ústí nad Orlicí tvoří celkem šest sídel: Česká Třebová, Ústí nad Orlicí, Dlouhá Třebová, Libchavy, České Libchavy a Rybník u České Třebové. Celá tato konurbace dále spadá do regionu Orlicko – Třebovsko, což je sdružení obcí konurbace a okolí, které vedou společnou spolupráci v oblastech turistiky, kultury, sportu a podnikání (www.orlicko-trebovsko.cz).

Prvky plánované spolupráce mezi Česko Třebovou a Ústím nad Orlicí jsou obsaženy ve strategických plánech obou měst¹⁰ a také v Územním plánu velkého územního celku Pardubický kraj (2006). Obě sídla jsou silně vzájemně provázána. Česká a Ústí nad Orlicí plní funkci „městského sídelního regionu“ (ústecko-třebovský region), kde město Ústí nad Orlicí zastává středisko správní, výrobní, obytné a obslužné a Česká Třebová převážně výrobní, komunikační a obytnou funkci.

Tab. 41 Vybrané socioekonomické charakteristiky sídel Česká Třebová a Ústí nad Orlicí

	Ústí nad Orlicí	Česká Třebová
rozloha^1) [ha]	3637	4100
počet obyvatel^1)	14 707	16 328
muži ^1)	7 177	7 979
ženy^1)	7 530	8 349
EA^2)	7859	8666
Zaměstnaní^2) [%] v zemědělství	2,04	1,03
průmyslu a stavebnictví	43,11	40,42
službách	54,85	58,54
MN^3) [%]	7,2	8,9

¹⁾ k 31.12.2007

²⁾ SLDB 2001

³⁾ MN=míra nezaměstnanosti k 1. leden 2009

zdroj: Český statistický úřad [online]. Dostupné z

Integrovaný portál ministerstva práce a sociálních věcí [online]. Dostupné

z

Terén je jedním z hlavních omezení rozvoje České Třebová, kde výroba a dopravní zátěž zhoršuje životní podmínky v údolní poloze města (rozvoj dopravy, především železniční, znamenal prudký rozvoj průmyslové výroby). Rozvoj města je předpokládán ve všech funkčních městotvorných složkách a především ve zlepšení životního prostředí.

Předpoklad rozvoje Ústí nad Orlicí vychází ze snah o zlepšení organizace všech funkčních složek a zejména dopravy za respektování přírodní a historické kontinuity vývoje města a jeho svébytnosti. Důraz je kladen na situování nových obytných ploch mimo údolní polohy se zhoršeným životním prostředím s ponecháním této polohy dopravnímu koridoru a využití rekreačního potenciálu. Dle Územního plánu města Ústí nad Orlicí (2006) jsou základní rozvojové plochy města koncentrovány zejména do jižního cípu takto vymezeného území/souměstí, tedy v přímé návaznosti na silnici I/14 a dále R35, která bude bezesporu nejdůležitější regionální trasou.

Z dopravního hlediska má souměstí exponovanou polohu. V tomto ohledu je dominantní především město Česká Třebová, která plní funkci důležité dopravní křižovatky na vysokorychlostním železničním koridoru mezinárodního významu¹¹. Ústím nad Orlicí prochází č. 024 Ústí nad Orlicí – Letohrad – Lichkov – Hanušovice. V silniční dopravě má pro obě města prvořadý význam plánovaná výstavba silnice R35¹². Vodní doprava v konurbaci se v širších vztazích týká výhledového záměru vybudování průplavu Dunaj – Odra – Labe (DOL).

Strategické a územní plány obou obcí uvádějí, že k největším urbanistických a územně technických problémů v prostoru městského regionu Ústí nad Orlicí - Česká Třebová se řadí složité dopravní problémy, které poukazují na nutnost řešit propojení silnic R 35 a I/14 s důrazem na kvalitní propojení souměstí Ústí nad Orlicí - Česká Třebová na rychlostní komunikaci R35 a také výstavbu kanálu D-O-L, ale také otázky účelné urbanistické koncepce rozložení obytných a výrobních zón v inundačním údolí Třebovky.

Města Ústí nad Orlicí a Česká Třebová spolupracují též při výměnách a šíření informací o celém mikroregionu. Jejích informační střediska jsou propojena tak, aby mela k dispozici všechny informace mikroregionálního charakteru a nabízela v obou městech aktivity pro celé Orlicko – Třebovsko.