3. 5 Souměstí Choceň – Vysoké Mýto
Souměstí Choceň – Vysoké Mýto se nachází ve střední části Pardubického kraje, několik kilometrů západně od souměstí Ústí nad Orlicí – Česká Třebová. Ve středověku byla obě města trhovými městy, jelikož se nacházela na důležité obchodní stezce. V polovině 19. století nastává významný hospodářský rozvoj důsledkem výstavby železničních tratí Praha - Olomouc (1845), Choceň - Broumov (1875) a Choceň - Litomyšl (1881). Tímto se Choceň stala důležitou železniční křižovatkou a sídlem řady průmyslových podniků. Vysoké Mýto bylo od středověku tradičním sídlem úřadů, vojenské posádky a škol a těchto služeb využívaly i obyvatelé cca 8 kilometrů vzdálené Chocně. Právě vyjížďka za tímto typem služeb může být vnímána jako zárodek vzájemné vazby obou měst. V letech 1968-1900 přebývala ve Vysokém Mýte sovětská armáda, dnes je Vysoké Mýto známé výrobou autobusů (Karosa společně s firmou Renault) a léků (Medicamenta).
Obě města mají vypracované územní plány (Choceň z roku 2008 a Vysoké Mýto z roku 2006), které posloužily k vypracování charakteristiky souměstí.
Tab. 42 Vybrané socioekonomické charakteristiky sídel Choceň a Vysoké Mýto
|
Choceň
|
Vysoké Mýto
|
rozloha1) [ha]
|
2170
|
4202
|
počet obyvatel1)
|
9 080
|
12 521
|
muži 1)
|
4 499
|
6 049
|
ženy1)
|
4 581
|
6 472
|
EA2)
|
4599
|
6216
|
Zaměstnaní2) [%] v
zemědělství
|
5,66
|
3,64
|
průmyslu a stavebnictví
|
45,32
|
49,52
|
službách
|
49,03
|
46,84
|
MN3) [%]
|
6
|
5,5
|
1) k 31.12.2007
2) SLDB 2001
3) MN=míra nezaměstnanosti k 1. leden 2009
zdroj: Český statistický úřad [online]. Dostupné z
Integrovaný portál ministerstva práce a sociálních věcí [online]. Dostupné z
Choceň i Vysoké Mýto mají výhodnou polohu z hlediska dopravy. Hlavní silniční osu města Vysoké Mýto tvoří mezinárodní silniční tah E 442, tvořený komunikací I/35 Liberec - Hradec Králové - Vysoké Mýto - Moravská Třebová - Olomouc - Lipník n/Bečvou, kde končí na komunikaci I/47. Připravuje se výstavba komunikace R35, která je velmi významnou a také i značně zatíženou komunikací v celém regionu. Tvoří komunikační spojnici regionu NUTS 2, tvořeného kraji Libereckým, Hradeckým a Pardubickým. Zároveň má tvořit významnou celostátní spojnici ve směru východ – západ a odlehčit přetížené dálnici D1. Choceň je dopravně napojena prostřednictvím silnic II. třídy na vyšší silniční síť, a to v západním směru na silnici I/35 (Hradec Králové – Svitavy), ve východním směru na silnici I/14 (Česká Třebová – Rychnov nad Kněžnou) a v severním směru na silnici I/11 (Hradec Králové – Žamberk).
Město Vysoké Mýto je obsluhováno železniční dopravou, a to tratí ČD č. 016 Choceň - Vysoké Mýto - Litomyšl. Trať je v Chocni připojena na železniční koridor tratě č. 010 Praha - Česká Třebová a č. 026 Choceň - Borohrádek. Letecká doprava je zde zastoupena letištěm Choceň a veřejným vnitrostátním a neveřejným mezinárodním letištěm ve Vysokém Mýtu. Z dalších druhů dopravy do jižního okraje území zasahuje územní rezerva koridoru průplavu Dunaj – Odra – Labe.
Územní plán VÚC Pardubického kraje (2006) předkládá rozvoj Vysokého Mýta postavený především na vytvoření podmínek pro rozvoj bydlení a pracovních příležitostí vymezením lokalit pro bytovou výstavbu a podnikatelské aktivity v oblasti výroby a služeb. Choceň je charakterizována jako průmyslové město obytného, dopravního, rekreačního a výrobního charakteru s dobrým zázemím pro cestovní ruch. Rozvoj města lze předpokládat ve všech funkčních složkách tak, aby město na významném dopravním železničním tahu si zachovalo svébytnou funkci v rámci osídlení. Ve Vysokém Mýtě sídlí úřad s rozšířenou působnosti, pod který spadá Choceň a spolupráce mezi městy probíhá především při řešení záležitosti v rámci ORP. Další oblasti spolupráce v územních dokumentech měst zatím nejsou zakotveny.
3. 6 Souměstí Pardubice - Hradec Králové
Sídla Hradec Králové a Pardubice se nacházejí ve východní části České republiky. Třiadvacet kilometrů vzdálená od sebe města se vyvíjela od středověku samostatně a spíše než prvky sblížení a spolupráce je zde pozorováno vzájemné soupeření o dominantní vliv nad okolím. V současné době jsou obě města z administrativního hlediska krajskými městy stejnojmenných správních celkům, avšak vhledem k vzájemné blízkosti si vedení měst uvědomuje prospěšnost spolupráce obou měst při rozvoji celé aglomerace. Krajský úřad Pardubického kraje nechal koncem roku 2003 v ateliéru T - plan s.r.o. vypracovat studii Územní prognóza jádrového území Hradecko-pardubické aglomerace (dále jen JÚHPA), která nabízí možnosti kooperace obou sídel při řešení otázek týkajících zlepšení dopravních možností, ekonomických aktivit, rekreačních příležitostí, životního prostředí a ochrany přírody, otázek bydlení v koordinaci se současnými suburbanizačními trendy, energetiky a vodního hospodářství.
Tab. 43 Vybrané socioekonomické charakteristiky sídel Hradec Králové a Pardubice
|
Hradec Králové
|
Pardubice
|
rozloha1) [ha]
|
10568
|
8266
|
počet obyvatel1)
|
94 252
|
89 245
|
muži 1)
|
45 066
|
43 101
|
ženy1)
|
49 186
|
46 144
|
EA2)
|
50630
|
47460
|
Zaměstnaní2) [%] v
zemědělství
|
1,54
|
0,89
|
průmyslu a stavebnictví
|
30,47
|
37,48
|
službách
|
68,00
|
61,63
|
MN3) [%]
|
3,7
|
4,7
|
1) k 31.12.2007
2) SLDB 2001
3) MN=míra nezaměstnanosti k 1. leden 2009
zdroj: Český statistický úřad [online]. Dostupné z
Integrovaný portál ministerstva práce a sociálních věcí [online]. Dostupné
z
Územní prognóza jádrového území Hradecko-pardubické aglomerace navrhuje tři varianty rozvoje území, které popisují různé alternativy řešení meziprostoru. Tvorba výsledné čtvrté varianty (Příl. 6) se snaží vycházet z reálného posouzení možností územního plánování při usměrňování a ovlivňování urbanizace obou měst a funkčního využití venkovské krajiny v meziprostoru souměstí.
V dopravě zásadní význam pro rozvoj Hradecko-pardubického souměstí a jeho bezprostředního okolí mají připravované tahy evropské a vnitrostátní sítě, tj. dálnice D11 a rychlostní silnice R35, doplněné severojižním spojením jádrových měst - silnicí I/37 a ostatními silnicemi I. třídy č. 2, 11 a 36, v regionální úrovni dále posílené provázanou sítí silnic II. třídy. Napojení páteřní silnice I/37 Hradec Králové - Pardubice na dálnici D11 je v prostoru Hradce Králové převedeno mimo jádro města. V prostoru Pardubic je sledována severní tangenta přeložky silnice I/36 a připravován jihovýchodní obchvat s cílem napojit silnici I/2 na přeložku silnice I/36.
Zásadní význam pro kolejovou obsluhu území a návaznost na evropské tahy má procházející I. a III. tranzitní železniční koridor s žst. Pardubice a ve směru S-J navazující kolejové propojení - tratě č. 031 Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř a č. 238 Pardubice - Chrudim - Slatiňany. Trať č. 020 Velký Osek - Chlumec nad Cidlinou - Hradec Králové - Týniště nad Orlicí - Letohrad zůstává doplňujícím kolejovým propojením. K zásadním realizačním záměrům v železniční síti patří zdvojkolejnění tratě č. 031 v úseku Hradec Králové – Pardubice, optimalizace tratě č. 020, přeložka tratě v úseku Pardubice - Medlešice (podmínka pro souvislé kolejové propojení v severojižní urbanizované ose), elektrizace tratě v úseku Pardubice - Chrudim – Slatiňany, kolejové napojení přístavu Pardubice na I. a III. železniční koridor - žst. Pardubice a kolejové napojení letiště Pardubice na I. a III. železniční koridor (přestavba a prodloužení původní tratě č. 238 v úseku žst. Pardubice - letiště Pardubice).
Obě města v souměstí disponují letišti, pardubické letiště slouží pro nákladní a osobní přepravu a je sledováno jako součást intermodálního terminálu východních Čech (vodní cesta + přístav, tranzitní železniční koridor – uzlová žst. Pardubice, západní tangenta Pardubic – s návaznostmi na D11, silnici I/37 – páteřní spojení HK - PA, silnice I/2, I/36). Letiště Hradec Králové je navrhováno jako veřejné mezinárodní letiště, v koordinaci s rozvojovými ekonomickými aktivitami v prostoru letiště Hradec Králové návrh předpokládá i rozvoj letiště s možným napojením na dálnici D11 a rychlostní silnici R35.
Pro rozvoj vodní dopravy je navrhováno splavnění Labe po Pardubice s koncovým přístavem Pardubice - součást intermodálního terminálu Pardubice. Kolejové napojení přístavu je řešeno vlečkou z železniční stanice Pardubice s návazností na I. a III. tranzitní železniční koridor.
Výsledná varianta JÚHPA předpokládá s ohledem na prostorové rozložení ekonomických aktivit, bydlení a souvisejících přepravních proudů začlenění většiny výše zmíněných železničních tratí a jejich dílčích úseků (přepravních ramen) do systému IDS Královéhradecka – Pardubicka a Chrudimska. Navrhované cyklistické trasy v regionu s vazbou na pěší a cyklistické stezky a trasy obou jádrových měst jsou vedeny tak, že umožňují dílčí kombinace s návaznostmi na páteřní systém IDS.
Rozvoj ekonomických aktivit v oblasti výroby a logistiky je podle výsledné varianty vhodné uvažovat v rámci rezerv jádrových měst a dále ve vazbách na nadřazenou silniční síť, přičemž by však mělo být upřednostňováno řešení umožňující vazbu i na železniční dopravu. Hradec Králové má rozvojové možnosti při dálnici D11 a možnosti využití částí areálu letiště Hradec Králové, Pardubice mají pro rozvojové území ekonomických aktivit příležitosti zejména na západním okraji města.
V oblasti bydlení jádrová území obou krajských měst, vymezená dle urbanistických hledisek, budou podléhat přestavbě a rekonstrukci podle schválených územních plánů obou statutárních měst s tím, že z hlediska populačního vývoje dojde k významnějšímu rozvoji výstavby nízko a středněpodlažních obytných domů v rozsahu umožňujícím do prognózního období 2050 zpomalit populační pokles s tendencí ke stabilizaci. Zóna říčních niv významnějších řek (Labe, Orlice a Doubravky), vymezená dle zátopových linií stanovuje území, očekává výrazné zpřísnění regulativů pro novou obytnou zástavbu.
Významný prvkem, spojujícím zájmy obou krajských měst i širšího prostoru JÚHPA, je příměstská rekreačně krajinná oblast: na diagonální ose koridor Labe - Lázně Bohdaneč – písníky Oplatil, Čeperka – Kunětická hora – Dříteč – lesy města Hradce Králové – koridor Orlice. Výsledné řešení JÚHPA navrhuje spolupracovat při její realizaci, kultivaci a propojení.
Další prvky kooperace mezi Hradcem Králové a Pardubicemi by se měly promítnout do ochrany životního prostředí, řešení odpadového hospodářství, vodního hospodářství, energetiky a zemědělství na území spadajícím do aglomerace obou měst. Spolupráce mezi oběma městy v určitých oblastech (především v oblasti dopravy, infrastruktury a cestovního ruchu) je zmíněna i v Strategickém plánu rozvoje města Hradce Králové do roku 2020 (2006) a Strategickém plánu města Pardubice (2007).
Dostları ilə paylaş: |