Pojem konurbace V původním významu naznačoval
Souměstí Litoměřice – Lovosice - Terezín
Yüklə 5,03 Mb.
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- 3. 9 Podkrušnohorská konurbace
3. 8 Souměstí Litoměřice – Lovosice - TerezínSídla Litoměřice, Lovosice a Terezín leží ve východní části Ústeckého kraje a jsou součástí polabského sídelního pásu. Spolu s městy s okolními venkovskými sídly vytváří sídelní celek – region Litoměřicko. Souměstí je situované v exponované krajinné poloze na jižních svazích Českého středohoří přecházejících v rovinaté území Polabí. Z historického hlediska jde o region na styčné hranici slovanských a germánských kultur, jehož výhodnou polohu umocnila poloha labských teras příznivá pro osídlení a také výhodné umístění regionu mezi dvěma velkými centry – Prahou a Drážďany. Tato skutečnost podmínila zakládání řady slovanských hradišť, archeologické nálezy z území Litoměřic dokládají, že okolo tohoto jádra osídlení se již v 9., ale především od 10. do 12. století vytvářela rozsáhlá sídelní aglomerace (www.litomerice.cz). Pozici nejvýznamnějšími sídlo v této aglomeraci si v průběhu historie vybudovaly Litoměřice a Lovosice. S nástupem průmyslové revoluce a výstavu železnice Praha - Drážďany nabývají menší Lovosice významu jako dopravní centrum, s rozvojem chemického průmyslu získávají i význam průmyslového střediska. Litoměřice si ponechávají význam kulturního a správního střediska. Nejmladší z trojice měst v souměstí je Terezín, jehož historie byla započata v 16. století výstavbou pevnosti a za druhé světové války nechvalně proslul zřízeným pracovním táborem, který sloužil jako přestupní stanice pro transport do vyhlazovacích táborů. Tab. 45 Vybrané socioekonomické charakteristiky sídel souměstí Litoměřice - Lovosice - Terezín
1) k 31.12.2007 2) SLDB 2001 3) MN=míra nezaměstnanosti k 1. leden 2009 zdroj: Český statistický úřad [online]. Dostupné z Integrovaný portál ministerstva práce a sociálních věcí [online]. Dostupné z
Litoměřice jsou ve svém strategickém plánu rozvoje charakterizovány jako významný prvek sídelního systému ČR. Patří mezi města střední velikosti s funkcí regionálního centra a jsou jádrem souměstí. Město je sídlem správních orgánu - sídlo městského úřadu, a finančního úřadu a úřadu práce a dalších orgánu a institucí a v rámci souměstí plní dominantní obslužní funkci. Lovosice plní v souměstí funkci průmyslového střediska a mají významnou dopravní funkci, Terezín kromě obytné funkce je zároveň turisticky atraktivní destinací. Existence souměstí Litoměřice – Lovosice – Terezín je zmíněna ve strategických dokumentech rozvoje všech tří měst a spolupráce mezi trojicí sídel probíhá převážně při realizaci společných infrastrukturních projektů. Z dopravního hlediska je nejvýznamnějším záměrem nové propojení Litoměřic a Lovosic prostřednictvím tzv. západního mostu. V oblasti rozvoje technické vybavenosti města je připraven důležitý projekt napojení Lovosic (u Terezína) na zprovozněnou ČOV Litoměřice. 3. 9 Podkrušnohorská konurbacePodkrušnohorská konurbace je území se soustředěním poměrně silných mikroregionálních jader nacházejících se na teritoriu Ústeckého kraje v pánevní oblasti chomutovské a mostecké hnědouhelné pánve. Konurbace je tvořena města Chomutov, Jirkov, Most, Litvínov, Bílina, Duchcov, Teplice a Ústí nad Labem. Tato konurbace je českých poměrech zcela ojedinělá a významně snižuje možnosti autonomního chování měst v konurbace v nadregionálních vztazích. Historické kořeny osídlení Podkrušnohoří sahají do 13. století, kdy území bylo osídleno v rámci středověké kolonizace německými kmeny, kteří osidlovali pánevní oblastí na úpatí Krušných hor a údolí Ohře. Převaha německého obyvatelstva v Podkrušnohoří později způsobila začlenění oblastí do Sudet. Do zahájení průmyslové revoluce zde prosperovalo lázeňství (Teplice, Bílina), jehož význam utlumil objev hnědouhelných nalezišť v první polovině 19. století. V té době region získává průmyslový ráz. Rozvíjející se těžba, průmysl skla a porcelánu, stejně jako textilní průmysl a strojírenství postupně vyvolávají potřebu stále hustší sítě silnic a železnic. Ruku v ruce s industrializací probíhá urbanizace celého Podkrušnohoří. Vzniká mnoho havířských obcí a osad (např. Most), na okrajích měst rostou dělnické kolonie, přicházejí noví pracovníci z vnitrozemí, vznikají národnostní a sociální problémy (STALÍK, 2004). Po útlumu těžby po roce 1989 se Podkrušnohorská konurbace stejně jako Ostravsko-karvinská konurbace potýká s problémy vzniklé transformačním období restrukturalizací a vyznačuje se nadprůměrnými hodnotami míry nezaměstnanosti, což má negativní vliv na celkovou image regionu. Tab. 46 Vybrané socioekonomické charakteristiky sídel v Severočeské konurbaci
1) k 31.12.2007 2) SLDB 2001 3) MN=míra nezaměstnanosti k 1. leden 2009 zdroj: Český statistický úřad [online]. Dostupné z Integrovaný portál ministerstva práce a sociálních věcí [online]. Dostupné z
Většina měst konurbace je propojena důležitými dopravnímu tahy. Nejvýznamnější a nejfrekventovanější železniční tratí, procházející celým Podkrušnohořím, je trať č. 130 (Cheb –) Chomutov – Ústí nad Labem (– Děčín/Praha/Kolín). V Ústí nad Labem se tato trať napojuje na 1. železniční koridor, který je součástí IV. panevropského koridoru Kiel – Hamburg – Berlin– Děčín – Ústí nad Labem – Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav – Wien/Budapest. Konurbací prochází řada tratí regionálního významu. V silniční dopravě má velký význam podkrušnohorský tah Děčín – Ústí nad Labem – Karlovy Vary (I/13). Tento tah spojuje prakticky všechna významná centra Podkrušnohoří a tvoří páteřní komunikaci regionu. Dalšími důležitými dopravními komunikacemi v konurbaci jsou silnice I. třídy I/8 (E55) Lovosice – Teplice – Cínovec, I/13 (E442) Karlovy Vary – Chomutov – Teplice – Děčín – Liberec, I/27 Dubí/Teplice – Litvínov – Most – Žatec – Plzeň – Klatovy – Železná Ruda a I/30 Lovosice – Ústí nad Labem – Chlumec. 
Obr. 7 Dopravní vztahy v Podkrušnohorské konurbaci (zpracováno v programu ArcGis 9.1)
Dle dokumentu Program rozvoje Ústeckého kraje 2008-2013 (2008) je do Podkrušnohorské konurbace soustředěno až 60 % obyvatel kraje, avšak území se potýká v oblasti vzájemné spolupráce s řadou nedostatků. V následujících letech je potřeba výhodně rozvíjet kooperativní vztahy na úseku dopravní a technické infrastruktury i občanské vybavenosti nadmístního významu. Regionu chybí především integrovaný dopravní systém (IDS), s jehož zavedením se počítá do budoucna. Při průzkumu strategických dokumentů rozvoje, akční plánů a studií prezentujících profily měst konurbace lze konstatovat, že vzájemná spolupráce mezi sídly nefunguje napříč konurbací, ale jen mezi některými sousedícími sídly. Nejvýraznější spolupráce probíhá mezi městy Chomutov a Jirkov a Mostem a Litvínovem. Most a Litvínov jsou úzce provázány, hlavně ve funkčních vztazích bydliště – pracoviště. V Litvínově je vysoce koncentrován těžební, chemický a textilní průmysl, Most nabývá funkci důležitého průmyslového střediska a koncentruje se zde řada činnost terciérního charakteru, např. zdravotnictví. Města spolupracují v oblasti dopravy a dopravní infrastruktury. Městská hromadná doprava ve městě Most je zajišťována Dopravním podnikem měst Mostu a Litvínova a. s. (DPMMaL). Ten provozuje autobusovou a tramvajovou dopravou. Autobusová doprava pro město Most zahrnuje 13 linek pro dopravní obsluhu Mostu a příměstských obcí. Tramvajovou dopravu zajišťuje 5 tramvajových linek. Čtyři z nich spojují města Most a Litvínov. Město Most dále spolupracuje s Litvínovem a Chomutovem při výstavbě a rekonstrukci řady prvků dopravní infrastruktury (silnic) a s Litvínovem probíhá spolupráce při budování cyklostezek v mikroregionu. V Podkrušnohorské konurbaci úzce spolupracují také města Chomutov a Jirkov, která do roku 2005 užívala jako závazný rozvojový dokument Územní plán sídelního útvaru Chomutov – Jirkov. V roce 2005 vydala obě města samostatné strategické rozvojové dokumenty. Stejně jako Most a Litvínov spolupracují Chomutov a Jirkov v oblast dopravy. Hromadnou přepravu osob v Chomutově zajišťuje Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova, a.s. Páteř městské hromadné dopravy tvoří v současnosti trolejbusová doprava, na ní navazují autobusové spoje. Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova provozuje 18 linkových autobusů do okolních obcí a měst, po městě Chomutov projíždí denně 10 trolejbusů a 14 autobusů. Města jsou rovněž propojena sítí cyklostezek. Chomutov má rámci této dvojice funkci obytnou, pracovní a obslužnou, u Jirkova převládá obytná funkce. Cílem rozvoje města Jirkov je upravit město pro funkci rekreační zónu chomutovské aglomerace a příjemné místo pro život místních obyvatel podporou rozvoje sportovních a volnočasových aktivit. Spolupráce měst Bílina, Duchcov, Teplice a Ústí nad Labem s ostatními sídly konurbace probíhá spíše na krajské úrovni. Užší vztah by mohl vybudovat chystaný projekt Integrovaného dopravního systému (IDS). Z hlediska funkčních vztahů plní Bílina a Teplice kromě obytné, pracovní a mikroregionální obslužní funkce také funkci lázeňských středisek. Duchcov je ve své strategickém plánu rozvoje přestaven jako město charakteristické nevyhraněnou, až polyfunkční ekonomickou základnou, jelikož se na jeho území se nenachází žádný velký podnik, který by zásadním způsobem ovlivňoval rozvoj města. Ústí nad Labem plní funkci krajského města, je sídlem řady terciérních institucí jako úřadů, specializovaných zdravotních středisek a vysokých škol.
Yüklə 5,03 Mb. Dostları ilə paylaş:
|