Pojem konurbace V původním významu naznačoval
Organizace českého sídelního systému
Yüklə 5,03 Mb.
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- 3. VYMEZENÍ TYPŮ SOUMĚSTÍ V ČR PODLE VYJÍŽĎKY ZA PRACÍ A DO ŠKOL A OBSLUŽNÉ FUNKCE
- 3. 1 Ostravsko – karvinská konurbace
2. 6 Organizace českého sídelního systémuVývoj systému osídlení můžeme hodnotit sledováním změn v úrovní územní koncentrace obyvatelstva. Ta tvoří výsledný projev celého komplexu kvantitativních i kvalitativních tendencí spojených s urbanizačním procesem. Hampl (1996) uvádí, že dlouhodobý urbanizační proces, který doprovázel změny ve struktuře ekonomických činností, měl dominantně koncentrační povahu. Je však třeba poznamenat, že vývoj územní koncentrace obyvatelstva je podmíněn komplexněji – zahrnuje vlivy přírodních podmínek osidlování, významně se zde uplatňuje územní diferenciace přirozeného vývoje obyvatelstva, avšak se ve svém úzkém pojetí vyjadřuje kvantitativní změny v prostorové organizaci společnosti. Naproti tomu urbanizační proces vyjadřuje i významné kvalitativní změny – vytváření kvalitativně nových jednotek osídlení, rozvoj jejích vlivu na celý systém osídlení aj. (HAMPL, GARDAVSKÝ, KÜHNL, 1987). Vývojem koncentračních procesů se ve své knize dále zabývají M. Hampl, V. Gardavský a K. Kühnl (1987). Na základě výsledků vymezení koncentračních areálů4 popisují tři základní typy areálů:
Skutečnost, že český sídelní systém se vyznačuje hierarchickou strukturou, potvrzuje i Hampl (2007), který určuje tři úrovně geografické organizace sídelního systému v ČR: makroregionální (Praha), mezoregionální a mikroregionální (lokální). Za nejpodstatnější kategorie v organizaci vztahů v systému osídlení Hampl považuje kategorie podmiňující integritu dvou hlavních typů sociogeografických jednotek, tj. regionů a metropolitních areálů. A právě metropolitní areály jsou nejvýznamnějšími nadnodálními jednotkami sociogeografického systému. Jedná se o jádra regionů vyšších řádů s klíčovou integrující funkcí a pro utváření takových areálů jsou nejdůležitější vícesměrné a reciproční vazby mezi sídly v rámci regionu. Propojené celky metropolitních areálů potom tvoří sídelní aglomerace a konurbace. Hampl zmiňuje dvě významné konurbační oblasti v České republice. Prvním případem je Ostravsko-Karvinská konurbace s mimořádnou funkční i stavební sounáležitostí mezi sídly. V druhém případě se jedná o Severočeskou pánevní konurbace, kde byly propojeny ústecko – teplická a mostecko – chomutovská část vzhledem k relativně silné vazbě Most – Bílina i Litvínov – Osek, celková reciprocita interakcí v rámci konurbace je však slabší než v případě Ostravsko – karvinské konurbace. 3. VYMEZENÍ TYPŮ SOUMĚSTÍ V ČR PODLE VYJÍŽĎKY ZA PRACÍ A DO ŠKOL A OBSLUŽNÉ FUNKCENásledující kapitola se věnuje analýze dat o dojížďce za prací a do škol ze SLDB 2001 ve vybraných souměstích České republiky. Na základě těchto dat je zhodnocena intenzita vazeb denní vyjížďky za prací a denní vyjížďky do škol mezi sídly ve vybraných souměstích/konurbacích a navrženy možnosti klasifikace sídelních typů v České republice podle intenzity a reciprocity vyjížďkových vazeb v rámci těchto sídelních soustav. Na základě studia literatury a internetových zdrojů k tématu byly jako modelová souměstí (konurbace) vybrána tato seskupení měst:
 Obr. 5 Lokalizace vybraných souměstí a konurbací v ČR
zpracováno v ArcMap 9.1 Vyjížďkový proud ze sídla v souměstí bude uvažován za významný v případě, že přesáhne hranici 10 % z celkového objemu vyjížďky v dané kategorii. Za reciproční vazbu mezi dvěma sídly bude považována situace, kdy vyjížďkový proud mezi sídly u obou měst překročí 10 % z celého objemu vyjížďky v dané kategorii a zároveň rozdíl intenzity obou proudů nepřesáhne 10 % nebo vyjížďkové proudy budou zároveň hlavními vyjížďkovými proudy z obou sídel v dané kategorii. 3. 1 Ostravsko – karvinská konurbaceV rámci Ostravsko – karvinské konurbace je kladen důraz na vyjížďkové vazby mezi sídly Ostrava, Bohumín, Karviná, Havířova, Orlová a Frýdek Místek. Tato města tvoří jádro Ostravské aglomerace a díky vzájemné blízkosti jsou páteří této severomoravské konurbace. Tab.1 : Proudy denní vyjížďky za prací a do škol z Ostravy
zpracováno dle dat o dojížďce ze SLDB 2001 Ostrava je největším a nevýznamnějším centrem toho regionu. Proudy denní vyjížďky za prací i do škol z Ostravy mají vzhledem k počtu zaměstnaných obyvatel města malý objem. Nejsilnější denní vyjížďkový proud do škol vede do Havířova, kam denně vyjíždí 14,52 % z celkového počtu vyjíždějících studentů a žáků. Počty denně vyjíždějících do škol z Ostravy do ostatních sídel nepřesahuje 10 % z celkového množství denně vyjíždějících v této kategorii. Proudy denní vyjížďky z Ostravy do zaměstnání jsou zhruba rovnoměrně rozloženy mezi sídla v oblasti, žádný z proudů nepřesahuje hodnotu 10 % všech denně vyjíždějících za prací a tudíž žádný nelze vyzdvihnout jako významný (viz Tab. 1). Tab. 2: Proudy denní vyjížďky za prací a do škol z Bohumína
zpracováno dle dat o dojížďce ze SLDB 2001 Bohumín vykazuje z hlediska denní dojížďky do škol a za prací silnou vazbu na Ostravu. Do škol tam denně vyjíždí 50,03 % denně vyjíždějících studentů a žáků a za prací 57,57 % zaměstaných vyjíždějících obyvatel. Druhým největším střediskem dojížďky za prací a do škol z Bohumína je Karviná, za prací tam denně vyjíždí 13,76 % z celkového počtu vyjíždějících obyvatel a do škol 13,76 % z denně vyjíždějících studentů a žáků (viz Tab. 2). Největší proudy z Karviné v kategorii denní vyjížďky do škol vedou do Havířova (22,46 % všech vyjíždějících studentů a žáků), Petrovic u Karviné (22,09 % všech vyjíždějících studentů a žáků) a Ostravy (17,51 % všech vyjíždějících studentů a žáků). Za prací z Karviné v rámci uvažované konurbace vyjíždí nejvíc lidé do Ostravy (15,89 % všech vyjíždějících za prací), největší proud vyjíždějících za prací směřuje do obce Stonava (27,76 % všech denně vyjíždějících za prací), kde pracovní příležitosti poskytují OKD Ostrava (viz Tab. 3). Tab. 3 Proudy denní vyjížďky za prací a do škol z Karviné
zpracováno dle dat o dojížďce ze SLDB 2001 Tab. 4 Proudy denní vyjížďky za prací a do škol z Havířova
zpracováno dle dat o dojížďce ze SLDB 2001 Téměř polovina proudů denní vyjížďky za prací i denní vyjížďky do škol z Havířova směřuje do Ostravy. Za prací tam denně vyjíždí 44,26 % všech denně vyjíždějících v této kategorii a do škol 47,66 % všech denně vyjíždějících studentů a žáků. Na druhé místo z hlediska denní vyjížďky do škol a do zaměstnání se řadí Karviná, kam vyjíždí 14,20 % všech vyjíždějících studentů a žáků a 15,08 % všech vyjíždějících pracujících. Dále jako významnou lokalitou, kam z Karviné směřuje proud vyjížďky za prací o velikosti 10,07 % z celkového počtu denně vyjíždějících, je třeba zmínit Orlovou (viz Tab. 4). Tab. 5 Proudy denní vyjížďky za prací a do škol z Orlové
zpracováno dle dat o dojížďce ze SLDB 2001 Tab. 6 Proudy denní vyjížďky za prací a do škol z Frýdku Místku
zpracováno dle dat o dojížďce ze SLDB 2001 Hlavní toky denní vyjížďky do zaměstnání z Orlové směřují do Havířova (31,99 % všech denně vyjíždějících), Karviné (21,43 % všech denně vyjíždějících), Ostravy (19,3 % všech denně vyjíždějících) a do Bohumína (10,31 % všech denně vyjíždějících). Do škol denně vyjíždí 22,83 % studentů a žáků do Karviné, 22,15 % studentů a žáků do Ostravy a 11,01 % studentů a žáků do Bohumína (viz Tab. 5). Z Frýdku Místku vyjíždí za vzděláním 57,95 % studentů a žáků do Ostravy, za prací vyjíždí tamtéž 33,97 % všech pracujících. Vyjížďka z Frýdku Místku do ostatních měst v konurbaci je zanedbatelná nebo žádná (viz Tab. 6). Ostravsko – karvinské konurbaci jednoznačně dominuje největší město Ostrava, kam směřují významné vyjížďkové toky proudy ze všech sídel v této urbanizované oblasti. Interakce jsou vesměs jednosměrného charakteru, jelikož vyjížďkové proudy z Ostravy jsou až na proud vyjížďky za prací do Havířova (14,32 % všech denně vyjíždějících) zanedbatelné a většina nejsilnějších denních vyjížďkových proudů z ostatních měst v konurbaci směřuje právě do Ostravy. Nejintenzivnější vyjížďkové vazby na Ostravu mají Bohumín a Havířov, o něco slabší vazby vykazují Karviná a Orlová. Kromě jednoznačné vazby na dominantní Ostravu vykazují sídla v regionu významné konexe také mezi sebou navzájem. Reciprocita vyjížďkových vazeb v konurbaci je znázorněna v tabulce 7. Když uvážíme podmínky pro uznání reciprocity vazeb z úvodu hlavní kapituly, lze konstatovat, že žádný vztah v Ostravsko – karvinské konurbaci tyto podmínky nesplňuje. Reciprocita v rámci této konurbace není pozorována.
zpracováno dle dat o dojížďce ze SLDB 2001 Yüklə 5,03 Mb. Dostları ilə paylaş:
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||