Analýza klubů vyučujících sebeobranu V Brně

6.Faktory v sebeobraně

Výsledek bojové situace je ovlivněn hned několika faktory. Za základní faktory lze považovat:

1. 
   Faktor psychologický
   
2. 
   Faktor taktický
   
3. 
   Faktor technický
   
4. 
   Faktor kondiční
   

Ostatní faktory:

• 
  Oblečení
  
• 
  Obutí
  
• 
  Klimatické podmínky
  
• 
  Prostorové podmínky
  
• 
  Profil terénu
  
• 
  Použité zbraně
  
• 
  Osobnost protivníka [13]
  

6.1 Faktor psychologický

Umění si udržet v životně nebezpečné situaci psychickou stabilitu, znamená udržet si v situaci bezprostředního ohrožení života racionální myšlení a překonat negativní emoce strachu, úzkosti, hrůzy, trémy, vzteku, zuřivosti, apod. Po překonání je daleko větší procento na úspěch v obranné či útočné akci. V odborné literatuře pana Goetzese se uvádí, že psychickým stavem je ovlivněn výsledek z 80% a zbylých 20% je na technice. Dokonce v jiné literatuře pana Wágnera je uvedeno, že výsledek střetu je ovlivněn 90% mentální záležitostí a zbylých 10% je ovlivněno fyzickou kondicí. [26]

Obecná adaptace na stres probíhá ve třech fázích. V první fázi jde o úlek a je to tzv. „Poplachová reakce“ Dochází zde z fyziologického hlediska ke zvětšení nadledvinek, atrofii lymfatických orgánů, tvoření vředu v zažívacím traktu. Druhou fází je vzpamatování se a adaptaci. Jedná se o tzv. rezistenci, kdy dochází k přizpůsobení organizmu na všechny vyvolané nespecifické reakce. Z fyziologického hlediska se všechny hodnoty ustalují do normy. Třetí fází je vyčerpání. Selhání adaptačního mechanizmu je zapříčiněno trvalým působením stresoru, na který se organismus dlouhodobě nemůže adaptovat. Obnovují se symptomy poplachové reakce, může nastat i výskyt invertibilních symptomů. [13]

Udržení psychické stability je obtížné, ale naprosto žádoucí. Naopak psychickou nestabilitu můžeme podporovat vlastními chybami, nevhodnými diváky, prostředím, klimatickými podmínkami, atd. Zvláště, když se dostavuje negativní emoce, jako je strach, panická hrůza, tak jedinec není schopen se adaptovat. Otázka psychické stability souvisí se sebevýchovou. Proto není od věci zařadit do tréninku autogenní trénink, který přispívá k rychlému obnovení sil a odstranění příznaku napětí a neklidu. [13,26]

6.2 Faktor taktický

Základním kamenem při výuce sebeobrany na všech úrovních, je strategické a taktické jednání. Každý známý vojevůdce byl výtečný stratég a taktik. Nejen pro umění vedení boje, ale i pro sebeobranu se nám hodí slova Mistra Suna. [26]

„Jsi-li desetkrát silnější, nepřítele obklič.

Jsi-li pětkrát silnější, na nepřítele udeř.

Jsi-li dvakrát silnější, střetni se s nepřítelem.

Jsi-li nepříteli rovný, pokus se jej rozdělit.

Jsi-li slabší než on snaž se mu ubránit.

Nemáš-li proti němu šanci, snaž se mu vyhnout.“

„Kdo zná protivníka a zná sebe, vybojuje sto bitev bez ztrát.

Kdo nezná protivníka a zná sebe, jednou zvítězí, jednou prohraje.

Kdo nezná protivníka ani sebe, ztratí každou bitvu.“

„Promyšlený plán přináší vítězství, nedostatečný plán nese porážku.

Co teprve tam kde není žádný plán.“ [26]

Mezi strategií a taktikou je rozdíl. Strategie je celkový předem připravený plán, který zahrnuje všechny fáze konfliktu. Strategický plán není jen pro vojevůdce k připravení bitvy svých vojsk, ale v sebeobraně je u napadeného hlava jako vojevůdce a tělo jako zbraně či armáda, kterou musí hlava umět použít a načasovat.

Při sestavování strategického plánu je nutné objektivně rozeznat nebezpečí. Kromě posouzení hrozby bychom měli zvážit tyto faktory (trasa, místo, čas, osoby, zbraně, produkce, komunikace, intoxikace, vlastní chování a jednání). [26]

Taktika snižuje riziko při snaze vyřadit útočníka z boje na minimum a usměrňuje chování jedince tak, aby nezahajoval boj v situaci pro něj nevýhodné.

6.2.1 Základní taktické prvky

• 
  Zrušení útočné akce protivníka (Při nezdařeném útoku ztrácí útočník čas a obránce může uplatnit technický obraný prvek.)
  
• 
  Použití výhodnější zbraně (Uplatnění hole, klacku je pro obránce bezpečnější než přímý kontakt.)
  
• 
  Blokování zrakových vjemů (Hození předmětu do očí, stříknutí kapaliny, oslnění světlem, může zvýšit reakční dobu a tím zvýšit šancí na obranný manévr.)
  
• 
  Odvedení pozornosti (Naznačením může obránce jednodušeji zaútočit na vitální část těla.)
  
• 
  Vyprovokování útočníka
  
• 
  Využití terénu
  
• 
  Různé kombinace těchto prvků [13]
  

6.3 Faktor technický

Faktor technický je výběr různých technik (úderu, pák, povalení, přídrží, porazu) při sebeobranných situacích. Při nácviku technik je nutné postupovat hierarchicky od jednoduchého pohybu po složitý pohyb. Také bychom měli být uvolnění, soustředěni a pohyb bychom měli vykonávat pomalu, abychom se naučili daný pohyb správně. Do technického faktoru řadíme kondiční přípravu, jakožto nezbytnou složku sebeobrany. V sebeochranných situacích používáme měkké údery, páky, porazy, povalení, přídrže. V sebeobranných situacích používáme jakékoliv prostředky na obranu. [3, 5, 13, 22]

Do faktoru technického patří:

• 
  Vitální body
  
• 
  Páky
  
• 
  Nácvik techniky
  
• 
  Obrana proti útokům
  

6.3.1 Vitální body

Vitálními body jsou na lidském těle označovány velmi citlivé body, které mohou útočníkovi způsobit bolest a které útočníka dovedou na nějaký čas vyřadit z boje. Tyto body mohou být velmi nebezpečné, můžeme jimi těžce zranit nebo i zabít protivníka. V osobní sebeobraně se nejčastěji využívají místa očí, nosu, pohlavních orgánů, uší, krku. V profesní sebeobraně se setkáváme s pojmem „Black medicine“, což je studie smrtelných bodů na lidském těle za účelem rychlého vyřazení protivníka z boje. [8,9]

Dle tradiční čínské medicíny rozeznáváme 36 akupunkturních bodů na lidském těle, při jejichž zasažení silným a přesným úderem nebo tlakem můžeme protivníkovi způsobit vážné zranění či smrt. Přes tyto body protéká energie a úderem můžeme přerušit tento tok energie, což může způsobit psychické či fyzické problémy. [8,9]

Čtrnáct nejdůležitějších bodů je:

Paj-chuej – bod najdeme v průsečíku středové linie hlavy a spojnice vedené z vrcholku uší. Silným úderem můžeme vážně poškodit mozek nebo způsobit bezvědomí a v krajním případě smrt. Středně tvrdý úder může způsobit i slabost v dolních končetinách.

Jin-tchang – bod najdeme uprostřed mezi obočím. Silným úderem můžeme způsobit poranění mozku, zraku a v krajním případě smrt. Středně silný úder může také způsobit otřes mozku.

Tchaj-jang – bod najdeme mezi koncem obočí a vnějším koutkem oka na šířku jednoho palce. Silným úderem dojde k poškození mozku a tepen. Už slabším úderem padá člověk do bezvědomí (obvykle koma)

Žen-čung – bod najdeme uprostřed nazolabiální rýhy, v horní třetině vzdálenosti mezi horním rtem a horní přepážkou. Středně silným úderem způsobíme šok, bezvědomí. Silným úderem můžeme způsobit křeče a bezvědomí, pozor jedná se o jeden z nejnebezpečnějších bodů na těle.

Tia-čche – bod najdeme v oblasti dolní čelisti na výčnělku žvýkacího svalu při sevřených čelistech. Středně silným úderem způsobíme bezvědomí a silným dokonce smrt.

Ja-men – bod najdeme na týlní straně hlavy mezi trnovým výběžkem 1. a 2. krčního obratle. Další tedy z nejvíce nejnebezpečnějších bodů na lidském těle, úder způsobuje smrt, ztrátu řeči, hluchotu, psychické problémy, křečové stavy v oblasti krku.

Žen-jing – bod najdeme 1,5 palce stranou od chrupavky štítné (ohryzku), na přední straně kývače hlavy. Opět velmi důležitý smrtelný bod, který způsobuje tlakem nebo úderem smrt tzv. dim-mak (smrtící dotek). Slabým úderem přivedeme útočníka do bezvědomí, křečového záchvatu a později může dojít k poruše chuti se sníženou funkci až vymizením dávivého reflexu.

Jün-men – bod najdeme v prohlubni pod klíční kostí, 6 palců stranou od přední středové osy těla, pod zobcovitým výběžkem. Zde začíná cyklus oběhu čchidráh. Úder veden nahoru ke klíční kosti způsobuje zástavu dechu nebo dušnost.

Tchien-tchu – bod najdeme v centrální kraniální jamce kosti hrudní. Silným úderem způsobuje okamžité dušení, kašel, ale i emocionální problémy – strach, smutek. Obvykle poškozuje plíce.

Tan-čung – bod najdeme uprostřed mezi prsními bradavkami, na úrovni čtvrtého mezižeberního prostoru. Úder způsobuje zástavu nebo fibrilaci komor.

Čung-wan – bod najdeme 4 palce přímo nad pupkem. Úder způsobuje zpomalení čchi, narušuje rovnováhu mezi jing a jangem. Následek smrt, bezvědomí, mdloby, zvraceni.

Kuan-jüan – bod najdeme 3 palce přímo pod pupkem. Opět dobře zasažitelný bod, kterým zablokuje mečchi. Následek – smrt, po úderu vedeném zdola nahoru se zvyšuje krevní tlak, nastupují až mdloby.

Žu-čung – bod leží přímo ve středu prsní bradavky. Středně silný úder má za následek zástavu dechu nebo záchvat kašle, v případě úderu na levou bradavku může nastat i zástava srdce.

Ťi-čchuan – bod najdeme na vrcholu podpažní kosti, v podpažní jamce přímo nad tepnou. Číňané označují tento bod jako nejnebezpečnější na dráze srdce, kdy pouhým střední úder můžeme způsobit okamžitou zástavu srdce. [25]

6.3.2 Páky

Páky hrají velkou roli při učení sebeobrany. Při nasazení páky musíme nejdříve odvést útočníkovu pozornost, přiblížit se na vhodnou vzdálenost a provést speciální úchop.

Máme různé archeotypy pák:

• 
  Zlomy – mezisegmentový uhel měněn mimo oblast pohyblivosti
  

• 
  Přelamování – průlomy
  

–ohyby

• 
  Odchylování – vylamování
  

– vlamování

• 
  Kroucení – segmenty jsou proti sobě zkrucovány mimo mez pohyblivosti
  
• 
  Vykrucování
  
• 
  Zkrucování
  

U každého kloubu používáme jiné typy pák:

• 
  Rameno (vykrucování, zkrucování)
  
• 
  Loket (prolamování)
  
• 
  Zápěstí (ohyby, vykrucování, zkrucování, vylamování)
  
• 
  Prsty (prolamování)
  
• 
  Palec (ohyb) [4, 5]
  

6.3.4 Nácvik techniky

U nácviku techniky je důležité, aby nám odborná osoba (trenér, mistr, učitel) ukázal, jak se daná technika provádí a na jaké chyby si musíme dát pozor. Poté můžeme techniku cvičit doma. Po zvládnutí techniky můžeme do tréninku zařadit ideomotorické cvičení, tzn., představit si daný pohyb a zdokonalovat ho v představách, ale pozor nefantazírovat. U toho typu tréninku je nutné mít zvládnutou techniku cviku, tato cvičení využívají například gymnasté. [3, 7, 24]

6.3.5 Vzdálenost

Správný a přiměřený pohyb a následný protiútok po soupeřově útoku provádíme pomocí optimální vzdálenosti. Ovšem záleží na typu sebeobranné situace.

Členění vzdálenosti:

Dlouhá – útočník zasáhne obránce jen střelnou zbraní. Proti neozbrojenému útočníkovi je tato vzdálenost bezpečná.

Střední – útočník zasáhne obránce dlouhou zbraní, nebo pokud je neozbrojen, tak na obránce dosáhne pomocí více kroků. Z hlediska reakčních dob je tato vzdálenost bezpečná.

Krátká – útočník je nadosah obránci a může na něj zaútočit bez výpadu, což nemusí obránce ani zaregistrovat.

Intimní – „tělo na tělo“. Nelze zaregistrovat útok. [12]

6.4 Faktor kondiční

Fyzická zdatnost a rozvinuté pohybové schopnosti a dovednosti jsou důležitým faktorem, ovlivňující sebeobranou situaci. Čtyři základní složky kondice jsou:

Vytrvalost – základní a zároveň první složka, kterou musíme natrénovat. Doporučuji střídat běh, plavání, cyklistiku.

Síla – tato složka pohybových dovedností a schopností se cvičí také na začátku. Posilovna bude v dnešní době hlavním zdrojem síly, ale sílu můžeme nacvičit také doma nebo v přírodě. Nejdůležitější budou: kliky, shyby, sed-leh, dřepy a různé variace těchto cvičení.

Rychlost – zde budeme stavět na již zvládnutých pohybových dovednostech. Veškerá cvičení budeme provádět kratší dobu, ale zato mnohem intenzivněji, dynamičtěji a explozivněji.

Koordinace – je schopnost účelného a ekonomického pohybu, což je důležitá schopnost při zvládnutí techniky. [2, 24]