Co je estetika přírody

Závěr

Obsah této diplomové práce lze (s nadsázkou) typologicky rozčlenit na „vyprávění“ o estetice přírody a zmapování této disciplíny na esteticko-výchovném poli, a to v kontextu teoretických koncepcí i konkrétního vzdělávacího dokumentu. Snažil jsem se, abych našel společnou nit spojující „velkolepé“ estetické teorie novověku (Shaftesbury, Kant, Rousseau), zásadní práce ve 20. století (Hepburn, Adorno, Carlson) a možnost uplatnění jejich zaměření (ve směru estetiky přírody) v estetické výchově.

Jako nejdůležitější příklad propojení estetického zájmu o přírodu a jeho pedagogického využití zde figuruje Otakar Hostinský, který se mj. staví za zrovnoprávnění umění a přírody v obsahu estetické výchovy. Dále se dostávám k současným relevantním teoretikům (Read, Kučerová, Jůva) a poté také k Rámcovému vzdělávacímu programu, využitého v této práci jako „cvičné pole“ dosažených východisek. Na konkrétních vzdělávacích oblastech RVP totiž demonstruji nepřítomnost estetického přístupu vůbec a estetiky přírody zvláště, ovšem také poukazuji na místa, ve kterých je možné vidět jistou naději v tomto ohledu – například co se týče objektu krajiny. Na závěr přikládám hrubý obraz ideální estetické výchovy a jejích výstupů, kde figuruje téma estetiky přírody.

Hlavními tématy této práce jsou:

1. 
   potencionální opomíjení estetiky přírody v estetické výchově
   
2. 
   rozdílnost v estetické recepci uměleckých a přírodních objektů a zohlednění této diference v estetické výchově
   
3. 
   přínos estetiky přírody pro estetickou výchovu
   

Ovšem zastavuji se u mnoha podružných témat, např. problematika kognitivní estetiky, souvislost etiky a estetiky přírody atd.

Cíl práce reflektuje uspořádání kapitol, spějících od „obecnějšího“ ke „konkrétnímu“ – od historických koncepcí k nastínění současné praxe. V tomto ohledu lze považovat cíl za splněný, ovšem vyčerpávající pojednání by si žádalo a zasloužilo mnohem podrobnější bádání, zejména co se týče aplikačních možností. To vnímám jako výzvu pro potencionální pokračovatele.

Resumé

Magisterská diplomová práce Estetika přírody v estetické výchově je snahou o upozornění na případné opomíjení přírodních objektů a jevů jako esteticky relevantních fenoménů v rámci estetické výchovy. Privace estetiky přírody je zde předkládána jako nežádoucí a neodpovídající charakteru estetické výchovy, jež by měl být co nejvíce zaměřen na samotné estetické cítění, a to nejen v souvislosti s uměním.

Cílem práce je zodpovědět otázku, jakým způsobem figuruje tato problematika v pracích významných estetických myslitelů a následně odpovědět na to, co činí tuto oblast zájmu vhodnou pro estetickou výchovu.

Od rozebrání samotného pojmu (estetika přírody) se zaměřuji na nejvlivnější estetiky novověku, u kterých je patrný významný zájem o přírodní krásu, následně na teorie vzniklé ve 20. st. V druhé půli potom sleduji a reflektuji místo přírodního krásna v esteticko-výchovných teoriích i jednom konkrétním vzdělávacím dokumentu.

Prostřednictvím zkoumání nejrůznějších estetických koncepcí zde předložím několik základních rysů, které činí estetické vnímání přírody svébytné a (většinou) rozdílné od vnímání umění. Diverze je zejména v míře „ohraničení“ oblasti našeho zájmu, jež u přírody na rozdíl od umění v podstatě neexistuje, ale i v dalších zvláštnostech.

Tato práce může být přínosem díky svému zaměření se na ne plně rehabilitovanou oblast estetiky v rámci estetické výchovy. Přináší pohled na estetiku přírody a nabízí její začlenění do středoškolského vzdělávání.

Summary

This diploma thesis Aesthetics of Nature in Aesthetic Education is an effort to point out the possibility of omitting the natural objects and phenomena as the phenomena aesthetically relevant within the aesthetic education. The lack of aesthetics of nature is submitted as undesirable and inadequate for the character of the aesthetic education. Aesthetic education should be oriented on the aesthetical feeling itself as much as possible, not only in relation with art.

The goal of the thesis is to answer the question how does the issue occur in works of eminent aesthetical thinkers and then what makes this field of interest suitable for aesthetic education.

After determining the meaning of the key concept (aesthetics of nature) the work focuses on the most eminent aesthetic thinkers of the modern times who are known for their concerns in the natural beauty. After that the work moves to theories originating in 20^th century and the second half of the work concentrates on the placement of natural beauty in aesthetically-educational theories and in one specific document.

Via inquiring into different aesthetic conceptions I will introduce several basic features which make the aesthetical perception of nature independent and different from perception of art. The difference is set by the extent of the boundaries of our field of interest. In comparison to perception of art, in perception of nature there are not such boundaries.

This thesis could be a merit because of its orientation on the less discussed area of aesthetics in the aesthetic education. The work brings a view on aesthetics of nature and offers a way of integrating it into the secondary education.

Sinossi

Questa tesi di laurea magistrale, intitolata Estetica della natura nell'educazione estetica, si propone di portare l'attenzione su elementi e aspetti trascurati, quali i fenomeni esteticamente rilevanti nell'ambito dell'educazione estetica. La mancanza di un'estetica della natura è quivi presentata come indesiderata e non adatta all'essenza stessa dell'educazione estetica, la quale dovrebbe il più possibile essere indirizzata ad un sentire estetico e ciò, non solo in un contesto artistico.

L'obiettivo di questo lavoro è quello di mostrare in che modo questa problematica figuri nei testi di pensatori estetici di rilievo e successivamente di rispondere al seguente quesito: che cosa rende quest'area d'interesse così adatta all'educazione estetica?

Dall'analisi del singolo concetto (l'estetica della natura) muovo verso i più influenti esteti della modernità ai quali è proprio un interesse significativo nei confronti della bellezza naturale, per poi ancora portarmi sulle teorie sorte nel corso del ventesimo secolo. Nella seconda metà del lavoro, invece, mi concentro e rifletto sul posto che quest'estetica occupa nelle teorie estetico-educative, da un lato e dall'altro, nel Programma educativo generale per i licei (Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia), un concreto documento regolante l'istruzione secondaria in Repubblica ceca.

Per mezzo dell'esplorazione delle più svariate concezioni estetiche, quivi presento alcuni aspetti fondamentali, che rendono la percezione estetica della natura perculiare e, il più delle volte, diversa dalla percezione dell'arte. Diversificazione che ad esempio troviamo nella delimitazione del nostro interesse che nella natura, a differenza che nell'arte, in sostanza non avviene, ma anche in altri frangenti fondamentali.

L'utilità di questo testo sta nel suo dedicarsi ad un'area dell'estetica non pienamente riabilitata nell'ambito dell'educazione estetica. Offre uno sguardo sull'estetica della natura e ne propone la pertinenza all'ambito dell'istruzione secondaria di secondo grado.