Gabriela Nosková divadlo V televizi
Yüklə 0,86 Mb.
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- Antonín Dvořák: Čert a Káča
- J.P. Sartre: Ďábel a Pán Bůh
- Jonáš Záborský: Najdúch
- M.Gorkij: Na dně
Ředitelé ČST
1 Vysílalo se černobíle, barevné vysílání bylo zahájeno roku 1973. 2 Jako začátek pravidelného televizního vysílání je označován až 25. únor 1954. Vysílá pražské televizní studio, jenž je ještě podřízeno Československému rozhlasu. 1. ledna 1958 se Československá televize stává samostatnou organizací. 3 1. července 1962 byla zahájena stavba televize na Kavčích horách a 17. října 1970 byl předán do provozu první studiový blok (dvě černobílá studia). 4 První zprovozněný vysílač byl umístěn na Petřínské rozhledně a jeho signál byl zachytitelný v okruhu přibližně 50 kilometrů od rozhledny. Následoval vysílač v Ostravě – Hošťálkovicích, který byl zprovozněn v roce 1955. 5 „Původně nebylo vůbec plánováno, ale když na poslední chvíli před zahájením selhala technika a nebylo jasné, zda se porucha včas opraví, F. Filipovský, který byl spolu s dalšími herci přítomen jako host slavnostního aktu, byl ochoten zachránit situaci a nést riziko živého vysílání…byť se porouchané snímače nakonec umoudřily a mohlo se pokračovat podle plánu, bylo jako samozřejmou morální odměnou pro F. Filipovského, že se umožnilo, aby přece jenom s tímto monologem vystoupil.“ (Bílková-Belnayová, 1988:30) 6 Nesestříhaný materiál z prvního dne vysílání nalezneme v pořadu Televizní zahájení – Beseda letopis z roku 1953, dokumentech Odnes´to všechno čas z roku 1968 (režie J.Danda), Pět let televize z roku 1958 (režie J. Eisner, J. Strnad) . 7 Archiv a programové fondy České televize je zařazen podle zákona (novely ČNR ze dne 29.4. 1992) mezi archivy zvláštního významu. Pro televizi je nejdůležitějším fondem audiovizuálních záznamů vzniklých z činnosti Československé, respektive České televize od roku 1953 do současnosti. Další záznamy na jiných médiích jako fonozáznamy, písemné záznamy vztahující se k programu jsou podkladem pro vznik výsledních audiovizuálních děl. O významu archivace svědčí i ta skutečnost, že se této činnosti věnuje již několik desetiletí také Divadelní ústav a v nespolední řadě v současné době i samotná divadla. 8 Tato přenesená představení se časem proměnila v pořady, které vznikaly na podkladě dramatického textu, upraveného právě pro studiové provedení a s vybranými herci. Prvním takový pořadem byla adaptace Čechovových jednoaktovek – O škodlivosti tabáku, Maska, Záhadná povaha. Vysíláno 23.5. 1954 v režii A. Dvořáka pod nadtitulem Večer nedorozumění a záhada. Tak vznikla první původní televizní inscenace. 9 Tato forma zprostředkování divadelního představení z televizního studia se dnes v České televizi používá jen zcela výjimečně. 10 Režie K. Pech, vysíláno 11.7. 1953. 11 Režie K. Pech, vysíláno 5.9.1953. 12 Režie O. Haas, vysíláno 23.9.1953. 13 Režie A. Dvořák, vysíláno 17.10.1953. 14 Režie K. Svoboda, vysíláno 12.12.1953. 15 Televizní zařízení bylo namontováno do autobusu Škoda 706. Bylo vybaveno třemi kamerami, z nichž každá měla ve voze kontrolní jednotku s obrazovkou. Důležitou jednotkou byl také synchronizátor, jenž vyráběl všechny impulsy k řízení kamer. Dále bylo ve voze celé zvukové zařízení s mikrofony různých typů, kabely i telefonem. Byl tu také televizní přijímač, takže posádka ve voze mohla kontrolovat svoje vlastní vysílání. 16 11.února 1955 bylo po prvé uvedeno do zkušebního provozu nové televizní reportážní zařízení – přenosový vůz, a tak se uskutečnil první televizní přenos hokejového utkání mezi IFK Leksand a výběrem Prahy. 17 Vysílalo se od 17 hodin ve čtvrtek, tedy v den vyhrazený v televizi dětem. 18 Vysílalo se mimořádně od 14.30. ND nastudovala nově tuto operu pro účel zájezdu do SSSR. Divadelním režisérem byl Václav Kašlík, dirigentem Zdeněk Chalaba. 19 V Československé televizi působila jako dramaturg v dramatické redakci od roku 1955. Do konce roku 2005 pak byla dramaturgem dramatických pořadů v Archivu a programových fondech České televize. 20 V červenci roku 1956 začal v Ostravě pracovat první černobílý přenosový vůz. Vysílal přímé sportovní přenosy, reportáže, přenosy z divadel a ze sálu U Havránku v Ostravě Zábřehu. (Švihálek, 2005: 8) Prvním přenosem z divadla bylo zprostředkování opery Prodaná nevěsta ze Státního divadla v Ostravě. (Švihálek, 2005: 21) 21 První vysílání pro Ostravsko se odehrálo 31.prosince 1955. Zpočátku se vysílalo jen dva dny v týdnu - ve středu a neděli. (Švihálek, 2005: 8) 22 Retranslační stanice slouží pro přenos z jednoho původního vysílače či řídící stanice přímou cestou k další řídící stanici, aniž by tento signál přijímal koncový uživatel. Z řídící stanice, jež například sdružuje kanály, se signál vysílá na plošný vysílač, jenž signál “dopravuje“ až k anténě adekvátně vzdáleného koncového uživatele, kde je signál zpracován a zobrazen. 23 Televizní režie Ivo Paukert, vysíláno 12.4.1958. 24 Televizní režie Antonín Moskalyk, vysíláno 12.12.1961. 25 Kromě již zmiňovaného loutkového představení O princezně a sedmi bohatýrech z Ústředního loutkového divadla. 26 Čerpáno ze Soupisu přenosů divadelních představení 1956 - 1970 27 Hlavní správa tiskového dohledu (HSTD) byla ustavena při předsednictvu vlády vládním usnesením č.17/1953 a svou působnost zahájila 1. srpna 1953. Dalším vládním usnesením ze září 1953 pak byla převedena do kompetence Ministerstva vnitra (HSTD MV). Úřad se při průběžných konzultacích se sovětskými experty z moskevské centrály Glavlitu postupně formoval bez jakéhokoliv zákonného podkladu. Z počátečního počtu 96 cenzorů, dle slovníku Ministerstva vnitra "plnomocníků", se jejich stavy postupně zvyšovaly na 270 stálých pracovníků a dalších 250 externistů v okresech z členů tamních aparátů KSČ. Zásahy byly rozděleny na T - tajné (ochrana státního tajemství) a O - ohledně obecného zájmu; oblast, si každý mohl jinak vykládat. Cenzoři podávali na Ministerstvo vnitra Denní zprávy a kopie posílali na ÚVKSČ. V roce 1955 byl úřad podřízen náměstkovi ministra vnitra; náčelníka jmenoval ministr. Součástí HSTD MV bylo v tisku, rozhlase i televizi Oddělení zvláštních úkolů. Průběžně prověřovalo a doplňovalo kartotéku údajů spadajících pod státní tajemství i pokyny ve věcech obecného zájmu. V polovině 60. let se stupňoval tlak kulturních pracovníku na zrušení cenzury. Pod tlakem odborné veřejnosti byla HSTD v roce1966 zrušena a zákonem č.81/1966 však byla zřízena Ústřední publikační správa a tím byla zákonně cenzura zlegalizována. (Cysařová, 2005) 28 24.5. 1960 usnesení ÚV KSČ „O stavu a úkolech Čs. televize a jejích vztazích k ostatním institucím“. Byla snaha vytvořit jednotný ideově-tematický plán, zavést II. program (vysílán bylo zahájeno 10. května 1970 a vysílalo se 3x týdně: úterý, čtvrtek a neděle). Výrazně se tak obohatila programová nabídka Československé televize.
29 V televizních počátcích také nebylo možné přenášet ve dvou dnech ze dvou různých míst, protože montáž a demontáž složitého zařízení byla velmi obtížná a pracná. 30 Dosavadní čtvrteční vysílání v 17 a 18 hodin nezasahovalo všechny generace a nestačilo pokrýt stále narůstající zájem dětských diváků Od 1. října 1955 začala televize vysílat pro děti každý den kromě pondělí. 31 Bratislavské televizní studio zahájilo vysílání 25. února 1956 pomocí vysílače Kamzík. 32 Za ústřední program byl považováno vysílání z pražského televizního studia. 33 Přes televizní vysílač Kojál. 34 V Československé televizi pracovala od jejich začátků. Nejdříve na přenosech, následně v dramatické redakci jako produkční. Do roku 1995 pak působila jako dokumentační pracovník v Archivu České televize. 35 Je autorem jedné z prvních původních televizních her psaných pro Československou televizi s názvem Soudruzi z roku 1962. Je schematicky vyumělkovanou a nepřirozenou ilustrací politických tezí o rozvoji zemědělského družstevnictví. V roce 1965 pak televize uvedla podle jeho scénáře jakousi fiktivní dramatickou reportáž pod názvem Byla jednou jedna budoucnost, která získala od Klubu televizních kritiků Cenu Československé televizní kritiky za rok 1965. Hra se stala vítězným dílem televizní soutěže původní dramatiky pro „přínos, který spočívá v konfrontaci víry v lidskou budoucnost s ustrnulým, zautomatizovaným myšlením a pro využití postupů, jež přispívají k rozvoji specificky televizního dramatického žánru.“ (Československá televize, 1966b: 4) Obě zmiňované inscenace jsou uchovány v Archivu České televize. 36 Nejstarším uchovaným pořadem, k němž napsal scénář Jaroslav Dietl, je Příběh lásky plné v režii Zdeňka Podskalského, který se vysílal na Silvestra roku 1954. Vlasta Chramostová vyprávěla o různých typech nápadníků a o jejich způsobu navazování známostí. Vyprávění bylo doplňováno krátkými hranými scénkami. 37 Vzpomeňme na jeho znamenité inscenace psané přímo pro konkrétní herečky - jako Zámek v Čechách pro Jiřinu Jiráskovou či Fany pro Jiřinu Bohdalovou. 38 Nejstaršími dochovanými pořady, pod nimiž je scénáristicky podepsán Oldřich Daněk, jsou inscenace z volného cyklu Malé tragédie Oldřicha Daňka z roku 1968 s názvy Pařížský kat a Kardinál Zabarella. 39 První dochované inscenace tohoto scénáristy jsou lyrický příběh Romance štědrovečerní (na které se autorsky podílel ještě Karel Šiktanc) z roku 1963 a o čtyři roky mladší Waterloo, fiktivní obraz Napoleona před rozhodující bitvou, v hlavní roli s Rudolfem Hrušínským. 40 Byl rovněž tvůrcem zábavných pořadů či hudebně – zábavných pořadů Vysílá studio A či Album Supraphonu nebo oblíbeného cyklu Grandsupertingltangl. Je autorem scénáře ke znamenité inscenaci Obžalovaná s Janou Hlaváčovou v hlavní roli z roku 1969. 41 I.díl - V novém domě - vys. 9.12.1959, II.díl – Ta mládež – vys.10.1.1960, III.díl – Jak s malými dětmi – vys.11.2.1960, IV.díl – Babička tomu věří – vys.16.3.1960, V.díl – Jen dva dny – vys.19.5.1960, VI.díl – Kdo s koho – vys.12.6.1960, VII.díl – Co o nich víme – vys.29.6.1960, VIII.díl – Podobnost čistě náhodná – vys.14.9.1960, IX.díl – Krize osobnosti – vys.10.11.1960 a X.díl – Putování za Peškem – vys. 31.12.1960. 42 Tento díl se odehrává v Rumunsku u moře a je založen na značné podobě maminky Bláhové s jednou paní z Berouna, která si rekreaci u moře "vylepšuje" šmelinářským prodejem české bižuterie. (Podobnost čistě náhodná, 1960) 43 V této epizodě jede mladý Bláha na motorce na Silvestra zjistit , co je s jeho sestrou , že nejede domů. Cestou bere stopaře (Jiří Kemr) a po zastávce v hospodě nabyde dojmu, že ho stopař okradl, po návratu domů ale zjistí, že to bylo naopak a poté jede s otcem vlakem opět za Kemrem-Peškem a vše se vysvětlí. (Putování za Peškem, 1960) 44 Uchovaly se pouze 3 díly z let 1962-3 (s názvy: Kuře, Zajíc a Dirigent) a jeden díl z dotáčeného dílu Tři chlapi v chalupě po roce. Režii měl František Filip, autorem scénáře byl Jaroslav Dietl. 45 Čerpáno ze Soupisu přenosů divadelních představení 1956 – 1970. 46 Později úspěšných absolventů pražské DAMU. 47 Národní ářčáářpřehlídka mladého a netradičního amatérského divadla., jejíž 1. ročník se konal v roce 1956. 48 Bezprostředně po příjezdu vojsk byli vedoucí představitelé KSČ v čele s Alexandrem Dubčekem odvezeni do Moskvy v naději, že komunisté věrní Moskvě bleskově sestaví v Praze dělnicko-rolnickou vládu. To se však nestalo, naopak odpor obyvatelstva posilovali novináři a pracovníci televize, kteří až do přerušení vysílání objektivně informovali o situaci v zemi. Mezitím byli v Moskvě naši vedoucí představitelé nuceni k podpisu dokumentu, který by před světem ospravedlnil vojenský zásah. V Praze se uskutečnil mimořádný 14. sjezd KSČ jenž počínání spřátelených zemí ostře odsoudil. Na obranu naší země demonstrovalo v centru ruské metropole sedm statečných jedinců, kteří byli za veřejné odsouzení okupace Československa odvlečeni na dlouhá léta do vyhnanství. (Srpen jako kladivo, 1998) 49 Rozhovor s ředitelem Čs. televize. [beta]. Praha: Československá televize, 1968. sign.2G18186. IDEC 250 999 16898, vysíláno 14.12.1968. 50 Dle smlouvy z roku 1975 v redakci pracovalo 8 vojáků z povolání, 5 příslušníků SNB, 1 pracovník Vojsk Federálního ministerstva vnitra. Šéfredaktor Broumský byl plukovníkem armády a do této funkce byl odvelen rozkazem náčelníka Hlavní politické správy ČSLA. Hlavním úkolem redakce bylo propagovat vojenskou, bezpečnostní a brannou politiku a vysvětlovat divákům poslání a funkci ČSLA. Autoři měli za úkol v pořadech posilovat třídní uvědomění a světový názor diváků. Zvláště se zaměřovali na mladé diváky, které seznamovali "s revolučními a bojovými tradicemi lidu“, ČSLA, SNB, Pohraniční stráže a ochrany státních hranic a branných organizací. Působnost ÚRABB expandovala do celého spektra tvorby, především do zpravodajství. (Cysařová, 2005) 51 Například v roce 1967 bylo v Československu již 2,5 milionu koncesionářů. 52 Za vytvoření této postavy sedláka Jeppeho byl herec vyznamenán státní cenou. 53 Celým názvem: Život Josefa z rodu židovského, syna Jakubova v rozmluvách osob rozdělený, který v sobě mnoho ctností i dobrých mravů uzavírá. 54 Antonín Dvořák: Čert a Káča Záznam přímého přenosu představení Národního divadla opery A.Dvořáka./1968/.Účinkují:V roli Káči J.Procházková,představitel Jirky-B.Blachut.Dále účinkují sólisté,sbor a orchestr ND s dirigentem J.Chaloupkou.Kamera I.Bojanovský.Divadelní a televizní režie P.Kočí. V přestávce hovoří s režisérem PhDr. L. Šíp. Vysíláno: 20.3.1968 v 19:30 (středa). Nadtitul: Zveme vás do divadla + Pořad Intervize. (uchováno v Archivu a programových fondech České televize)
55 Někdy též nazýváno Čtyřicet omylů Herodesových. 56 Následně bylo představení ještě naplánováno a dokonce i avizováno ve věstníku na 9. dubna 1969. 57 Konkrétně 17.března 1990 ve 21:40 na druhém programu. 58 J.P. Sartre: Ďábel a Pán Bůh Přímý přenos z divadla P. O. Hviezdoslava v Bratislavě. Obsazení: C.Filčík, J. Pántik, K.Machata, F. Zvarík, V. Záborský, V. Strnisková,, J.Króner, J.Adamovič, T. Hrubanová, L. Ozábal a další. Uvádí V.Voska. Scéna L. Vyhoil. Hudba S. Stračina. Kamera J. Hakl. Režie J. Pálka. Vysíláno: 19.2.1968 v 19.35 (pondělí) s hvězdičkou (Televizní studio Bratislava) 59 Jonáš Záborský: Najdúch Přenos veselohry z divadla P. O. Hviezdoslava v Bratislavě. V inscenaci hrají členové činohry Slovenského národního divadlo. Scéna P. M. Gábor. Kamera J. Hakl. Režie K. L. Zachata Vysíláno: 19.8.1968 v 20:10 (pondělí) (Televizní studio Bratislava) Nadtitul: Zveme vás do divadla
60 M.Gorkij: Na dně Přenos představení Divadla SNP v Martině. Přeložil J. Ferenčík. Osoby a obsazení: Michail Ivanov Kostylev (R. Látka), Vasilisa Karpovna (E. Zvaríková), Nataša (G. Mikulová), Medveděv (Š. Mišovic), Vaska Popel (A. Januš), Andrej Mitrič Klešť (J. Vrzala), Anna (N. Hejná) a další. Scéna M. Hložek. Kamera M. Tomašovič. Režie M. Pietor. Vysíláno: 11.11.1968 ve 20:25 (pondělí) (Televizní studio Bratislava) Nadtitul: Zveme vás do divadla 61 Zařízení pro filmový záznam televizního obrazu (telerecording – TRC). Hlavní částí telerecordingového zařízení je velmi kvalitní televizní obrazovka, ze které je obraz snímán speciální filmovou kamerou na 16 mm film. Zvuk je současně zachycován na magnetofonový pásek. Film se po skončení snímání vyvolává a protože se zachycuje již hotové představení, je po vyvolání hned reprodukovatelné do televizního vysílání. Televize dostala tímto způsobem velmi rychle hotový filmový záznam. Nebylo možné zaznamenávat nepřetržitě, ale jen do maximální kapacity kazety filmové kamery, tedy do délky šedesáti minut. Pak se muselo natáčení přerušit, nasadila se další kazeta s filmovou surovinou a natáčení mohlo pokračovat. Při záznamu televizního pořadu se natáčelo po dějstvích, nebo se sice natáčelo v celku, ale ta část pořadu, která chyběla pro výměnu kazet se natočila znovu. U přímých přenosů, kde nebylo možné natáčení opakovat, se musely kazety vyměňovat při přestávkách. Možnost zaznamenávat televizní obraz (a synchronní zvuk) sváděla k tomu, že se tímto způsobem "kopírovaly" filmy nebo redukoval 35 mm film na 16 mm. (Československý rozhlas a televize, 1962a: 8) 62 Velmi často se natáčí dvě představení a vybírá se to lepší. Nebo je první na zkoušku pro sladění celého tvůrčího štábu a druhé se teprve natáčí naostro. 63 Nejdříve byl jediným nosičem pouze film, s rozvojem techniky vznikaly další typy pásů – u-matic, kvadruplex, 1´´systém, betacam, digitální kazeta D3, digitální betacam 64 Všechny odvysílané pořady, které vyrobila Československá a později Česká televize, přecházejí do Archivu a programových fondů, který následně zajišťuje jejich reprízování. 65 Filmový a televizní svaz 66 Superikonoskop je akumulační snímací elektronka s rychlým snímacím paprskem. Vyznačuje se dobrou rozlišovací schopností, stabilitou. Superikonoskopové snímací elektronky použité v prvních televizních studiových kamerách byly ovšem velmi málo citlivé na světlo, a tak reflektory nejen osvětlovaly scénu, ale také silně studio vyhřívaly. (Štěpánek, 1982: 449) 67 Superortikon je akumulační snímací elektronka s pomalým snímacím paprskem. Používá se ve studiových a reportážních kamerách. Citlivost elektronky je srovnatelná s lidským okem. Používala se rovněž u prvních barevných televizorů. (Štěpánek, 1982: 449) 68 Úvod a rozhovor byl v 60. letech naprosto nepostradatelnou součástí oblíbeného cyklu Zveme vás do divadla. Z novějších přenosů najdeme úvod či rozhovor s tvůrci například u představení hry Hráči (z roku 1983, divadelní režie L.Smoček, televizní režie J.Bělka) nebo dramatu Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho (z roku 1991, divadelní režie L.Smoček, televizní režie J.Věrčák) z Činoherního klubu, komedie Brouk v hlavě (z roku 1998, divadelní režie G.Skála, televizní režie R.Tesáček) a nově u dramatu Znamení kříže (z roku 2006, divadelní režie Hana Burešové) z Městského divadla v Brně. 69 V současné době je vytváření vysílacího schématu dlouhodobou záležitostí. Na novém se začíná pracovat již v prvním čtvrtletí roku předchozího. 70 Značí promítání obrazů, filmů na několik ploch současně. 71 Přesněji v archivu nalezneme 37 přenosů a několik ukázek představení, která byla uváděna v cyklu Zveme vás do divadla. 72 Který byl později z úsporných důvodů sloučen se Zprávou o výrobě pořadů. 73 Computerized Documentation Service/Integrated Set of Information Systems. 74 Od filmu přes telereconrding. 75 Slovo rešerše je odvozeno od francouzského recherche, což znamená zpětná vyhledávání (Šimánková, 1992: 57) 76 Číslo studia výroby (2 – Praha, 3 – Brno, 4 – Ostrava) rok zahájení výroba, číslo tvůrčí skupiny (dříve redakce) a vlastní výrobní číslo pořadu. 77 Jelikož byl časopis Československý rozhlas a televize týdeník, nemohly se v něm promítnou aktuální změny ve vysílání. Ty televizní divák mohl nalézt v denním tisku. 78 V současné době nalezneme program jednotlivých stanic v množství televizních magazínů, časopisů nebo příloh denního tisku. 79 Stejně se musí chovat i ostatní komerční televize – Nova, Prima atd. 80 Jelikož ani Česká televize již nemá televizní hlasatele, před takto vysílaným pořadem upozorňuje redaktor na nepřístupnost daného pořadu mimo obraz . 81 Čerpáno z materiálů: Československý rozhlas a televize, roč. . XXII - XXVI, 1955 – 1960 Soupis her vysílaných Československou televizí. Edice Čs. televize.. Praha: Československá televize, 1963. 75 s. SÝKOROVÁ, Helena, 1958. Seznam divadelních her a dramatizací uváděných v Čs. Televizi - vysílání do 31.3.1958. Praha: Československá televize, 1958. 72s. VÁŇOVÁ, Věra, 2005. interw. s televizní produkční [7.4.2005] 82 Viz. (Přehled základních údajů o výkonech ČST (1953-1980, 1991) a (Čísla a fakta o Československé televizi, 1978) Yüklə 0,86 Mb. Dostları ilə paylaş:
|