DisertačNÍ práce lidská práva V Evropské unii

1.2 Obsah práce

V první kapitole samotného těla práce se vyjmenovávají vybraná díla zabývající se postupně tématikou lidských práv, teorií evropské integrace a zejména přímo lidskými právy v Evropské unii, a to jak v českém, tak mezinárodním prostředí. Konstatuje se zejména výrazná dominance literatury z oboru právní vědy, jež je jasně zřetelná právě v České republice.

Záměrně dochází pouze k částečnému vymezení pojmů přímo na začátku práce, protože terminologické problémy jsou z důvodu lepší přehlednosti a srozumitelnosti zařazeny na odpovídající místa jednotlivých kapitol.

Po souhrnu současného stavu literatury o předmětných tématech následují přehledové kapitoly věnované problematice lidských práv a teoriím evropské integrace. Nemělo by se jednat o pouhé shrnutí existující literatury, ale kapitoly mají sloužit zejména jako východisko pro výzkum specifického tématu lidských práv v Evropské unii. Důležitou součást kapitoly o lidských právech tvoří pojednání o odpovědnosti za porušení lidskoprávních standardů ze strany nestátních aktérů a s tím související otřesení dosavadního paradigmatu, v němž jediným možným byl dialektický vztah jedinec – stát, kdy stát působí zároveň v roli porušovatele i ochranitele lidských práv. Autor se pokouší o vlastní syntetický přístup k oběma tématům a nové uspořádání teorií a nastiňuje hlavní otázky, které témata v současnosti přinášejí.

V klíčové části práce se nejprve rozebírá specifičnost Evropské unie ve vztahu k lidským právům a srovnává se s mezinárodní organizací a se státem a identifikují se hlavní odlišnosti. Také se načrtávají roviny a možnosti působení Evropské unie na lidská práva. Ve stručnosti se představí vývoj ochrany lidských práv v EU a poté se text zaměří na zachycení vývoje primárního práva a velmi omezeně též vývoje sekundárního práva, které se dotýká problematiky lidských práv. Posléze se rozebírá činnost jednotlivých aktérů při prosazování lidských práv na agendu EU. Práce usiluje o vytvoření vlastního pojetí narůstání relevance nadnárodní úrovně a konfrontuje svá zjištění s existujícími teoriemi. Klíčové sféry zájmu tvoří základní otázky – kteří aktéři dostávají lidskoprávní ochranu na agendu EU (agenda-setting) a kteří aktéři nejvíce ovlivňují skutečné výstupy EU v této oblasti? Rozbor zahrnuje vedle analýzy činnosti institucí EU, také aktivity soudních orgánů členských států a nestátních aktérů, jmenovitě lidskoprávních nevládních organizací. Zvláštní pozornost se věnuje v rámci EU soudní moci a zdůraznění často přehlížené role Soudního dvora, který svým aktivismem významně vykračuje z obvyklých mantinelů ohraničujících působnost soudních orgánů.

Součástí kapitoly věnující se problematice ochrany lidských práv v EU jsou i samostatná pojednání o možnostech existence lidskoprávní politiky v EU a o jejích případných podobách, přičemž se představují modely vztahu k lidským právům ze strany států, supranacionálních entit a mezinárodních organizací. Diskutuje se rovněž otázka existence shody mezi členskými státy na lidskoprávních standardech. Text si všímá také inkoherence mezi vnitřní a vnější dimenzí ochrany lidských práv a snaží se ji vysvětlit. Nedílnou součást rozboru představuje posouzení aktuální situace a stručné doporučení pro lidskoprávní aktivity EU.

Závěrečná část shrnuje dosažené výsledky jednotlivých kapitol, rekapituluje hlavní body teorie lidských práv v Evropské unii a potvrzuje/vyvrací hypotézy, jakož i poskytuje odpovědi na výše kladené otázky.

2. Přehled literatury vztahující se k tématu

Kapitola popisuje stav rozpracovanosti jednotlivých témat a uvádí hlavní díla, která byla o problematice teorií evropské integrace, lidských práv a lidských práv v Evropské unii napsána a s nimiž autor pracoval.

2.1 Teorie evropské integrace

Souborná syntéza nejvýznamnějších teorií evropské integrace v českém prostředí zatím chybí, k dispozici jsou zejména základní přehledy významných teorií, ať již v obsáhlých monografiích věnovaných Evropské unii (viz např. Fiala, Pitrová 2003: 12–25), analytičtější v odborných periodicích (př. Císař 2005, Pitrová 2002) nebo například příspěvky ve sbornících (Smekal 2005).

V zahraničí již vyšly monografie specializované čistě na přehled teorií evropské integrace, často s eponymními názvy (např. Rosamond 2000). Teoriím se věnují celá monotematická čísla odborných časopisů (např. JEPP²) a pravidelně v nich vycházejí články komentující, prověřující či napadající existující teorie. Významná teoretická pojednání se publikují i v podobě monografií (např. Moravcsik 1998).

Pro potřeby této práce je důležité prezentovat pouze základní teze jednotlivých teorií, které poslouží k prověření jejich možné aplikace na integraci v oblasti ochrany lidských práv. Relevantní příspěvky představují zejména teorie snažící se nalézt odpověď na otázku, kteří aktéři stojí za prohlubováním integrace. Typické pro doménu teorií evropské integrace je jejich původní zakotvení zejména ve vědě mezinárodních vztahů a s postupující vertikální integrací, především od 90. let minulého století, i v politologii.

2.2 Výzkum lidských práv

V České republice na poli výzkumu lidských práv převládají publikace právnické, věnující se zejména základnímu popisu a analýze fungování jednotlivých mechanismů ochrany lidských práv, popřípadě jejich srovnávání (viz např. Zoubek 2007, Šturma 2003, překladový Sudre 1997). V oboru politologie a vědy mezinárodních vztahů vyšel zejména sborník editora J. Hanuše s příspěvky H. Maiera, P. Fialy, J. Holzera a dalších a zřídka se objeví článek v odborném periodiku (např. Zemanová 2005 a 2007).

Světový výzkum problematiky lidských práv se vymyká možnostem kompletního zmapování, protože jen knižních publikací na toto téma vychází každoročně v řádu stovek. Autoři pohlížejí na téma lidských práv nejčastěji optikou právní vědy, široce zastoupeny jsou i sociálně-vědní obory typu antropologie, politologie, sociologie³, vědy mezinárodních vztahů a samozřejmě filosofie (pro alespoň letmý přehled viz např. Freeman 2005). Publikace prezentují výstupy od jednotlivých případových studií, přes analýzu či srovnávání jednotlivých režimů ochrany lidských práv, rozbor participace relevantních aktérů na ochraně práv až po pokusy o ucelené teorie. K dispozici již jsou i publikace k metodologii výzkumu lidských práv (Landman 2006). V novějších přehledových publikacích se v oblasti výzkumu lidských práv v oboru politologie a mezinárodních vztahů jako na vůdčí často odkazuje na (opět souhrnová) díla Donnellyho (zejména 2003) a Forsythea (2006). Podle Freemana politologie a mezinárodní vztahy dlouho opomíjely výzkum lidských práv ze dvou důvodů – jednak svým důrazem na pozitivismus, který usiluje o eliminaci etických soudů, jež hodnotí jako nevědecké a subjektivní; a jednak kvůli dominanci realistického paradigmatu, který se zaměřuje v politice na otázky moci, přičemž morální úvahy, včetně úvah o lidských právech, považuje pouze za marginální. Významnou změnu však přinesla 70. léta 20. století, když americký prezident Jimmy Carter zařadil lidská práva do své zahraničně-politické agendy a ta se tak stala důležitou součástí reality mezinárodních vztahů. Teoreticky podchytil fungování ochrany lidských práv v mezinárodním prostředí J. Donnelly skrze teorii režimů⁴ (Freeman 2005: 78, 95).

Celkově však lze konstatovat, že sociální vědy se začaly o oblast lidských práv soustavněji a frekventovaněji zajímat teprve nedávno a lidsko-právnímu diskurzu jasně dominovaly (a stále dominují) práce právní vědy. Sám koncept lidských práv se ostatně vyvíjí do značné míry skrze zakotvení v národním a mezinárodním právu. Sociální vědy obecně se pak ze své perspektivy věnují například explanaci rozdílnosti dodržování lidských práv v různých společnostech, vznikají politologické práce o lidskoprávních hnutích a jejich vlivu, ekonomické práce o dopadu globální ekonomiky na stav dodržování lidských práv, antropologické studie zkoumají existenci myšlenky lidských práv u jednotlivých společností atd.

Výzkum lidských práv se vedle ohromného množství literatury na toto téma vyznačuje i nápadně zvýšenou mírou normativnosti, třebaže existují výjimky.

Pro potřeby disertační práce se opět prezentují pouze dominantní přístupy daného období, se zaměřením na jejich hlavní teze.