Příloha č. 4 Vytvořený studijní materiál („verze pro tisk“) masarykova univerzita



Yüklə 1,6 Mb.
səhifə41/64
tarix17.11.2018
ölçüsü1,6 Mb.
1   ...   37   38   39   40   41   42   43   44   ...   64

Sir Arthur Harden


12. 10. 1865 – 17. 6. 1940

Nobelovu cenu získal v roce 1929 společně s K. H. A. S. Euler-Chelpinem za výzkum v oblasti kvašení cukru a působení enzymů při tomto procesu

  • anglický biochemik

  • studium:

      • univerzita v Manchesteru

      • univerzita v Erlagen (pod vedením O. Fischera)

  • od roku 1897 pracoval v nově zřízeném Britském ústavu preventivního lékařství – Listerově ústavu v Londýně

  • byl profesorem na univerzitě v Londýně

  • zabýval se výzkumem účinků světla na směs oxidu a chloru, v Listerově ústavu studoval chemické působení bakterií

  • těžištěm jeho práce, ve které navázal na práce L. Pasteura, J. Liebiga a E. Buchnera, byla od roku 1903 oblast kvašení cukru, kde zkoumal alkoholické enzymy a jejich funkci v procesu kvašení cukru

  • Jeho práce přispěly k vysvětlení účinků enzymů a postupně se ukázalo, že jedna molekula enzymu může aktivovat i milion jiných molekul za sekundu, ke kvašení cukru je však potřebné malé množství nebílkovinných složek tzv. koenzymů. První z těchto koenzymů – kozymázu – objevil Harden v roce 1906 a vnesl tak nové světlo do fermentačních procesů.

  • jeho vědecké práce byly velkým přínosem pro poznání procesů kvašení aktivního droždí, proměny cukru v rostlinných a živočišných organismech, tvorby kostí z fosfátů a dalších chemických procesů, které souvisí s činností enzymů

Odd Hassel


17. 5. 1897 – 5. 5. 1981

Nobelovu cenu získal v roce 1969 společně s D. H. R. Bartonem za výzkumnou činnost a aplikaci teorie chemické vazby

  • norský chemik

  • studium:

      • univerzita v Mnichově

      • univerzita v Berlíně

  • v roce 1926 se stal docentem fyzikální chemie a elektrochemie na univerzitě v Oslo, kde v letech 1934–1963 působil jako profesor v těchto oborech

  • roku 1934 publikoval dílo Chemie krystalů a v letech 1947–1957 byl norským vydavatelem významného světového časopisu chemiků Acta Chemica Scandinavica

  • na jeho vědeckou práci měla vliv německá teoretická chemie, a to především stereochemie, nauka o prostorovém uspořádání atomů v molekulách, jejímž zakladatelem byl van´t Hoff – při rozvíjení této oblasti chemie dospěl Hassel k novým závěrům, a to, že ve větších molekulách organických látek existuje určitá pohyblivost, dynamika, a společně s Bartonem se pokusil tuto dynamiku vyjádřit pojmem konformace*

  • společně s Bartonem zjistili, že lze určit i více konformací, přičemž některé z nich jsou stabilní a zjistili také, že konformace má velký význam pro reakční schopnost molekuly a je jakýmsi vzorem chování molekuly, respektive předpovídá reakci molekuly, což má význam pro zkoumání chemických procesů

*Pojmem konformace chápou formu, kterou vytváří molekula při využití daných možností pohyblivosti, přičemž na její vytváření působí různé faktory, jako hustota, přitažlivost, odpudivá síla atd.


Herbert Aaron Hauptman


14. 2. 1917

Nobelovu cenu získal v roce 1985 společně s J. Karlem za přímé metody řešení krystalových struktur difrakčními metodami

  • americký biofyzik

  • studium:

      • univerzita v New Yorku (matematiku)

      • univerzita v Marylendu (obhájil zde doktorskou disertaci-1955)

  • již jako student v New Yorku získal Bedenovu cenu za matematiku

  • již v době studií v Marylendu pracoval společně s J. Karlem v Nval Rasearch Laboratories a vedl laboratoř matematické biologie

  • v roce 1971 se stal vedoucím oddělení strukturního výzkumu a vicepremieram pro výzkum medicínského centra v Buffalo

  • uspořádal několik výstav, na nichž vystavoval ukázky svých uměleckých děl, která vytváří za pomoci matematických proncipů symetrie a teoretické krystalografie ze vsazovaného barevného skla

  • v roce 1953 využili společně s J. Karlem pro popis krystalové struktury statistické metody, pro kterou vypracovali v roce 1950 matematickou teorii nerovností mezi strukturními faktory

  • společně s J. Karlem přinesli řešení přesného popisu krystalových struktur, o které se snažili vědci již od objevu rentgenova záření v roce 1895

Sir Walter Norman Haworth


19. 3. 1883 - 19. 3. 1950

Nobelovu cenu získal v roce 1937 za práce o uhlovodících a vitamínu C

  • anglický chemik

  • studium:

      • univerzita v Manchesteru

      • univerzita v Göttingenu

  • celý život působil na univerzitě v Birminghamu, kde se stal profesorem chemie

  • celá jeho vědecká činnost byla zaměřena na výzkum organických sloučenin, na oblast chemie terpenů a hlavně uhlovodíků, přičemž největší pozornost věnoval jednoduchým cukrům, monosacharidům a oligosacharidům, které obsahují dvě až deset vzájemně glykozidicky vázaných molekul monosacharidů

  • prozkoumal konstituci syrového cukru, mléčného cukru, opravil strukturní vzorec glukózy, fruktózy, galaktózy

  • zkoumal složení celulózy, škrobu a inzulínu

  • jsou známy jeho cyklické vzorce, podle kterých jsou monosacharidy odvozeny od pyranu nebo furanu

  • k jeho nejvýznamnějším výzkumům patří výzkum struktury molekul, způsobů vzájemného působení atomů v molekule, charakteru a prostorového uspořádání vazeb, výzkum kyseliny askorbové a její syntéza

  • na jeho poznatky o vitamínu C (kyselina askorbová) navázal Reichstein, který navrhl syntetickou výrobu vitamínu C a vyřešil tak definitivně problém skorbutu a jeho léčení

  • vitamín C byl prvním chemicky určeným vitamínem a jeho výroba se stala počátkem nové etapy vedoucí k zabezpečení zdravého života


Dostları ilə paylaş:
1   ...   37   38   39   40   41   42   43   44   ...   64


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2017
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə