Příloha č. 4 Vytvořený studijní materiál („verze pro tisk“) masarykova univerzita



Yüklə 1,6 Mb.
səhifə50/64
tarix17.11.2018
ölçüsü1,6 Mb.
1   ...   46   47   48   49   50   51   52   53   ...   64

Ronald George Wreyford Norrish


9. 11. 1897 – 7. 6. 1978

Nobelovu cenu získal v roce 1967 společně s M. Eigenem a G. Porterem za výzkum mimořádně rychlých chemických reakcí

  • anglický fyzikální chemik

  • studium:

      • univerzita v Cambridgi (fyzika, chemie)

  • na univerzitě v Cambridgi zůstal po studiích jako výzkumný pracovník

  • od roku 1937 přednášel fyzikální chemika univerzitě v Cambridgi, kde se stal profesorem a v roce 1965 také vedoucím katedry fyzikální chemie

  • v letech 1953–1955 byl prezidentem Faradayovy společnosti

  • v letech 1957–1959 byl viceprezidentem Chemického královského institutu

  • společně s Eigenem a Porterem zkoumal velmi rychle probíhající chemické reakce

  • společně s Porterem si všímali především závislosti rychlosti chemických reakcí na teplotě a snažili se podle van´t Hoffova pravidla* krátkodobým zvýšením teploty co nejdříve urychlit chemickou reakci a najít metodu, která by umožňovala její pozorování i při velmi velké reakční rychlosti – jako výzkumné metody použili fotolýzy bleskovým světlem a reakci vyvolali krátkým intenzívním bleskem

  • práce zaměřené na metody umožňující zkoumat velmi rychle probíhající chemické a biochemické reakce představují novou etapu v rozvoji kinetiky a fyzikální chemie

*Podle van´t Hoffova pravidla zvýšení teploty o 10°C zvýší reakční rychlost dvojnásobně až čtyřnásobně


John Howard Northrop


5. 7. 1891 – 27. 5. 1987

Nobelovu cenu získal v roce 1946 společně s W. M. Stanleym za objev přípravy enzymů a virů v čisté formě

  • americký biochemik

  • narodil se v rodině profesora zoologie

  • studium:

      • Columbijská univerzita v New Yorku

  • po ukončení studia pracoval v Rockefellerově ústavu pro lékařský výzkum v Princestonu, kde se později stal vedoucím oddělení a profesorem bakteriologie

  • začátkem své vědecké dráhy se zabýval fermentačními procesy

  • v roce 1918 podrobně prozkoumal proces fermentace spojený s čištěním surového acetonu, ze kterého se tímto způsobem vyrábí čistý aceton

  • soustředil se na výzkum chemické struktury a vlastností enzymů, virů, bílkovin, antitoxinů aglutinaci bakterií

  • velkou pozornost věnoval přípravě enzymů a bílkovin v čisté krystalické formě, při těchto pracích s ním spolupracoval také W. Stanley

  • roku 1930 jako první připravil v čisté krystalické formě pepsin, který je důležitý pro trávení bílkovin, a trypsin, enzym ze šťávy žlázy slinivky břišní

  • v roce 1934 společně se Stanleym důkladně prozkoumal enzymy ze skupiny proteáz, které rozkládají bílkoviny, a tím přispěl k prohloubení poznatků o metabolismu bílkovin

  • v krystalické formě připravil také antitoxin záškrtu

  • publikoval celou řadu prací z oblasti fyzikální chemie bílkovin, o kinetice enzymových reakcí, o izolaci a chemické povaze enzymů

George Andrew Olah


22. 5. 1927

Nobelovu cenu získal v roce 1994 za práce o karbokationtech a iontových meziproduktech organických reakcí

  • americký chemik maďarského původu

  • studium:

      • technická univerzita v Budapešti

  • v roce 1949 po promoci se stal na technické univerzitě v Budapešti asistentem

  • přešel do Chemického ústavu Maďarské akademie věd, kde pracoval až do roku 1956

  • svou Zemi opustil po maďarském povstání (1956) a odešel do USA, kde pracoval v chemických laboratořích a kde se v roce 1969 stal profesorem na univerzitě v Clevelandu

  • v roce 1977 se stal profesorem chemie na univerzitě v Los Angeles v jižní Kalifornii a nyní je ředitelem Lockerova ústavu pro výzkum uhlovodíků na této univerzitě

  • největší část své práce věnoval výzkumu meziproduktů organických chemických reakcí

  • již počátkem 60. let vypracoval způsob fixování krátce žijících kladně nabitých meziproduktů organických reakcí v kapalné fázi (karbokationty) v komplexech se supersilnými kyselinami za nízké teploty - k určení jejich struktury a reaktivity použil spektroskopických metod, absorpční elektronové spektroskopie a fotoelektronové spektroskopie

  • v roce 2005 napsal esej propagující „metanolovou ekonomiku“

Lars Onsager


27. 11. 1903 – 5. 10. 1976

Nobelovu cenu získal v roce 1968 za objevy v oblasti termodynamiky

  • americký fyzikální chemik norského původu

  • studium:

      • technika v Trondheimu (chemické inženýrství)

      • univerzita v Yale

  • v letech 1926–1928 byl na studijní cestě v Curychu, kde spolupracoval s Debyem

  • pracoval na univerzitě J. Hopkinse a na univerzitě v Providenci

  • doktorskou disertaci obhájil na univerzitě v Yale, kde se stal profesorem

  • během druhé světové války spolupracoval na projektu první atomové bomby a od roku 1945 byl na univerzitě v Yale vedoucím katedry teoretické fyziky

  • zpočátku se věnoval teoretickým problémům na rozhraní fyziky a chemie a již v roce 1931 publikoval dvě teoretické práce z oblasti termodynamiky ireverzibilních procesů – v těchto pracích uveřejnil matematickou rovnici, pomocí které lze i ireverzibilní procesy vyjádřit poměrně jednoduše, což do té doby nebylo možné a jím formulovaný fenomenologický zákon, později nazvaný Onsagerovým recipročním vztahem, úplně shodně vysvětluje základní větu termodynamiky

  • navrhl také pro výrobu paliva do jaderných reaktorů metodu plynové difůze, kterou se získává štěpitelný izotop uranu z uranu přírodního

  • zkoncipoval matematickou rovnici, která popisuje vzájemné působení molekul v kapalinách a v tuhých tělesech

  • zabýval se statistikou krystalů, problémy tekutého hélia, mikrostrukturou vody atd.


Dostları ilə paylaş:
1   ...   46   47   48   49   50   51   52   53   ...   64


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2017
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə