Neocenitelné služby knihoven sloučené kapitoly

Pracovní poznámka závěrem:

Při nákladové analýze vycházíme z předpokládaného dělení na 12 předdefinovaných služeb (použitá sestava #12). Pokud se nám jeví účelné rozdělit služby naší knihovny podrobněji nebo stručněji, lze užit sestavy #24 a #6 uvedené v kapitole č. 3 příručky nebo si vytvořit sestavy plně individuální a odrážející specifika naší knihovny.

Stejně tak můžeme při pasportizaci prostor použít jinou sestavu funkčních klasifikací než je předdefinovaná sestava MKP „36“.

8. Knihovnická statistika a další zdroje dat

Pro nákladovou analýzu služeb knihovny musíme nejprve dobře tyto služby kvantifikovat – tedy ur

it jejich objemy. Už víme, že pokud chceme spočítat hodnotu absenčních výpůjček, budeme pracovat se vzorcem:

E = (V * N) / C

kde V je hodnota jedné výpůjčky (např. tedy 66,45 Kč, jak bylo určeno výzkumem výpůjček v MKP), N je počet výpůjček za rok a C jsou celkové náklady vynaložené na výpůjční činnost v daném roce. Je tedy zjevné, že pro naše výpočty musíme znát hodnotu N. Pokud budeme počítat asistované a neasistované absenční výpůjčky dohromady, stačí nám vědět, kolik knihovna za rok uskutečnila absenčních primárních výpůjček. To bude pravděpodobně snadné, neboť se jedná o jeden ze základních údajů, které knihovny sledují a vykazují a snad všechny knihovnické systémy jej dokáží poskytnout. Horší už je situace, pokud chceme počítat zvlášť asistované a neasistované výpůjčky, tedy pokud chceme pracovat se vzorci:

E_A = (V_A * N_A) / C_A

E_N = (V_N * N_N) / C_N

Pak potřebujeme vědět, jaká je hodnota asistované a neasistované výpůjčky a stejně tak musíme náklady a samozřejmě i počet. Přičemž platí:

N = N_A + N_N

C = C_A + C_N

Musíme tedy počet absenčních primárních výpůjček rozdělit na dvě čísla: jedno udává počet asistovaných výpůjček, druhé pak počet neasistovaných. A to už bude o dost těžší.

Celkem pracujeme ve svých výpočtech s daty, která mají různou míru spolehlivosti. Nejlepší jsou takzvaně „tvrdá“ data, tedy taková, která mají míru spolehlivosti vysokou. Sem patří zejména data z účetnictví a data, která jsou poskytována výpůjčním systémem – třeba počty výpůjček či zaregistrovaných čtenářů. Většina knihoven hodnověrně sleduje i další údaje, například počet fyzických návštěv, přístupů do katalogů apod.

Dále máme data, která získáme z dotazníků a jiných výzkumných nástrojů, kterými zjišťujeme informace od našich čtenářů – zpravidla na nějakém náhodném vzorku. O tom pojednává následující kapitola.

Obdobnou míru hodnověrnosti můžeme přisoudit i datům, která jsou výsledkem již v předchozích kapitolách popsaných metod: tedy pasportizace prostor a časových snímků pracovníků knihovny.

Bohužel potřebujeme pro výzkum efektivity ještě další údaje, právě takové, jakými je třeba poměr asistovaných a neasistovaných výpůjček, což je údaj, který málokterá knihovna soustavně sleduje. Pak nám nezbude nic jiného, než pracovat s odhady, ať již vlastními, nebo převzatými z výzkumu v MKP.

Podívejme se nejprve na zdroje „tvrdých“ dat. Jedním z hlavních jsou statistiky výpůjční a dalších činností knihovny a také statistiky ekonomické. Formalizovaným pravidelným výstupem všech statistik je „Roční výkaz o knihovně Kult (MK) 12-01“. Výkaz je součástí „Programu statistických zjišťování na jednotlivé roky“ a je tudíž plně v souladu s ustanoveními zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Údaje se zjišťují pro potřebu Ministerstva kultury ČR, které odpovídá za jejich ochranu. Centrální zpracování údajů z výkazů zajišťuje pro ministerstvo NIPOS – Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Zpravodajská jednotka, tedy veřejná knihovna, je povinna poskytnout všechny požadované údaje, výkaz vyplnit a odeslat. Z několika desítek číselných údajů, které obsahuje roční výkaz, se jich zde ale uplatní jen několik. Jsou to údaje na řádcích:

• 
  č. 0205 - návštěvníci půjčoven a studoven
  
• 
  č. 0206 - návštěvníci využívající internet v knihovně
  
• 
  č. 0207 - návštěvníci kulturních akcí
  
• 
  č. 0208 - návštěvníci vzdělávacích akcí
  
• 
  č. 0301 - výpůjčky celkem (tj. všechny protokolované výpůjčky absenční i prezenční a také prolongace absenčních výpůjček)
  
• 
  č. 0316 - prezenční výpůjčky evidované (z ř. 0301)
  
• 
  č. 0317 - prolongace (z ř. 0301)
  
• 
  č. 0505 - počet vstupů do elektronického katalogu z prostoru mimo knihovnu
  
• 
  č. 0510 - počet vstupů do elektronických informačních zdrojů a databází celkem z prostoru knihovny
  
• 
  č. 0511 - počet vstupů do elektronických informačních zdrojů a databází celkem z prostoru mimo knihovnu
  
• 
  č. 0512 - počet zobrazených (stažených) digitálních dokumentů
  

Musíme proto tato základní statistická data doplnit údaji dalšími. Významně nám pomůže, pokud nám další data poskytne náš knihovnický systém. V MKP jsme byli v tomto směru v netypickém postavení, protože používáme Koniáše…

MKP vyvinula systém Koniáš v letech 1997 až 1998, resp. v jeho vývoji pokračuje dodnes. V jistém ohledu má nejhorší statistické výstupy ze všech knihovnických systémů - protože např. ještě 10 let po spuštění systému neexistovalo pro statistické výstupy žádné uživatelské rozhraní.

V jiném ohledu má ovšem statistické výstupy ze všech nejlepší. Databáze Koniáše je totiž, co se týče logování provozu v ní, od počátku projektována spíše po vzoru bankovních než knihovních systémů. Díky tomu mohou programátoři dohledat jakoukoli změnu každého jednoho záznamu, která se v systému udála od jeho spuštění v roce 1998. Ať už se jedná o změnu popisu titulu, nebo o změnu lokace či stavu svazku. Ve vztahu ke statistikám je důsledkem to, že – sice bez uživatelského rozhraní, ale z databázové konzole – prakticky neexistuje statistický dotaz, který by nebylo možné zodpovědět.

Této vlastnosti systému jsme během prací na projektu ROI, zejména ve fázích tvorby odborných odhadů, rutinně využívali. Ve chvíli, kdy jsme potřebovali určit nějaký údaj, který z principu nejde přesně spočítat (například počet prezenčních výpůjček z volného výběru bez asistence knihovníka - rozuměj kolik knih si čtenáři sami vytáhli z regálů, chvíli je používali a pak je vrátili zpět), bylo třeba spočítat některé ostatní údaje, na základě kterých by bylo možné chybějící hodnotu kvalifikovaně odhadnout.

V tomto případě tedy například mohly pomoci:

• 
  počty prezenčních výpůjček ze skladů za nějaký časový úsek
  
• 
  poměr rozložení počtu svazků ve skladech versus na volném výběru v tomtéž časovém období
  
• 
  údaje o využívanosti fondu ve skladech a na volném výběru, tedy průměrný počet výpůjček na svazek z fondu umístěného ve skladu a na volném výběru, opět vztaženo k předmětnému období
  

A tím se dostáváme k odborným odhadům. Podle našich zkušeností je celá řada údajů docela dobře získatelná některou z metod expertních odhadů. V následujících řádcích popíšeme metodiku, kterou jsme používali v MKP.

Vycházeli jsme při tom ze známé delfské metody, která byla vyvinuta v padesátých letech v USA původně pro potřeby prognózování, ale která se později začala uplatňovat v celé řadě dalších oblastí, mimo jiné právě jako metoda expertních odhadů.

Klasická delfská metoda probíhá přibližně takto:

1. 
   Je zformulována otázka, na kterou je třeba znát odpověď. Budeme předpokládat, že na otázku lze odpovědět kvantitativně, tedy číslem.
   
2. 
   Je sestaven panel (skupina) odborníků, u kterých je dobrý předpoklad, že budou schopni na položené otázky kvalifikovaně odpovědět. Velikost tohoto panelu se liší podle situace, velké panely mohou zahrnovat až několik desítek odborníků.
   
3. 
   Panelu je položena otázka a to každému ze zúčastněných expertů zvlášť. Experti o sobě vzájemně nevědí a odpovídají individuálně moderátorovi. Jedná se tedy o metodu moderovanou.
   
4. 
   Každý ze zúčastněných expertů odpoví, a to tak, že číslo, které představuje jeho odpověď, i zdůvodní.
   
5. 
   Moderátor odpovědi zpracuje, a to tak, že hodnoty shrne do společného přehledu a z poskytnutých vysvětlení udělá souhrn. Významné jsou především argumenty k hodnotám vysokým a nízkým. Výsledný souhrnný materiál je anonymní, neposkytuje žádnou informaci o tom, jak kdo odpověděl a čím to zdůvodnil. Jedná se tedy o metodu anonymní.
   
6. 
   Anonymizovaný materiál pošle moderátor zpět panelistům a požádá je o nový odhad ve světle informace, kterou dostávají od ostatních expertů. Panelisté mohou svůj názor volně změnit (nechat se ovlivnit ostatními) nebo mohou trvat na svém původním odhadu – to je zcela na nich. Svůj nový odhad pošlou zpět moderátorovi i s případnými novými argumenty. Jedná se tedy o metodu cyklickou, opakující se.
   
7. 
   Jednotlivá kola probíhají tak dlouho, až se výsledky ustálí. Existuje několik variant, co lze považovat za „ustálenou“ hodnotu, například se pokračuje tak dlouho, až již nikdo nechce názor změnit. Za výsledný odhad se požaduje medián (tedy prostřední hodnota) poskytnutých odhadů.
   

O delfské metodě existuje dostatek literatury a lze ji považovat za věrohodnou a ověřenou metodu expertních odhadů. Dnes již existuje i software, který zpracování zjednodušuje. Přesto se ale pořád jedná o metodu časově náročnou a pro naše účely, kdy je třeba získat odhadů několik desítek, příliš drahou.

Proto jsme se rozhodli využít metody, která by mohla být chápána jako kvazi-delfská, protože rezignuje na jeden ze základních principů klasické delfské metody, na anonymnost. V našem případě jsme tedy postupovali takto:

1. 
   Byl sestaven panel pracovníků, u kterých je dobrý předpoklad, že dobře znají provoz knihovny (v našem případě jak v ústřední knihovně, tak na pobočkách), případně že jsou schopni na zjišťované skutečnosti nahlížet nějakým jiným, přínosným způsobem. V našem panelu bylo osm pracovníků. Panelisté se sešli společně v jedné místnosti, jeden pracovník panel moderoval.
   
2. 
   Byla zformulována otázka, na kterou lze odpovědět kvantitativně, tedy číslem. Například: „Jaký podíl absenčních výpůjček představují jednotky, které si čtenáři bez jakékoliv asistence sami vyberou ve volném výběru?“
   
3. 
   Proběhla krátká diskuse nikoliv o možném výsledku, ale o tom, jaké jsou relevantní vstupní informace, které mohou pomoci kvalifikovanějšímu odhadu a přesnější odpovědi. Potřebná data jsme se pokusili obratem zajistit, na místě byl přítomen pracovník IT, který prostřednictvím terminálu zadával dotazy do databáze Koniáše.
   
4. 
   Poté, co byly všechny vyžádané informace panelistům poskytnuty, zapsal každý z nich číselnou odpověď na položenou otázku.
   
5. 
   Když měli všichni panelisté zapsané své odpovědi, postupně ji každý přečetl, moderátor výsledky zapsal do tabulky. Pak byl otevřen prostor pro diskusi, do které byli nejprve vyzváni ti dva, kteří poskytli nejvyšší odpovědi stejně tak, jako ti dva, kteří poskytli nejnižší. Poté byla otevřena rozprava i pro další panelisty.
   
6. 
   Poté proběhlo druhé kolo – panelisté zapsali své odhady, poté je přečetli a argumentovali.
   
7. 
   Často bylo druhé kolo postačující – medián zůstával nezměněn, nové argumenty nepadly, hodnoty se měnily jen minimálně. V některých případech se pokračovalo dalším kolem.
   
8. 
   Za výslednou hodnotu byl použit medián, který není ovlivněn případnými extrémními názory. To je pro panelisty důležité – nemusí se přizpůsobovat názoru ostatních, není třeba hledat shodu, každý odpovídá podle svého nejlepšího svědomí co nejlépe.
   

Přestože tato metoda je na rozdíl od klasické delfské metody náchylná vůči případnému ovlivňování názorem „autorit“, poskytuje podle našeho názoru dobře použitelné výsledky v čase a nákladech řádově nižších. Postupně jsme takto zjišťovali odpověď na zhruba tři desítky otázek, metoda nám umožňovala najít až několik odpovědí za hodinu.

Důležité je, aby se odhady neznámých údajů co nejvíce opíraly o data známá; všude, kde je možné použít „tvrdých“ dat, musíme tak učinit. Odhady mohou sloužit například k interpolaci nebo stanovení poměrů či rozdělení známých (důvěryhodně stanovených) hodnot. V našem příkladu tak tedy například hledáme poměr mezi počtem asistovaných a neasistovaných výpůjček, přičemž víme, že jejich součet, tedy celkový počet výpůjček je hodnověrně stanoven. Případná chyba odhadu tedy nemůže zkreslit celkovou ekonomickou efektivnost knihovny, může vést jen k nesprávnému určení jejich vzájemné, relativní efektivnosti.

Postupujeme tedy tak, že z údajů přesně a dlouhodobě statisticky zjišťovaných a doplněných daty z cílených jednorázových průzkumů odvozujeme pomocí expertních odhadů další potřebná čísla.

Následuje je výčet statistických ukazatelů, které jsme museli odvodit (nebo jsme jimi procházeli jako mezistupněm). Jsou vzájemně propojeny a odvozeny jeden od druhého, takže tvoří kompaktní celek, který jsme museli vytvořit, byť nakonec pro vlastní nákladovou analýzu jsme z nich použili jenom některá data.

Knihovna, která bude chtít stanovit vlastní poměrné ukazatele a nebude chtít využívat našich výsledků, bude muset projít stejnou podobnou cestu:

• 
  veškeré výpůjčky vč. prolongací
  
• 
  počet prolongací absenčních výpůjček
  
• 
  primární protokolované výpůjčky (absenční i prezenční)
  
• 
  primární prezenční protokolované výpůjčky
  
• 
  primární absenční protokolované výpůjčky
  
• 
  primární protokolované výpůjčky asistované
  
• 
  primární protokolované výpůjčky neasistované
  
• 
  absenční výpůjčky ze skladu
  
• 
  prezenční protokolované výpůjčky ze skladu (tj. asistované prezenční)
  
• 
  protokolované výpůjčky ze skladu
  
• 
  asistované absenční výpůjčky z volného výběru
  
• 
  neasistované absenční výpůjčky z volného výběru
  
• 
  absenční výpůjčky z volného výběru
  
• 
  prezenční výpůjčky z volného výběru (asistované i neasistované)
  
• 
  výpůjčky z volného výběru (absenční i prezenční)
  
• 
  prezenční protokolované výpůjčky ze skladu = asistované prezenční
  
• 
  asistované prezenční výpůjčky z volného výběru
  
• 
  asistované prezenční výpůjčky z volného výběru a ze skladu
  
• 
  neasistované prezenční výpůjčky (tj. prezenční výpůjčky z volného výběru)
  
• 
  prezenční výpůjčky z volného výběru (asistované i neasistované)
  
• 
  veškeré prezenční výpůjčky (protokolované i neprotokolované)
  
• 
  asistované prezenční výpůjčky z volného výběru a ze skladu
  
• 
  neasistované prezenční výpůjčky (tj. prezenční výpůjčky z volného výběru)
  
• 
  asistované absenční primární výpůjčky
  
• 
  neasistované absenční primární výpůjčky
  
• 
  všechny primární výpůjčky (protokolované i neprotokolované)
  
• 
  návštěvy zalogovaných uživatelů knihovny (bez uživatelů internetu)
  
• 
  návštěvy ostatních (nezalogovaných) uživatelů knihovny statisticky vykazovaných
  
• 
  návštěvy půjčoven a studoven statisticky sledované a vykazované
  
• 
  návštěvy uživatelů veřejného internetu v knihovně (registrovaných čtenářů i neregistrovaných návštěvníků)
  
• 
  návštěvníci kulturních akcí
  
• 
  návštěvníci vzdělávacích akcí
  
• 
  fyzické návštěvy související s knihovnickými službami a s kulturními a vzdělávacími akcemi
  
• 
  počet nezalogovaných návštěv knihovny (vč. těch, kteří pouze vraceli)
  
• 
  počet „skutečných" nezalogovaných návštěv (spojených s čerpáním nějaké služby)
  
• 
  počet zalogovaných a v knihovně cíleně pobývajících návštěvníků (jiný důvod než výpůjčka)
  
• 
  počet „pobytových" návštěv (s jiným cílem než výpůjčka) – zalogovaní i nezalogovaní
  
• 
  počet zalogovaných návštěv „take away" (trávili zde jen čas obsluhy)
  
• 
  počet návštěv v knihovně s cílem využití její technické služby
  
• 
  počet návštěv v knihovně s cílem využití prezenční digitální služby (kromě internetu)
  
• 
  počet návštěv v knihovně s cílem využít veřejný internet (také prezenční digitální služba)
  
• 
  počet návštěv v knihovně s cílem uskutečnit prezenční výpůjčku (neprotokolovanou)
  
• 
  čistý prezenční pobyt (návštěvník nevyužil žádné další služby knihovny)
  

K dostatečně podrobnému popsání a kvantifikování služeb knihovny potřebujeme ještě jiná další data, než jsou ta o výpůjčkách a o návštěvách v knihovně. Jde např. o kopírování a o tisk na přání uživatele (čtenáře, návštěvníka), o čtení e-knih a dalších elektronických dokumentů na počítačích v knihovně nebo v prostorách knihovny; o počet stažení e-knih z webových stránek knihovny, o vyhledávání v lístkovém katalogu v knihovně, o počet požadovaných faktografických informací (při zadání ústním či na požádání e-mailem či telefonicky), o využití knihovny pro nějakou službu týkající se života obce, nebo také o průměrnou cenu při komerčních „ekvivalentech" kulturních a vzdělávacích akcí pořádaných knihovnou, apod.

Výsledkem práce s primárními i odvozenými statistickými daty a s doplňkovými číselnými údaji je tabulka, obsahující množstevní údaje potřebné pro kvantifikaci 20 služeb MKP, na jejichž vnímanou hodnotu byli paralelně v uživatelském průzkumu tázáni čtenáři knihovny.

Služby veřejné knihovny, jejichž vnímané hodnoty byly předmětem zjišťování v uživatelských průzkumech i ve statistických analýzách (vstupní data)

druh služby knihovny	měrná jednotka	množství	zdroj dat // vysvětlivky
Půjčení knihy, časopisu, CD mimo knihovnu vyhledaných bez pomoci knihovníka	výpůjčka (tj. vypůjčení 1 knih. jednotky)	3 840 417	celkový počet absenčních primárních výpůjček podle statistiky po odečtení těch, které byly uskutečněny za pomoci knihovníka (viz následující řádek)
Půjčení knihy, časopisu, CD mimo knihovnu vyhledaných s pomocí knihovníka	výpůjčka (tj. vypůjčení 1 knih. jednotky)	941 049	část z celkového počtu absenčních primárních výpůjček určená odborným odhadem
Četba knihy, novin či časopisů, studium dokumentů apod. v knihovně - vyhledaných samostatně	výpůjčka (tj. vypůjčení 1 knih. jednotky)	860 217	stanoveno odborným odhadem
Četba knihy, novin či časopisů, studium dokumentů apod. v knihovně - vyhledaných s pomocí knihovníka	výpůjčka (tj. vypůjčení 1 knih. jednotky)	202 853	počet výdejů ze skladu, které se nestaly posléze absenční výpůjčkou (odhad na podkladě statistik), a dále odborným odhadem stanovený počet prezenčních výp. z volného výběru s asistencí knihovníka
Kopírování nebo tisk dokumentů (samoobslužný či s pomocí knihovníka	počet stran	157 392	zodpovězeno dle přesných statistických údajů - evidence tržeb (jde o placenou službu s cenou za tisk jedné strany formátu A4)
Vyhledávání v katalogu na počítačích v knihovně	počet vstupů *)	596 406	zodpovězeno dle přesných statistických údajů - výkaz Kult (MK) 12-01 (kolonka 0504 = Informace o počtu vstupů do elektronického katalogu)
Využití odborných elektronických databází (např. Proquest, EBSCO, Anopress, Newton) na počítačích v knihovně nebo v prostorách knihovny (kromě použití OPACu)	počet vstupů *)	801	zodpovězeno dle přesných statistických údajů - výkaz Kult (MK) 12-01 (kolonka 0510 = Informace o počtu vstupů do externích elektronických informačních zdrojů v knihovně)
Čtení e-knih a dalších elektronických dokumentů na počítačích v knihovně nebo v prostorách knihovny	počet vstupů *)	514	odborný odhad (údaje obtížně zjistitelné, tato činnost je "skryta" v užívání veřejného internetu v knihovně, v počtu wifi připojení vlastního zařízení či v použití čtečky e-knih v prostorách knihovny)
Využití počítačů v knihovně pro přístup na internet, nebo pro kancelářské aplikace, úpravu multimediálních souborů apod. (nikoli pro práci s katalogy a databázemi)	počet vstupů *)	190 565	zodpovězeno dle přesných statistických údajů - výkaz Kult (MK) 12-01 (kolonka 0205 = návštěvníci využívající internet v knihovně);
Vyhledávání v knihovním katalogu na webových stránkách knihovny	počet vstupů *)	9 196 925	zodpovězeno dle přesných statistických údajů - výkaz Kult (MK) 12-01 (kolonka 0505 = počet vstupů do katalogu knihovny z prostoru mimo knihovnu)
Stažení e-knih z webových stránek knihovny	počet stažení eknih	521 388	zodpovězeno dle přesných statistických údajů - výkaz Kult (MK) 12-01 (kolonka 0512 = počet stažených e-knih z webové stránky knihovny)
Stažení nebo prohlížení článků a dalších elektronických dokumentů z odborných elektronických databází (např. Proquest, EBSCO) přes webové stránky MKP (kromě použití OPACu)	počet vstupů *)	15 990	zodpovězeno dle přesných statistických údajů - výkaz Kult (MK) 12-01 (kolonka 0511 = počet knihovnou zprostředkovaných vstupů do externích elektronických informačních zdrojů a databází uskutečněných z prostoru mimo knihovnu)
Vyhledávání v lístkovém nebo papírovém katalogu v knihovně	počet vstupů *)	1 674	statisticky se nesleduje; kvalifikovaný odhad (s malou mírou přesnosti); v MKP jde dnes již o marginální službu
Požádání knihovníka o pomoc s nalezením nějaké informace v knihovně či na internetu, zjištění nějakého faktu (nikoli dotaz ke službám knihovny a knížkám v knihovně)	počet zodpovězených dotazů	50 011	na základě průzkumu, který se odehrál ve 2 týdnech r. 2010 ve všech pobočkách sítě)
Požádání e-mailem či telefonicky o pomoc s nalezením nějaké informace, zjištění nějakého faktu (nikoli dotaz ke službám knihovny a knížkám v knihovně)	počet zodpovězených dotazů	2 322	kvalifikovaný odhad podílu tohoto typu dotazů na všech e-mailech a telefonátech uživatelů a veřejnosti
Účast na vzdělávacím či kulturním programu v knihovně nebo na programu pořádaném knihovnou mimo prostory knihovny (např. na Světu knihy, Bambiriádě apod.)	počet návštěv	128 442	zodpovězeno dle přesných statistických údajů - výkaz Kult 1201 (kolonky 0206 = návštěvníci kulturních akcí; a 0207 = návštěvníci vzdělávacích akcí)
Pobyt v knihovně s využitím wifi připojení a elektrických zásuvek	počet návštěv s využitím zásuvek	228 560	stanoveno odborným odhadem jako počet návštěv s využitím technických služeb, tj. elektrických zásuvek a/nebo wifi a/nebo dalšího technického vybavení knihovny
Využití dalšího technického vybavení knihovny - přehrávače, digitální piano, herní konzole apod.	---	18 285	viz předchozí položka
Využití MKP pro služby týkající se Opencard	počet obslužných operací	16 712	zodpovězeno dle přesných statistických údajů - počet přijatých žádostí a počet vydaných karet Opencard
Pobyt v knihovně pro osobní relaxaci a odpočinek, studium jiných dokumentů než materiálů knihovny nebo setkání a povídání se známými apod. (tedy čas strávený v knihovně navíc nad čas nezbytný pro vyřízení výpůjček a dalších výše zmíněných služeb knihovny)	počet návštěv	188 112	stanoveno odborným odhadem

*) vstupem se rozumí jeden cyklus uživatelských aktivit, který začíná připojením uživatele k databázi a končí ukončením aktivit v databázi

Při následné nákladové analýze byly poměřované služby knihovny seskupeny do 12 celků (viz již popsaná sestava základních služeb „Čokoláda“ #12) vyjádřena jedním údajem (např. „půjčení knihy, časopisu, CD mimo knihovnu vyhledaných bez pomoci knihovníka“ nám kvantifikuje službu „absenční výpůjčka bez asistence“), jiná služba může být kumulací (váženým průměrem) dvou souvisejících (digitální služby prezenční jsou tvořeny přístupem k veřejnému internetu v knihovně a z využití dalšího technického vybavení knihovny) či tří (digitální služby on-line obsahují vyhledávání v knihovním katalogu na webových stránkách knihovny, stahování e-knih z nich a stahování nebo prohlížení z odborných elektronických databází. Některé výstupy z výše uvedené tabulky se ukázaly množstevně zcela marginální a do vlastní nákladové analýzy nevstupují (vyhledávání v lístkovém nebo papírovém katalogu v knihovně).