přední mediastinum: tuk, pojivo, uzliny, thymus, HDŽ, aorta Nádory: thymom, nádor ŠŽ, lymfom
střední mediastinum: tuk, pojivo, uzliny, trachea + bronchy, perikard MTS do LU, myligní lymfom
zadní mediastinum: n.X, hrudní sympatikus, uzliny, jícen, d. thoracicus, a. ascendens neurofibrom, neuroblastom,
chemodektom
Poranění mediastinálních orgánů Poranění jícnu
Traumatická perforace jícnu
- otevřená poranění (střelná, bodná) – jsou vzácná, obvykle spolu s poraněním okolních struktur, které dominují
- až 75% poranění je dáno iatrogenně (endoskopie, dilatace stenóz, pokus o odstranění cizího tělesa)
- predilekční místa poranění – fyziologická zúžení jícnu (oblast HES, křížení s levým bronchem, hiatus v bránici)
- na perforaci je nutné myslet po každém instrumentálním vyšetření
- alarmující příznaky – dysfágie, bolest, otok, podkožní emfyzém na krku
- objektivní příznaky – tachykardie a teplota
- při podezření je nutné provést neprodleně rtg s vodným kontrastem
- polknutí cizího tělesa – hlavně u dětí, u dospělců hlavně kosti, zuby, části instrumetárií stomatologických...
- časté je sebepoškozování u vězňů (kotvičky)
- většinu cizích těles extrahujeme endoskopicky, když to nejde, je nutná operace
- hlavní riziko – mediastinitida
- terapie – hlavní je včasné stanovení diagnózy a bezodkladné zahájení léčby
- při čerstvém poranění – sutura
- při rozvoji mediastinitidy (může vzniknout do několika hodin) – pomůže jen drenáž
- vždy indikujeme ATB, parenterální výživu a komplexní resuscitační péči (včetně UPV u těžkých stavů)
- je nutné rozlišovat perforaci v krční a v hrudní části jícnu
- při menší perforaci v krční oblasti lze výjimečně postupovat i konzervativně
- slibná metoda – zavádění obdukovaných stentů, které uzavřou místo perforace
Spontánní perforace – Boerhaaveho syndrom
- příčinou je nadměrné zvýšení tlaku v dolním jícnu, který je buď intaktní nebo změněn refluxní ezofagitidou
- po nadměrném zvracení, trhlina je obvykle podélná
- klinický obraz – prudká bolest navazující na zvracení
Poleptání jícnu
- následkem polknutí kyseliny nebo louhu
- v dnešní době těchto případů ubývá, ubývá sebevražedných pokusů tímto způsobem, častěji jde o záměnu tekutin
- průběh –
- akutní stádium – do 4. dne po poleptání, tvorba nekróz, možné celkové toxické projevy (teplota)
- stádium reparační – do 4. týdne, odlučování nekróz, tvorba ulcerací a granulací, krvácení
- stádium pozdní – do 4 měsíců, jizevnaté hojení, striktury (klinicky se manifestují v rozmezí 8 týdnů až 1 roku)
- diagnóza – dle anamnézy, pálivá bolest v krku za sternem a dysfágie
- přesný rozsah poškození v akutní fázi určí endoskopie – nebezpečí perforace!
- rtg s kontrastem na vyloučení perforace
- terapie – akutní stádium – analgetika, u těžkých stavů – léčba šoku
- bezprostředně po poleptání – neutralizace – u kyselin – voda či natrium hydrogenkarbonát
u louhů – kys. citronová, zředěný ocet
- prevence vzniku stenóz – časná dilatace od druhého týdne
- při vzniku stenóz je třeba provádět dilatace dlouhodobě a opakovaně
- riziko karcinomu v poleptané sliznici je 15-20x vyšší než v běžné populaci
Poranění srdce a velkých cév
-
tamponáda
-
cévní poranění:
- poranění důsledkem akcidentálního traumatu - úrazy kriminální, dopravní, průmyslové a iatrogenní (katetrizace, operace)
- otevření poranění -
- přerušení cévy - částečné, tangenciální, laterální nebo úplné
- při střelných poraněních - těžké dilacerace, stupeň dilacerace je přímo úměrný rychlosti střely
- iatrogenní - nejčastěji femorálka při katetrizacích
- závažná jsou poranění aorty a pánevních tepen při neurochirurgických výkonech (laminektomie po výhřezu disku) a ortopedických operacích (kyčelní aloplastiky)
- při operacích břišních a hrudních - obtížně řešitelná jsou poranění v.portae, v.cava, v.azygos
- zavřená poranění -
- způsobena kontuzí, stlačení hematomem, útlakem nebo roztržením kostními úlomky
- typické jsou tepenné trombózy při frakturách a luxacích v oblasti kolenního a loketního kloubu
- hlavní mechanismy - trombóza, uzávěr lumina rupturou intimy, která se odchlípí s tlakem krve uzavře lumen, vazospazmus
- úplně nejčastější je trombóza - proto každé tupé poranění považujeme za trombózu
- decelerační poranění - postihuje hlavně hrudní aortu (příp. mezenterické nebo renální tepny)
- mohou vznikat ruptury stěny až celkové avulze
- u traumatické trombózy je časový faktor velmi důležitý - není vyvinuté kolaterální řečiště
- klinický obraz - snížení nebo vymizení pulzací, větší krvácení s hypotenzí, velký nebo zvětšující se hematom, šelest v místě poraněním, neurologický deficit, ischémie
- tyto příznaky jsou indikací k chirurgické exploraci nebo angiografii
- po přerušení tepny může vlivem vazospazmu dojít k retrakci konců cévy
- při vzniku hypotenze může spontánně (obvykle dočastně) ustat i větší krvácení
- měkký, čerstvý trombus může na určitou vzdálenost přenášet i pulzace
- terapie - často jde o součást polytraumatu - pozornost věnujeme celkovému stavu
- obvykle podáme i.v. ATB, celková heparinizace se obvykle nedoporučuje (pokud nejde o izolované poškození)
- explorace - v CA, kožní incize se vedou podélně (aby je bylo možné prodloužit)
Poranění tepen
- poranění přímá
- ostrá (penetrující – bodná, řezná, střelná, iatrogenní, amputační…)
- 1. stupeň – poranění adventicie a event. medie
- 2. stupeň – poranění všech vrstev stěny, nepostihuje celý obvod tepny
- 3. stupeň – úplné přerušení tepny
- tupá (kontuse, komprese, konstrikce – zaškrcení)
- 1. stupeň – trhlina v intimě, není krvácení, většinou ani ischemie
- 2. stupeň – trhlina v intimě a medii, není krvácení, většinou vzniká thrombosa s periferní ischemií
- 3. stupeň – trhlina postihuje všechny vrstvy stěny, thrombosa nebo uzávěr intimálním lalokem působí ischemii, u velkých tepen může perforovat hematom v adventicii s velkým krvácením
- poranění nepřímá
- přetažení, decelerace, vasospasmus
Ostrá poranění tepen
- poškození začíná z povrchu tepny směrem do lumen
- důsledky a klinické příznaky:
- krvácení, vedoucí až k hemorhagickému šoku (hypovolemie)
- perifení ischemie
- u poranění I. stupně může dojít k druhotné ruptuře nebo vzniku pozdního nepravého aneurysmatu
- u poranění II. stupně se může krvácení spontánně zastavit tlakem okolních tkání a hematomu
- u poranění III. stupně se může krvácení spontánně zastavit konstrikcí obou konců přerušené tepny
- léčba -
- PP – naložení kompresivního obvazu, případně komprese tepny v ráně nebo nad ní (tlakové body, škrtidlo)
- definitivní ošetření – sutura krvácející cévy (většinou rovné okraje)
Tupá poranění tepen
- poškození začíná v intimě a směřuje do medie a adventicie, může dojít k disekci
- bývá současné zhmoždění měkkých tkání v blízkosti tepny, často průvodní poranění kostí a kloubů
- typické jsou známky periferní ischemie bez známek krvácení
- většinou nutná chirurgické rekonstrukce postiženého úseku
Nepřímá poranění tepen
- decelerační poranění hrudní aorty (disekce, ruptura)
- přetažení tepny – většinou u luxací kloubů a dislokovaných zlomenin v blízkosti tepen, podkladem je ruptura intimy a medie, poraněná tepna nekrvácí, ale dochází v ní k ascendentní a descendentní thrombose s ischemií periferie
- traumatický vasospasmus – velmi vzácný, příčina myogenní (křeč, odeznívající do 24 hod.), klinicky periferní ischemie trvající déle jak 3 hod. a neustupující, diagnostika arteriografií a event. chirurgickou revisí, léčba lokální aplikací papaverinu nebo balonkovou dilatací
Diagnostika tepenných poranění
- klinická - zevní nebo vnitřní krvácení se šokovým stavem, narůstající hematom, ischemie pod místem poranění
- zobrazovací metody -
- končetiny: duplexní UZ, dopplerovské měření tlaku na periferních tepnách, angiografie, MRI
- hrudník: RTG a CT hrudníku, MRI, aortografie, punkce perikardu, punkce hemothoraxu
- břicho: UZ břicha, aortografie, diagnostická peritoneální laváž, laparoskopie
- operační revise u diagnostických nejistot (zejména tupá poranění s ischemií bez krvácení)
Ošetření tepenných poranění
- první pomoc - provisorní zástava krvácení (tlakový obvaz, manuální komprese tepny v ráně nebo nad ranou – tlakové body, naložení škrtidla), volumotherapie
- definitivní ošetření - končetina vydrží ischemii 4 – 6 hodin, pak dochází k nevratným změnám, během rekonstrukce je možno udržet perfusi zavedením umělohmotného shuntu, který se vytahuje těsně před dokončením sutury
- sutura prostá nebo s plastikou žilním štěpem
- resekce poškozené části tepny s anastomosou end-to-end
- rekonstrukční operace žilním štěpem (nejlépe v. saphnena magna) – interpositum, bypass
- výjimečně podvaz tepny (malé tepny pod loktem nebo pod kolenem – nutno ale rekonstruovat alespoň jednu tepnu k udržení dostatečné cirkulace, u velkých defektů měkkých tkání znemožňujících i provisorní kryt tepenné rekonstrukce, u hromadných neštěstí z důvodů časové tísně a polytraumat – přednost má ošetření orgánových traumat)
- při sdruženém poranění kostí, žil a nervů:
- stabilisovat zlomeniny, ošetřit luxace
- rekonstrukce kmenové žíly
- rekonstrukce tepny (pokud je významná a delší ischemie, má se jako první rekonstruoovat tepna)
- rekonstrukce nervů
-
zajistit kryt vitálními okolními tkáněmi (sval, kůže)
-
Následky tepenných poranění a jejich léčby
- posttraumatický uzávěr (podvazem, thrombosou)
- tepenné aneurysma a pseudoaneurysma
- traumatická AV píštěl
- tepenná embolie
- kompartment syndrom
- reperfusní syndrom
Dostları ilə paylaş: |